Sparta – Třinec 2:3. Šílený závěr! Domácí srovnali, ale gól nebyl uznán
Radost se valí do Třince, ruce si mnou i v Pardubicích. Dávno dopředu známý extraligový finalista se kochá, jak si Sparta dělá trable s už narýsovaným postupem do titulového boje. Šílený závěr pátého duelu překlápěl euforii z jednoho tábora do druhého, směs vzteku a zklamání nakonec zůstala na straně Sparty. Oceláři urvali triumf 3:2 a ve čtvrtek se pokračuje ve Slezsku. Že by se jelo na sedm bitev?
V čase 56:30 Adam Helewka zvyšuje z brejku třinecké vedení na 3:1 a vypadá to na finito. Zdánlivě. Za 45 sekund snižuje Filip Chlapík, aby obří poprask v O2 aréně vyvolal gól Michala Moravčíka v čase 58:10. Sudí nejprve u videa odsouhlasili, že puk těsně přešel čáru, jenže tím celý příběh neskončil. Hosté si vzali tzv. trenérskou výzvu kvůli nedovolenému chování Janiho Lajunena v brankovišti. A uspěli! Hosté uklohnili snovou výhru a těší se domů na spáchání třetí výhry v řadě.
Sparta si to vlastně projela na začátku. Na led „vtrhla“ silou vlažné vody a v režimu 26. extraligového kola. „Jsme tu, ale necháme to na vás,“ jako by její hráči vzkazovali hostům.
Těm se pozice pod tlakem ukončení sezony na bronzovém stupni nečekaně zalíbila. Oceláři si udrželi momentum z předchozí partie, kdy vyválčili výjezd vlakem do metropole. Rozdíl mezi oběma týmy byl brutálně jednoduchý. Motákovi hoši chtěli dobývat, sparťané nikoli. Vsadili na nemastnou, neslanou rutinu, snad ani nechtěli hrát s pukem. A to na rozdováděné hosty nemohlo stačit.
Někdo řekne, že s Oceláři hrála klika od všech dveří O2 arény, ale je to jinak. Pro přízeň štěstí si musíte dojít, zasloužit si ji. A Slezané si ji mnohem výraznější aktivitou přiklonili na svou stranu. Chtěli puk na svých holích, ne ho odpalovat. S tím pak roste i sebevědomí, v první části dvakrát přelité do náskoku. Nejprve Marko Daňo v 10. minutě nad slotem napálil prostor pod horním víkem Kovářovy klece, po třech dalších minutách zvedali hosté ruce nad hlavu znovu, Marián Adámek tečovanou ranou o brusli Kryštofa Hrabíka zvedl skóre na 2:0. Střely na branku v první části? 5:13…
Po přestávce hosté nasadili živý beton ve středním pásmu, čítankově rozleptávali rudé vstupy do ofenzivní zóny a střely příkladně blokovali. Sparťané před Ondřeje Kacetla horko těžko dostávali svá těla, natož puky. Vrstvily se výstupy z předchozích bitev, kdy pražský soubor dal z prostoru před brankovištěm jen dva góly, zatímco z dálky pět. Grossův soubor začali fanoušci poznávat až ve 29. minutě, Pavel Kousal se stal šoférem herního vzestupu, sparťané vynikajícím střídáním s plným pohybem začali věřit, že by se stavem mohli pohnout. A spása přišla v čase 39:59! Daniel Voženílek přišel díky napadání Davida Vitoucha o puk, aby po pár vteřinách Filip Chlapík v prostoru bolavých sekyr jemnou tečí náhozu Jakuba Krejčíka pozměnil chystaný zákrok Ondřeji Kacetlovi a snížil na 1:2.
Šlo se do třetího dějství, kde se vše podstatné dělo v posledních čtyřech minutách. Nervy, stres si podávaly ruce s jásotem a obrovskou radostí. Ne, tahle série trvá…
K radosti v Pardubicích...
