Jágr: Atmosféra? Úžasné. To jsem zažil poprvé. Sestup by byl konec…
Z kabiny vyšel jako poslední. Dlouho po hráčích. Protože už se sportovním manažerem Jiřím Burgrem dlouho rozebírali příští sezonu. „Musíme se snažit vylepšit tým, abychom se nedostali do stejných problémů jako letos,“ má jasno kladenský majitel Jaromír Jágr. Cestou rozdal několik podpisů, ochotně se fotil. Rytíři potřetí v řadě zvládli baráž, tentokrát proti Vsetínu (4:0). Legendární útočník stihl i pochválit fanoušky valašského klubu.
Během rozhovoru vytáhl z kapsy zvonící mobil. „To je budík. Kdybych náhodou zaspal. Občas si chodím lehnout na třetí třetinu,“ žertoval 52letý veterán, který v posledních třech utkáních baráže pomohl týmu přímo na ledě. I když původně nepočítal, že bude hrát...
V Brně byl neustále středem pozornosti. Podpisy rozdával i cestou na led. Neodmítl ani malé hokejisty místní Komety, kteří na něj trpělivě čekali, než vyšel z kabiny po čtvrtém utkání. Chvíli si s nimi popovídal. Až potom se zastavil u hloučku novinářů.
Jak hodnotíte baráž, v níž jste opět uspěli 4:0?
„Proti Zlínu loni jsme taky vyhráli 4:0, ale Vsetín hrál velice dobrý hokej, měli šikovné a rychlé hráče. Hráli vabank. Něco, na co jsme nebyli zvyklí během sezony. Potrápili nás hodně. Díky gólmanovi Brízgalovi jsme to sice zvládli 4:0, ale nebylo to snadné. On chytal výborně.“
Co jste říkal na výbornou atmosféru v hale, kterou v Brně vytvořili vsetínští fanoušci?
„Úžasný. Něco takového jsem neviděl. Párkrát jsem byl na fotbalovém zápase, kdy diváci křičí a tleskají celé utkání. Ale tohle bylo poprvé, co jsem to zažil jako aktivní hráč. Hrát v takové atmosféře... Klobouk dolů před nimi, vyprodali dvakrát zimák pro 7 700 lidí, což je úžasné. Neřešili jaké je skóre, od první minuty tleskali. I díky tomu bojoval Vsetín do poslední chvíle a v obou zápasech měl šanci vyhrát.“
Jak jste zvládl dlouhé čekání na baráž? Pauza trvala 45 dní, i když vy jste v úvodu odletěl zpátky do Pittsburghu.
„Když jsem se vrátil domů, trénoval jsem dvakrát denně. Ale nepočítal jsem, že budu hrát. Když jsem pak naskočil, tak co se týče fyzičky, neměl jsem problém. A pokud jde o naše mužstvo, měli jsme zkušenosti z minulých let. Hlavně je náročné to dát hlavou. Bez zápasů… Přitom musíte jít nadoraz, každý trénink. Vždycky říkám, že deset až patnáct minut hokejového zápasu na ledě je jako hodina a půl, možná i dvě normálního tréninku. Je to daleko náročnější.“
Cítil jste, že vy osobně jste ve formě?
„To zase ne. Já bych nehrál, ale Klépovi (Jakubovi Klepišovi) nastřelili ruku, nemohl hrát a neměli jsme dostatek hráčů. Já jsem s tím přitom ani nepočítal. Šel jsem na trénink, potom jsem odjel na mítinky do Prahy. Tam mi zavolali, že nemáme hráče, tak jsem to otočil, všechno zrušil a šel hrát.“
A hned jste dal gól.
„Jak říká Martin Ručinský – i slepá veverka někdy najde oříšek.“
Co dál? Jako hráč i jako majitel?
„O hráčské roli nepřemýšlím, to nechám osudu. A co se týká manažerské, teď nám to začíná. Máme spoustu hráčů pod smlouvami, ale musíme se snažit vylepšit tým, abychom se nedostali do stejných problémů jako letos.“
Je velká úleva, že jste to zvládli?
„Jako že jsme nespadli?“
Ano.
„V tom případě by pravděpodobně skončil hokej na Kladně. Ale nestalo se, jedeme dál. Musíme udělat nejsilnější tým.“
Je ubíjející, že se pořád dokola opakuje stejný scénář?
„Jsem realista a vím, na co máme, na co ne. Určitě to není stejně spravedlivá soutěž jako v NHL, kde jsou platové stropy, všechny arény jsou stejné a každé město má přes dva miliony lidí. Tady to je hrozně nevyrovnané, ale taková je realita. Člověk si musí říct, že dělá maximum. Těžko se může navíc srovnávat Kladno s Prahou. Už jenom si vezměte kapacitu O2 areny nebo haly Ostrava, která má i s příměstskými oblastmi 400 tisíc lidí. A my na Kladně musíme přilákat pět tisíc lidí ve městě, které má něco málo přes 60 tisíc obyvatel. Jaké to je procento? Amerika má výhodu, že všechna města jsou podobně velká, tam není problém. Je to spravedlivější.“
Nemáte pocit, že kdyby byl Adam Brízgala zdravotně fit celou sezonu, nemuseli jste hrát baráž?
„Byl výborný. Nejsme jediný tým, který měl zraněné. Rozdíl je v tom, že my nemáme kam sáhnout. Jsou bohaté a velké týmy, které mají farmy a mají spoustu hráčů.“
Na rozdíl od vás.
„Pro nás byl osudový den 30. prosince, kdy se nám zranil gólman číslo jedna (Brízgala) a bek číslo dvě, který hraje dvacet minut za zápas (Jake Dotchin). Do toho skončil Pleky (Tomáš Plekanec), chyběl nám Maty Filip. Ten měl roční pauzu, ale i po ní dokázal, že je to výborný hráč. To jsou situace, kdy si těžko poradíte. Zvlášť, když to nejsou cizinci. Ti se dají nahradit, ale české hráče narychlo sehnat a podepsat, je obtížné.“
Hodně se teď mezi fanoušky řeší formát baráže. Jestli je spravedlivá. Jaký je váš pohled?
„Záleží, z jaké pozice budu o tom mluvit. Kdybych nebyl majitel, ale nestranný fanoušek hokeje… Už jsem mluvil o podmínkách různých měst. A navíc je velice těžké sehnat peníze na rekonstrukci hal. Už jenom mantinely stojí šest milionů. Chápu, že liga chce jít nahoru, zlepšovat zázemí i ochranu hráčů. Aby byly mantinely měkčí. Jenže něco to stojí. A teď – jak to uděláš? Chceš nechat otevřenou šanci týmům z první ligy. Ale pak si musíš říct: O.K., ale kdo chce postoupit, musí mít splněné podmínky. Ale zvládnou to všechny týmy? Nebo si dopředu nahlásí, že chtějí postoupit jenom čtyři? A ty budeš vědět, že v 1. lize o něco budou hrát jenom čtyři mužstva. A co fanoušci těch ostatních? Nebo jiná otázka. Co když postoupí někdo jiný, kdo není mezi těmi čtyřmi? Absolutně nemám problém s přímým sestupem a postupem, ale…“
Co chcete dodat?
„Co když postoupí někdo, kdo nemá halu? Co kdyby třeba vyhrály Litoměřice? Jak by se to řešilo dál, kde by hrály? Vím, jak to bylo problematické pro nás, když jsme neměli halu. Museli jsme jezdit hrát do Chomutova. Měli jsme štěstí, že byl relativně blízko. Je to dané hlavně tím, že ne všechna města mají podmínky. Ale co s tím? Existuje nějaké jednoduché řešení? Nevím. Mají města na to, aby vybudovala haly pro všechny? Asi nenajdeme odpověď. Nebo musíte, vy novináři, přemluvit ministra financí, aby se vybudovalo dalších skvělých patnáct hokejových arén.“
