Tohle tady už jednou bylo! Po dvou zápasech vede Mountfield HK v sérii nad Vítkovicemi 2:0 a jede se do Ostravy. Před rokem nabralo semifinále stejné tempo a nakonec rozhodovalo až prodloužení sedmého zápasu. Ale aby teď natáhly Vítkovice sérii na maximální počet utkání? Muselo by se hodně změnit. Jsou asfalt a Hradec válec. „Šílená druhá třetina,“ vypálil trenér poraženého týmu Pavel Trnka. Ztráta 0:1 totiž zdaleka neodpovídá tomu, co se dělo na ledě.
Vítkovice mají naději. Možná si stačilo cestou domu v autobusu pustit sestřih z loňského play off. Tam je Hradec mazal 0:3 na zápasy a stejně se s kudlou pod krkem vrátily do série. Rozhodoval až sedmý zápas. Mínus? O dost se potřebují zvednout a začít stíhat hradecký pohyb.
„První třetina hrůzostrašná nebyla, ale druhá? Šílená. Dobrý byl pak závěr, ale s takovou hrou, kdy máte jen pár minut, uspět nejde,“ zakroutil hlavou vítkovický kouč Pavel Trnka. Hradec by vzpomínky na rok starou sérii připomínal nerad. Logicky. Jednak v jejím průběhu vykázali pozitivní zásah dopingoví komisaři. Ale našlápnutí do finále Mountfieldu málem uteklo.
„To už je minulý rok, jiná sezona. My musíme hrát svůj hokej,“ odmítl debatu k rok staré zkušenosti hradecký útočník Kevin Klíma. Jeho tým vyhrál až v prodloužení sedmého zápasu. „Pět na pět jsme strašně silný tým. Umíme hrát na puku, dát si nahrávku, bruslit. Tady jsme odskočení od ostatních týmů. Na tohle se musíme soustředit.“
Vítkovice zapnuly vyšší otáčky kolem 45. minuty, kdy prohrávaly 0:1. Což vlastně byla i jejich malá výhra. Mountfield jeho defenzivu rozebíral jak papírový domek. Opět se hrálo podle scénáře z prvního zápasu. Styl trenéra Tomáše Martince je „turbo hokej“, hra na výhru. Vidíte hodně přihrávek na malém prostoru, výměny pozic, někdy napadání ve dvou i za brankovou čarou soupeře, blokování soka.
„Martincovy děti“ dovedou v play off promítnout představy kouče do reality. Vítkovice tentokrát protizbraň zkusily. Jen vydržela zhruba deset minut. Z defenzivního boxu vystupovaly aktivněji, dvakrát se dostaly do úniku a ke střelbě. Pak zhasnuly. Nohy byly tvrdší a tvrdší. Lukáš Klimeš v bráně ale mazal jednu střelu za druhou.
„Všichni víme, že on je výborný gólman. Musíme na něj tlačit, pořád chodit před branku, střílet. Jestli neuděláme pořádný tlak, vychytá nás,“ dobře si je Kevin Klíma vědom kvalit vítkovické jedničky.
Za šedesát minut prošel Klimešovi jediný puk. Salva střel končila nahozením Blainea a tečemi Okuliara s Klímou. S tím by si brankář poradil leda, kdyby měl chapadla. „A víte, že ani nevím, jestli jsem na to sáhnul? Ale gól je gól,“ zahlásil Klíma. Tenhle jeden rozhodl, tentokrát stačil.
Zhruba centimetr byl od vyrovnání pak Matěj Prčík, ale lapačka Lukáše Paříka přikryla puk včas. „Třetí třetina by měla být cesta, vypadala obstojně. Měli bychom na ni navázat,“ přeje si Trnka.
A když je malér, existuje aspoň malá šance vytáhnout z garáže Lakatoše? „Těžko se na to odpovídá, jen hypotetická otázka,“ zavrtěl hlavou kouč. „Informace, kterou máme je, že má zranění,“ platí stále stejný příběh.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
