Z pozice hlavního trenéra dovedl Třinec ke třem titulům v řadě. A přece končí. Loučí se na absolutním vrcholu. Václav Varaďa přidal do sbírky další zlato. Co bude dál? „Zatím nevím, žádná nabídka mi na stole neleží. Během play off jsem nic řešit nechtěl,“ říká kouč, kterému se i během rozhovoru dlouho po zápase leskly oči.
Třetím titulem jste se zapsal do ligové historie. Dotáhl jste se na Františka Výborného a Zdislava Tabaru.
„Neskutečné. Na to, že mi je teprve 46 roků, je to hezké. (usmívá se) Pořád ale v sobě mám oheň, chtěl bych to vyhrát znovu. Hokej budu vždycky dělat, abych vyhrával.“
Třinec začíná připomínat dynastii Vsetína. Cítíte, že se opravdu zrodil hegemon, který může českému hokeji vládnout i dál?
„Já jsem tohle cítil pět let, co jsem byl v Třinci. Bylo to o denní práci. S realizačním týmem jsem pečlivě vybíral hráče, kteří přišli. Doplňovali jsme kluky do týmu, že jsem se v nich nespletl, mě hrozně těší. Moje pětiletá etapa v Třinci končí, hrozně si vážím, že tým pode mnou chtěl vždycky vyhrávat. Odcházím opravdu šťastný.“
Těší vás, že končíte titulem, nebo si říkáte, že je škoda, že nebudete mít možnost útočit na další pohár u Ocelářů?
„Mám obrovskou radost, fakt si toho vážím. Ať budu trénovat kdekoli, věřím, že vždycky budu útočit na nejvyšší mety a hrát o titul.“
S jak těžkým srdcem se vám bude odcházet?
„Chtěl bych poděkovat Jánu Moderovi a Janu Czudkovi za to, že mi dali možnost Oceláře trénovat. S tím jsem do toho šel. Do tří let jsme chtěli titul, podařilo se to po dvou. Je fantastické, že se to povedlo třikrát v řadě. Neskutečné. Přál bych Třinci další úspěchy, ale v závěsu je spousta vlčáků, fandit budu. Věřím, že moje kroky se třeba do klubu ještě v budoucnu vrátí.“
Jak těžké bylo v hráčích po celou tu dobu udržet maximální nasazení a chuť? Přesně tohle totiž často vítězům při obhajobách chybí.
„Dělám to, jak to nejlíp umím. Jsem přesvědčený, že ta moje cesta je správná, že je nejlepší. Držím se své vize, klub jde jinou cestou, proto se rozdělíme. Věřím ale, že si ji zpátky zase někdy najdu.“
Dovedete popsat, v čem se vaše směry rozdělily?
„Vyžaduju stoprocentní přístup ve funkci hlavního trenéra i šéftrenéra klubu. Viděl jsem malinko odlišnou cestu, kde se klub nějakým způsobem nacházel a nešlo to ani po dlouhé době, kdy jsem se snažil najít cestu s klubem, aby věřil mé cestě. Ať už v mládeži, dorostu. A jako šéftrenér klubu jsem měl zodpovědnost za vývoj hráčů a přál jsem si, abychom pro organizaci neustále vytvářeli top hráče. nebo ty, kteří budou mít uvnitř srdce a ještě dovednosti. Naše cesta se prostě nepotkala, naše vize šly jinudy. Ale jsem hrozně rád a věřil jsem tomu, že to letos dotáhneme. Věřím, že se naše cesty zase spojí. Určitě z Třince neodcházím s tím, že jsem zapšklý nebo naštvaný. Věřím, že hodně podobně to vnímá i třinecké vedení. Věřím, že jsme nespálili mosty. Děkuju fanouškům, jak můj tip neustále podporovali.“
Platí o vás, že se prioritně řídíte svým citem. Jak vás napadlo postavit do branky Marka Mazance, který od 8. března zápas nezačínal?
„Prostě jsem to cítil, přesně jak říkáte. Tohle v sobě musíte mít. Cítil jsem, že to Marek zavře.“
Neměl jste pochybnosti?
„Vůbec. Já se zpátky nedívám, dělám kroky, o kterých jsem přesvědčený. I když pak třeba nevyjdou, tak jich nelituju. Takhle by to mělo být. Ondra Kacetl měl skvělé play off, vychytal nám to. V závěru mu možná malinko došla šťáva, to je ale ve sportu naprosto normální. Marek čekal na šanci dlouho, poslední zápas zvládl. Hrál jsem si s oběma variantami, jsem rád za to, jak to dopadlo.“
Je tenhle titul z důvodu vašeho odchodu nejemotivnější?
„Budu si pamatovat všechny, ale tenhle je emoční opravdu hodně. Jen mě mrzí, že tu nemohla být se mnou moje rodina. S nimi to ale brzo oslavím, vážím si, že mě celou dobu podporovali.“
Byl ze všech nejtěžší?
„V sezoně jsme si prošli slabším obdobím. Neměli jsme hráče, kteří by se ofenzivně utrhli. Nebylo to jen tak, že by se o nás povídalo. Máme to v našich hráčích. Mají v sobě touhu vítězit. Věřím, že spolu s kolegy jsme to v nich vybudovali. Charaktery byly skvělé, byli jsme opravdu jako jeden tým.“
Máte jasno, kam povedou vaše další kroky?
„V tuhle chvíli žádnou nabídku na stole nemám. Samozřejmě jsou týmy v Česku, které mě kontaktovaly, když jsem svůj odchod z Třince oznámil. Taky jsou týmy ze špičkových zahraničních soutěží, které mě kontaktovaly. Všem jsem říkal, že se tím teď nechci zaobírat, že se chci stoprocentně soustředit na sezonu s Třincem. Hokej miluju a chci trénovat. Ale kde to bude? Budu to pečlivě zvažovat a rodina v tom určitě bude hrát velkou roli. V žádném případě ale nejsem vyhořelý. Naopak jsem hladový a chci vyhrávat. A věřím, že můj tým vždycky bude chtít vyhrávat.“
Máte nějakou touhu, kam byste se chtěl vydat? Mluvilo se o Švýcarsku či Severní Americe.
„Čas, kdy budu na nabídku čekat, strávím inspekčními cestami, budu se snažit zdokonalit v tom, co dělám a umím. Podniknu cesty do zahraničí. Na jednu stranu se na to těším, zase ale vím, že mi hokej bude chybět. Budu chtít trénovat co nejdřív, ale takhle to prostě mělo být. Správný moment pro mě vyvstane. Ať to bude kdekoliv.“
Je ve hře i volno, nebo byste chtěl trénovat určitě hned další sezonu?
„Chtěl. Teď to možná vyzní blbě, ale jsem nažhavený na to zase trénovat. Ale kde to bude? V české extralize je plno, v Třinci to nebude. V zahraničí? Třeba něco přijde, anebo se mi to ještě nebude líbit a budu se věnovat vývoji mladých hráčů, dovednostním kempům. Nebo budu sám sebe posouvat zase dál inspekčními cestami, uvidíme.“
Bral byste i smlouvu na rok, nebo preferujete něco dlouhodobějšího?
„Nevím. Roli hraje spousta aspektů. Stavba týmu, má vize musí být slučitelná s tou v klubu. Za těch pět let v Třinci jsem byl o něčem přesvědčený a šel jsem si za tím. Nikdy si do toho nenechám mluvit zleva zprava. Jdu si za svým cílem a lidi a hráči, kteří mě znají, vědí, jaký jsem. Těch pět let v Třinci bylo něco skvělého, fantastického. Jestli další angažmá bude na rok, dva, tři? Nevím. Když mě to bude naplňovat... A mě hokej naplňuje. Věřím, že se zase někde potkáme.“
HC Oceláři Třinec 
Vše o klubu ZDE
Góly
Domácí: 52:43. R. Horák
Hosté: 14:13. Dravecký, 15:48. Svačina
Sestavy
Domácí: Hudáček (Machovský) – Matuškin, Němeček, Polášek (A), T. Pavelka, Moravčík, T. Dvořák, Jurčina – M. Forman, Sobotka (A), Řepík (C) – E. Thorell, R. Horák, Chlapík – Buchtele, Kaše, Šmerha – Strnad, Vitouch, Dvořáček.
Hosté: Mazanec (Kacetl) – M. Doudera, Marinčin, D. Musil, Kundrátek, M. Zbořil, Zahradníček – Daňo, Marcinko, M. Růžička (A) – Chmielewski, Vrána (C), Svačina – Nestrašil, M. Kovařčík, O. Kovařčík – Hrehorčák, M. Roman, Dravecký (A) – Hrňa.
Rozhodčí
Jeřábek, Hejduk – Lhotský, Svoboda
Stadion
Návštěva
17220 (vyprodáno) diváků
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
