Mohli byste vzít jeho rozhovor po prvním finálovém duelu, přepsat výsledek a klidně znovu vydat. Ladislav Šmíd totiž mluvil prakticky totožně. Zase byl přísný, pořádně naštvaný. Nehledal výmluvy. Zase týmu vytýkal opakující se chyby: mizerné nasazení, fauly, neaktivitu. V liberecké kabině měl opět proslov, rozohnil se před třetí třetinou. „Chtěl jsem, abychom se probrali. Už mě nebavilo se na to koukat,“ přiznává klíčový obránce družiny Filipa Pešána po prohře 1:4. Oceláři ve finále Generali play off Tipsport extraligy vedou 2:1 na zápasy.
Stejný scénář jako v prvním utkání: na ledě byl jen jeden tým, vy jste se 60 minut do zápasu nedostali. Souhlasíte?
„Jednoznačně. Řekl bych vám stejné věci jako po tom prvním zápasu. Opět jsme nebruslili, nevím, jestli jsme se báli vyhrát. Zase jsme se porazili sami. Oni se líp pohybovali, bruslili, od toho se to všechno odvíjí. Sice jsme dali první gól, ale to vedení jsme si ani nezasloužili. Je to blbý takhle říkat, ale bohužel. Musíme se z toho vyspat a vrátit se ke hře, která nás zdobila celé play off.“
Jde o druhý herní výpadek ve třetím duelu finále extraligy. Máte pro to nějaké vysvětlení?
„To nemám. Nebyly nohy… možná lehká nervozita, možná šestihodinová túra v neděli v autobuse. Nevím. Tady se ale nemá cenu na cokoli vymlouvat, Třinec to měl k nám stejné a první zápas hráli výborně. I kdybych spal dvě hodiny, tak musím na ledě předvést aspoň nějaký standard, což my jsme absolutně nepředvedli. Docela dost mě to mrzí. V úterý budeme mít šanci, jen pokud se na ledě objeví úplně jiný tým.“

Určilo tak trochu ráz večera hned první střídání, při němž Libor Hudáček fauloval, domácí měli přesilovku a vy jste se z tlaku dlouho nemohli vymanit?
„Určitě nám to nepomohlo. Fauly plynuly z naší blbosti, ne ze snahy. Každý faul v útočném pásmu je hloupost, stojí to pak strašně moc sil. Pořád dokola si to říkáme. Kdyby se to stalo jednou za čas, ale opakuje se to často. Když udělám faul při gólovce v obranném pásmu, toho kluka ještě pochválím, to ale není náš případ.“
Před třetí třetinou jste měl v šatně k týmu údajně hlasitý proslov. O co šlo?
„O to, abychom se probrali. Už mě nebavilo se na to koukat. Ty samé chyby, furt dokola. Celý rok nás něco zdobí a teď to neplníme. Náš hokej je založený na bruslení, na hře s pukem, my ale děláme pravý opak. Je to unavené, mdlé, bez nasazení.“
Budete tedy ještě zasedat rada starších?
„Ne, já myslím, že už jsme si všechno řekli. Nechci, abychom víc mluvili, než hráli. Není to o tom, že budeme jeden na druhého ukazovat. Každý si to musí srovnat v hlavě. Opět se musíme podívat do zrcadla, takhle to dál nejde. Klobouk dolů před Třincem, hrají dobře, ale opravdu se porážíme sami. Stejně hrála i Kometa a vyřadili jsme ji.“
Jste rád, že se už za pár hodin hraje znovu a nemáte čas přemýšlet?
„Přesně tak, to je hrozně pozitivní. Musíme nastoupit sebevědomě, padat po držkách a zápas urvat. Je jedno jak, ale prostě vyhrát.“




