Historický obrat Třince. V čem je největší síla mistrovské organizace?

Že mají přestárlý tým, který už nemůže stíhat pekelné tempo play off? Neměl by, ale stíhá. Před rokem se Oceláři jako první v historii probili ke zlatu z předkola, odfárali 22 těžkých zápasů. Teď hráli obě série na sedm duelů, k tomu dalších takřka 103 minut v prodlouženích. Na soupisce přitom mají hned třináct třicátníků, přičemž kapitán Petr Vrána má 39 let a jeho asistenti Vladimír Dravecký a Martin Růžička 38 let. Přesto stále šlapou. Proč? Příkladná životospráva, neúnavná dřina mimo led, špičkové podmínky k přípravě a regeneraci. To jsou věci, které na první pohled vidět nejsou. Přístup a příklad zkušených lídrů strhává ostatní, proto je těžké Oceláře utahat.

Přesně to řekl bývalý kapitán Lukáš Krajíček před sedmou bitvou na Spartě: „Ti kluci jsou vítězové, je to v nich zakódované.“ Samozřejmě, potřebujete kus nezbytného štěstí. Kdyby sparťané v šestém duelu za stavu 1:0 netrefovali konstrukci brány. Kdyby Jakub Kovář v poslední sekundě utěsnil tyčku. Kdyby... Jenže patnáct sérií v řadě za sebou a čtyři mistrovské tituly nevyhrajete jen díky štěstí. Oceláři mu jdou naproti. Do posledních vteřin, za každého stavu. S vírou v sebe sama, i parťáka vedle sebe. Právě to je vítězná mentalita, vítězné DNA. Je za ní spousta práce a dřiny. Pokud ji do hry dáte, přikloní se i štěstí.

V základní části si ho kolikrát ani nevšimnete, v play off se mění v bestii. Démonického požírače puků. Ke třem posledním titulům pomohl brankář Ondřej Kacetl dvanácti nulami ve vyřazovacích bojích, útočí na historický rekord  Romana Málka. Aktuální play off sice Kacetl začínal jako dvojka za Markem Mazancem, na první čisté konto čeká (pokud tedy nepočítáme tři nadstavbová prodloužení v sedmém duelu) a první vítězství si připsal až ve čtvrtém semifinále. Jenže pak bránu klasicky zavřel. Klíčový zákrok? V 86. minutě sedmého semifinále za stavu 2:2 fantasticky vyškrábnul stoprocentní tutovku kanonýra Michala Řepíka.

Po prvních titulech se zkratkovitě vžilo, že třinecký úspěch = Václav Varaďa. Odvedl kus parádní práce, udal trenérský směr, ale nikdy v tom nebyl sám. Naopak. Třinecká organizace šlape právě proto, že na profesionální úrovni vše funguje od nejvyššího vedení až po rolbaře. Schválně, kolik majitelů jste během play off viděli na výjezdech v kotli s fanoušky? Ján Moder tam vídat bývá. Není to jen o tom, že otevře kohoutek financí. Hokejem žije. Stejně tak další. Výbornou práci odvádí i sportovní ředitel Jan Peterek společně s trenéry Zdeňkem Motákem a Vladimírem Országhem. Posily Smith, Čacho, Nedomlel, Helewka nebo Ciencialův návrat? Trefy do černého.

Konec, bez Jakuba Jeřábka nemají šanci. Klíčový obránce se hrozivě zranil ve finiši základní části, s otevřenou zlomeninou holenní a lýtkové kosti byl na jednotce intenzivní péče. Oceláři bojují i za něj. Jeřábek s úsměvem vyprávěl, že je musel z nemocnice skoro vyhánět. Sám, jak jen to šlo, zamířil o berlích do kabiny a do ochozů. Že na ledě citelně chybí, o tom není sporu. Třinecké přesilovky, rozehrávka i práce v defenzivě by s Jeřábkem byly na ještě vyšší úrovni. Nicméně pozitivní energií i tak dodává parťákům sílu. I v Praze byl Jeřábek v klubové mikině mezi prvními gratulanty.