Kolem oheň, po těle husí kůže. Tak se vchází do brněnského pekla
VIDEO, FOTO | Pětatřicet kroků může být dlouhá cesta do pekla. Tuto vzdálenost urazí hokejisté hostujícího týmu, než z bezpečí vlastní šatny dojdou do kotle kolem ledu brněnské Kajot Areny. Tohle je ono pověstné modrobílé peklo...
Což o to, tuhle bouřlivou kulisu při zápasech milují všichni, ať hrají za domácí nebo soupeřův tým. Ale chce to i pořádnou kuráž, když se chcete takové přesile postavit a uspět.
Co to všechno obnáší? Staňte se nakrátko soupeřem Komety Brno a projděte si také cestu od autobusu do šatny a pak nástup na zápas, jako to zažili Rytíři z Kladna v předkole play off.
Nikdo vám neřekne nic jiného, než že se do Brna těší.
„Atmosféra je tam super, fandění pomáhá i nám,“ tvrdí třeba kladenský útočník Jaroslav Kalla. Realita ale může být i taková, že brněnský kotel může leckomu pěkně rozklepat kolena.
Stalo se to kladenským Rytířům, kteří v Brně prohráli oba úvodní zápasy předkola play off?
„Na začátku jsem si říkal, abych to ustál. Když vidíte, jak tady lidi řvou a lítá na vás jedna střela za druhou, není to jednoduché,“ přiznal kladenský brankář Lukáš Cikánek, vržený do pekla z vteřiny na vteřinu.
Ve čtvrtek musel narychlo střídat zraněného Jana Cháberu, a přiznal, že se těšil i bál zároveň. Není divu.
Hrát v Brně, to se momentálně nedá k ničemu přirovnat.
Vítejte u nás
Napřed je to přitom odpolední idylka. Vítejte u nás, zní přívětivý nápis u vrátnice haly ze strany od parkoviště, kam přijíždí soupeřův autobus. Ale hned taky obří heslo HC Kometa Brno – víc než hokej a fotky domácích bojovníků po zdech.
Plus všudypřítomné nálepky s klubovým logem a úderným sloganem Play off 2011 – 2012. Ty jsou všude, na každých dveřích.
Dotud by to bylo v pohodě. Hráči hostujícího týmu si udělají pohodlí, rozesadí se v šatně, rozehřejí se. A pak se jde na věc.
Už do chodbičky, kudy se jde na led, k nim doléhá vybičovaná atmosféra očekávání. V hale je zatím tma, hraje rytmická hudba, diváci se baví záběry na kostce.
Hráči přešlapují v chodbě, kapitán Pavel Patera si dělá pár předklonů, další spoluhráči se rozcvičují dřepy a podupáváním. Ve tvářích je vidět soustředění, žádné fórky ani debaty. Do tranzu play off chybí vteřiny.
Už aby to bylo, říkají si Kladenští. Čekání nikomu nepřidává.
Pak dostávají pokyn – běžte! Výkřiky na kuráž už zanikají s hlukem z hlediště. Směs jásotu pro domácí hráče a pískotu pro Kladno (plus čtveřici rozhodčích) vytváří pekelný lomoz.
K tomu před prvním utkáním svítily kolem ledu ohně a tribuny se zalily modrou a bílou barvou. I jakýkoliv cynik musel mít husí kůži.
„O tomhle jsme se bavili poslední dny. Čekali jsme, co lidi předvedou. A bylo to úžasné,“ popsal brněnský centr Tomáš Divíšek, jak hráči vnímají svoje domácí prostředí.
Čajánek by to schytal víc
Berou to tak i Rytíři? „Kulisa je stejná jako v základní části, zvykli jsme si,“ říkal brankář Jan Chábera. Někteří jeho parťáci jsou ale rozklepaní, nedají si přihrávku. První námaz přichází už po čtyřech minutách a hned je z toho první gól. Nadšení se ještě stupňuje, Kladno se motá jako v mixéru.
„Jestli někoho paralyzuje, že na něho divák píská, nemůže hrát hokej,“ říká sice kladenský bek Libor Procházka, ale to jsou slova ostříleného mazáka. Povídejte to těm, co hrají play off poprvé v životě. Další chyby Kometa opět trestá a první zápas hladce vyhrává.
„Na play off jsme čekali dlouho a možná jsme si mysleli, že nás čeká kdoví co. Přitom je to pořád hokej na dvě branky. Musíme se uklidnit a začít hrát naplno,“ nabádá Procházka.
Na druhý den se Kladno skutečně probere, brzo vede, pak ale zase podlehne přesile. Na zápasy je to už 2:0 pro Kometu.
A to jsou brněnští fanoušci ke Kladnu povětšinou milosrdní. Tací jako Petr Nedvěd nebo Petr Čajánek by mohli vyprávět, jaké to je znepřátelit si je. Od nejhrubších urážek má Kladno zatím klid.
Jízlivosti si užije dosyta až ve druhém zápase Patera. „Pááável Patera!“ skanduje kotel poté, co kladenský lídr zaviní vlastní gól. „Ještě jeden!“ provokují fanoušci Pateru.
Je to podobné hecování, jako když před mnoha lety celý brněnský stadion volal na Jožo Golonku „Ušatéééc, ušatéééc...“
Šance pro Kladno
I brněnští hráči tvrdí, že největší rozdíl mezi domácími zápasy a duely v Kladně nebude na ledě, ale v atmosféře. Doma se doslova koupali v euforii. Do Čech se na víkendový výjezd sice chystá hodně příznivců Komety, ale tolik jako v Brně nebo dříve v Praze na Slavii jich nebude.
V tom Kladno vidí šanci.
„V Brně, když je to 4:2 a patnáct minut do konce a hala bouří, tak už je to hodně těžké. Za takové situace Kometa hraje na sto dvacet procent,“ konstatoval kladenský kouč Jiří Kopecký.
Jeho tým se zařadil do dlouhé řady těch, co se v brněnském kotli uškvařili. Ve druhém zápase se sice Rytíři kolem sebe pořádně oháněli, snížili, ale pak dostali do prázdné na 3:5.
S kyselými obličeji pak hráči kroužili v předklonu po ledě, aby se vyhnuli slavícímu brněnskému hloučku kolem střelce Leoše Čermáka a mohli vystřídat.
Zakrátko už upalovali zase do úkrytu své šatny. Zase mašírovali kolem nálepek s logem Komety a nápisem Play off 2011 – 2012.
Už po sobotě může být jasno, zda nálepky zůstanou i po dalších pár dní na svých místech.
