Zklamání z neúspěšného semifinále proti Třinci bylo po sedmém utkání ohromné. „Je to obrovská škoda. Vedli jsme 3:0, potom jsme dvakrát byli blízko toho, abychom sérii uzavřeli. Nepovedlo se,“ řekl Michal Řepík po porážce 2:3 ve čtvrtém prodloužení. Zase chyběl kousek. Sparta i v rozhodujícím duelu ztratila vedení v samém závěru. Ale znovu se zvedla a v nastavení měla větší šance. Jednu z nich i její kapitán. Všichni svatí stáli při soupeři. V čase 121:46 dostali Pražané smrtící úder a to byl konec.
Skvělá série, ale opět s hořkým koncem. Je tohle zatím nejtěžší porážka, jakou jste ve Spartě zažil?
„Je to obrovská škoda. Vedli jsme sice 3:0 na zápasy, ale Třinec strašně kousal. Potom se na nás dotáhli. Dvakrát jsme byli blízko toho, abychom sérii uzavřeli, ale nepovedlo se. Sezona proběhla celkem dobře, ale závěr je hořký. Chtěli jsme postoupit do finále a cíl jsme nesplnili.“
V šestém zápase v Třinci chyběly dvě desetiny sekundy, v sedmém přišlo vyloučení dvě minuty před koncem třetí části, po němž jste inkasovali opět vyrovnávací gól. Nebyli jste tím už nalomení?
„Nemyslím. Přijeli jsme na sedmý zápas domů, věřili a byli odhodlaní. Šli jsme do toho, chtěli zvítězit.“
Bylo rovněž klíčové, že až na první utkání jste nedokázali soupeři odskočit o dva góly?
„Je to možné. Těžko se nám odskakovalo, abychom se uklidnili. Šancí jsme měli dostatek, i tentokrát. Ale nedali jsme je.“
Kde se série lámala víc?
„V šestém zápase jsme nedali víc gólů, kluci ale hráli výborně. Byli jsme dvě desetiny od toho, abychom postoupili. Tam v uvozovkách nebylo potřeba dát gól navíc, i když to chceme vždycky. Obrovská škoda. V sedmém utkání přes kopírák.“
Sám jste měl v prodloužení velkou šanci, ale Ondřej Kacetl vaši ránu vyrazil.
„Bohužel jsem to nezvedl pod horní tyč. Neviděl jsem moc bránu, byla to spíš intuice. Chtěl jsem puk dát co nejvíc k tyči. Ale on se přemístil a chytil.“
V nastavení jste měli víc ze hry a víc příležitostí. Ale začali jste až zakřiknutě. Otřásla s vámi další ztráta vedení?
„Asi jo. Říkali jsme si, že do prodloužení chceme vstoupit dobře, ale když se nám to stane takhle dvakrát za sebou, trošku nám potom nešly ruce a nohy. Báli jsme se hrát, skoro celé první prodloužení byli zakřiknutí. Potom jsme se zvedli a vytvářeli si dostatek příležitostí, abychom to ukončili.“
Vždycky rozhodují maličkosti, jak zásadní bylo vyloučení dvě minuty před koncem?
„Úplně jsem to neviděl, ale nemůžu moralizovat za faul. Co jsem udělal já, nebylo určitě taky dobré a zasáhlo to do série. Každý se snaží dělat maximum a chyby k hokeji patří.“
Vyčítal jste si hodně faul, že jste následným disciplinárním ovlivnil trestem sérii?
„Nevím, jestli by vypadala jinak, ale dobré to nebylo. Nebudu se schovávat, nikdy se mi tohle nestalo. Bohužel v nepravý moment přišel zkrat. Byl jsem suspendovaný na dva zápasy, což určitě týmu nepomohlo, i když kluci hráli dobře i beze mě.“
Nešly vám moc přesilovky. Bylo to taky rozhodující?
„V sedmém zápase jsme z nich dali jeden gól, mohli jsme víc. Přesilovky nebyly úplně optimální celou sezonu, ale vycházelo nám oslabení. Kluci, co je hráli, byli obětaví, což pomohlo nahradit přesilovky.“
Prázdnota je ve vás všech. Ale jak se vám koukalo na Jana Buchteleho, který ve Spartě strávil jedenáct let a brečí na ledě, protože ví, že za ni hrál poslední zápas?
„Tyhle věci jsou strašně těžké. Buchta tu byl jedenáct let, předtím jen pár sezon v Pardubicích, taky chvíli v cizině, jinak tady. V podstatě skoro celou kariéru. Určitě by bylo hezčí rozloučit se ve finále nebo vítězstvím.“
Jak vypadala atmosféra v kabině bezprostředně po porážce?
„Trenéři něco řekli, teď je prázdnota. Proběhnou mítinky za pár dní a tam se to rozebere víc.“
Mohli jste mít v hlavách i třinecký obrat?
„Jako, že Třinec obrátil sérii? Já nevnímám, jestli udělali obrat nebo ne. Jsem strašně zklamaný z toho, že jsme nepostoupili do finále. Obrat je mi úplně jedno.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
