Ocelář Marcinko rozzuřil Boleslav. Nic tak hrozného se nestalo, vzkázal
Nepřítel Bruslařů z Mladé Boleslavi číslo jedna? Po prvním semifinále Generali ČP play off v Třinci (2:0) má terč na zádech Tomáš Marcinko. Slovenský bojovník schytal kolem brankoviště řadu ran, sám jich pár rozdal. Postupně se po něm sápali Maris Bičevskis, Martin Ševc i Jan Stránský. Ten ho chtěl ztrestat po střetu s Davidem Bernadem, vrhnul se na Marcinka zezadu u střídaček.
Bitky se Jan Stránský nedočkal a po zápase pálil ostrými: „Nasypal bych mu to tam hned. Jenže on okamžitě lehl. Celá extraliga ví, že on je v určitých věcech zákeřný hráč. Je odvážný v předbrankovém prostoru, ale v osobních soubojích ne.“ Marcinko na jeho slova reagovat nemohl, na rozhovoru byl ještě před Stránským. Nad rozvířenými emocemi jen pokrčil rameny. „Je to oboustranné, nic hrozného se nestalo.“
Že se dokáže soupeřům dostat po kůži, to už Marcinko několikrát ukázal. I proto, že neúnavně chodí do prostorů, kde to nejvíc bolí. Cloní před bránou, přetlačuje se s rivaly, zametá odražené puky. V prvním semifinále byl Marcinko u obou třineckých gólů z přesilovek.
Nejdřív v početní výhodě proti třem odkryl prostor pro kombinaci Petra Vrány s Martinem Růžičkou, potom společně s bránícím Petrem Šidlíkem dokonale zaclonil jemnou teč Michala Kovařčíka. Výborná práce, přesně tohle se po Marcinkovi chce.
Nejenom tímto dokáže rivaly vytočit. V melách před bránou jsou drobné potyčky a slovní přestřelky prakticky na denním pořádku. „Je to oboustranné, patří k tomu, zvlášť v play off,“ říká Marcinko. „Kolem brankoviště padá nejvíc gólů a každý si svůj prostor brání nejlépe, jak dovede. My útočníci víme, že tam prostě musíme jít, buď z toho padne branka, nebo uděláme práci, ze které se pak může gól narodit. A šarvátky k tomu patří. Nestalo se nic tak hrozného, aby to bylo tak vyhrocené.“
Bruslařům nejvíc vadila srážka s Davidem Bernadem ve 33. minutě mimo hlavní proud hry. Boleslavský obránce byl rozhozený ze souboje s Danielem Kurovským, chvíli po něm ho k ledu zezadu srazil Marcinko. Bernad zůstal dlouho ležet, po třineckém útočníkovi se okamžitě sápal Jan Stránský. Chytil ho zezadu a složil k ledu.
„Projížděli jsme kolem sebe, byl tam kontakt, ale nemyslím si, že to bylo na zastavení hry na dvě až tři minuty,“ komentoval Marcinko střet s Bernadem. „I tohle je součást hokeje, byla tam pak šarvátka a rozhodčí to nějak posoudili.“
Otřesený Bernad se do hry vrátil, byl v pořádku. Marcinko dostal dvě minuty za nedovolené bránění, Stránský dvě minuty za hrubost. Hůř později dopadl třinecký útočník Ondřej Kovařčík. Po střetu s Ondřejem Dlapou, který sudí netrestali, ho spoluhráči se zdravotníkem odvedli do kabin, ihned jel na kontrolu do nemocnice. S podezřením na otřes mozku. Z nemocnice je Kovařčík zpátky, jestli bude schopný hrát, je otázka.
„Klasické play off semifinále, hodně ubojovaný zápas, hrálo se nahoru dolů,“ hodnotil první bitvu Marcinko. „Rychlý hokej. My jsme hlavně rádi, že jsme využili šance a udeřili v přesilovkách. Naopak jejich početní výhody se nám povedlo ubránit a eliminovat. Jsme rádi za první krok, jdeme dál.“
V třineckých přesilovkách patří Marcinko ke klíčovým hráčům. Právě kvůli černé práci na brankovišti. Ještě platnější je v oslabeních, v nich je nejvytíženějším útočníkem Třince. V základní části byl nejtrestanějším Ocelářem (70 minut), v play off byl v pěti zápasech na trestné jen dvakrát. K tomu přidal šest zablokovaných ran soupeřů, víc jich na kontě má jenom obránce Tomáš Kundrátek (7). A v týmu je druhý nejlepší na vhazování, po Petrovi Vránovi jich má nejvíc vyhraných (46, úspěšnost 51,11 %).
Od své hry Tomáš Marcinko ustupovat nehodlá. Nese úspěchy. A Bruslaři to moc dobře vědí. Nejen díky tomu bude zajímavé sledovat, jaké emoce přinese druhé semifinále. Hraje se dnes od 17 hodin v Třinci.
