Smoleňák: Pavlík? Nedivím se, taky by mě to s*alo. Řekl jsem Stezkovi, ať...
Zatímco v útrobách Ostravar Areny, kousek od kabiny rozhodčích, probíhal hodně vulgární, zhruba desetiminutový fén majitele Vítkovic Aleše Pavlíka právě k sudím, kapitán Hradce Králové Radek Smoleňák se usmíval. „Dneska se na vás těším,“ pozdravil novináře, když vešel do press centra po výhře Mountfieldu HK 3:2 v prodloužení, která Východočechům zajišťuje vedení v semifinálové sérii 2:0.
Abychom se vůbec slyšeli přes ten řev... Co říkáte tomu, co se tady děje?
„Tam vedle?“ (ohlíží se směrem ke kabinám)
Ano.
„Nedivím se jim, že nadávají. Oba zápasy byly takové, jaké byly. Je to opravdu bitva. Prohrát dvakrát v prodloužení? To by mě taky s*alo. Takže je chápu, na druhou stranu čím víc vidíme nějakou jejich frustraci, tím větší radost z toho samozřejmě máme.“
Dokonce mělo padnout přímo i vaše jméno.
„Jo, vyvolávali mě. Asi mi chtějí diváci takhle na sklonku kariéry něco dopřát, takže jim skrz noviny takhle ještě děkuju. A vzkazuju, že to od nich bylo milé.“ (úsměv)
Ne, na chodbě padalo i vaše jméno, nejen pouze na ledě.
„Jo? Tak to nevím, ještě na mě asi počká a poděkuje mi osobně. Uvidíme.“ (smích)
Vy jste tam na konci zamířil k Aleši Stezkovi, šel jste se rozloučit?
„Akorát jsem mu říkal, že nemám Instagram, ať si mě přidá na Facebooku.“ (smích)
Byl středeční zápas více vypjatý než úterní?
„Asi jo, protože jakmile oni dali první gól, věděli jsme, že musíme hrát trošku víc vabank. Jsem za kluky rád, jsem na ně pyšný za to, jak jsme to nezabalili. Furt jsme měli dobře nastavené hlavy na to, že to zvládneme.“
Jak na vás působily dlouhé pauzy kvůli třem přezkoumávaným gólům?
„Už dřív jsem mluvil o tom, že pravidla jsou taková nejasná... Ani my jako hráči nikdy nevíme, jestli to bude gól, nebo ne. U toho prvního říkali, že hráč stál v brankovišti, ale nestínil. Mně naopak v Třinci gól neuznali. Je to ohebný, člověk jen čeká, s čím rozhodčí přijdou. Ale určitě to nemají jednoduchý, o tom žádná.“
Vítězný gól padl nohou, viděl jste ho?
„Něco je kopnutí, něco není, takže jsme jen čekali. Ale to, že ho dal zrovna Mišák (Patrik Miškář), který se k nám připojil před pár dny, je opravdu příběh na nějaký film. Jsme za něj rádi, hrál po dlouhé době a hrál hodně dobrý zápas. Ohromná euforie.“
Vy jste odpykával trest za Matěje Machovského a Dominik Lakatoš zrovna otevřel skóre...
„Kromě těch pár fakáčů, co jsem tam viděl, to nebylo dobrý. (smích) Jejich tým je založený na přesilovkách, mají špílmachry, kteří si to umějí dávat. Víme, že musíme být co nejméně vylučovaní, takže příjemné to nebylo. Klobouk dolů před klukama, co tam ubránili a kolik střel zblokovali. Každým blokem a týmovým pojetím se zvedáme, a o to jsme silnější.“
Naopak Vítkovice mají i díky centimetrům slušná oslabení, těžko se tam prochází, že?
„Když se na ně podíváte, mají tam samé skříně. (úsměv) Hodně vysocí a siloví kluci, ale musíme si s tím nějak poradit. Děláme spoustu věcí dobře. Pokud se nikdo z nás nezblázní a nebude si chtít hrát na Maria, myslím, že víme jak na ně.“
Vezete do Hradce Králové druhou výhru, což je možná nad plán.
„Přáli jsme si to. Klasický kec je, že je důležité urvat aspoň jeden. Dva jsou samozřejmě nádhera, ale Vítky jsou takový tým, že jsou schopni příště přijít a dát nám klidně osm gólů, když se dobře vyspí. Je to jen na nás, jak budeme mít nastavené hlavy a jak moc si budeme vážit dvou vybojovaných bodů. Těším se na další zápas, doma nás požene spousta lidí, atmosféra bude ještě hustší než tady.“
