Poznámka Jakuba Hlaváče: Pane Šulci, je konec!
Už to stačilo, opravdu. Hokejová komedie přerostla ve sportovní tragédii a pomalu se transformuje do formátu naprosté frašky. Bylo zdrcující, když tři extraligové kluby odevzdaly své body, když bylo jejich úsilí smazáno hloupou administrativní chybou.
Co když se na další minelu přijde po 50. kolech, ptali se tehdy lidé s hrůzou. Nestane, vše je zkontrolováno, v pořádku, ujišťoval je tehdy Stanislav Šulc, ředitel extraligy.
 |
Soutěže, které se začínají smát všude. V hospodách, na tribunách i v zahraničí.
Důstojný pán se šeredně zmýlil. Právě teď je na stole další „fatální“ pochybení klubu, tentokráte třineckého.
Fatální co se týče řádů, ne co se týče lidského rozumu. A najednou se řeší jinak.
Dva naprosto odlišné dokumenty se prý zaměňují pravidelně, je to v pořádku. Šulc tomu říká benevolence.
Ve skutečnosti je to binec. Třinec v konečném důsledku chyboval stejně jako Plzeň, prostě nedodržel řády.
A podle nich za neoprávněný start hráče následuje kontumace či odpočet.
Bohužel není vůle to změnit. Ne, tohle všechno není jen Šulcova vina.
Je otrokem systému, který za X let ve své funkci nedokázal zjednodušit. Ano, byl jistě hodně založený na té „benevolenci“.
Jen to všechno vyvolává pocit, jako by jí někdy bylo méně a jindy více. Teď řády svého vykladatele požírají a doslova na něj chrlí dávné kostlivce. A tak, prosím, je čas jít, pane Šulci. Vaše rezignace snad bude symbolem nových začátků.
