Neskutečné, radoval se zlatý třinecký střelec Cienciala. Dítě, rovná se titul
V lednu se David Cienciala vrátil z Pardubic do rodného Třince. Výměnou za Richarda Pánika. A v nervydrásajícím sedmém finále vstřelil ve druhém prodloužení v čase 83:51 zlatý gól na 2:1. Oceláři slaví pátý titul v řadě, Cienciala má druhý. A přidává jednu zajímavost: když se mu narodí dítě, slaví Třinec titul.
Jak a kudy jste vstřelil vítězný gól, vybavujete si?
„Marko (Daňo) to házel do brány. Nevím, čím jsem to odrazil, ale šlo to mezi nohy Willíkovi. Šťastný gól, ale takové padají v play off.“
Velký osobní příběh i pro vás? Právě z Pardubic jste se vracel do rodného Třince.
„Neskutečné, jakou cestu jsme s Třincem ušli. Neskutečné! Hráli jsme na sedm zápasů všechno, pořád jsme nacházeli síly. Neskutečná parta, ubojovali jsme to partou, kterou jsme vybojovali v šatně. Pocity jsou neskutečné.“
Je to největší síla Ocelářů? Soudržnost a parta?
„Asi jo. Pět titulů v řadě, to je něco neskutečného. Já jsem rád, že jsem naskočil do rozběhnutého vlaku a kluci mě v šatně přijali skvěle. Jsem za to strašně rád, že jsem titul získal.“
Když se vám narodí dítě, máte titul. Fajn pravidlo?
(usměje se) „Když to budu dětem časem vyprávět, ani mi to neuvěří. Že se to povedlo i podruhé a s malým. Jsem rád, že si to společně užijeme.“
Neměl by se pohár rozpůlit, hrálo se parádní finále, souhlasíte?
„V tom je sport strašně krutý. Já byl ve finále počtvrté a dvakrát jsem odcházel jako poražený. Je to strašná bolest, když se to stane ve finále, ale vítěz může být jenom jeden. Jsem strašně rád, že jsme to my.“
Kde jste brali síly?
„Hlavně kluci co mají všech pět titulů, klobouk dolů před nimi. Musí se sejít tolik věcí! A síly? Víte co, v play off se síly najdou vždycky. Sice jsme strašně dobití, ale pro tohle hrajete celý rok. Síly musíte najít.“
