ROZHOVOR | Kdo jiný mohl rozhodnout... Zlínský spasitel měl i ve čtvrtém duelu čtvrtfinále s Plzní na dresu jmenovku Petr Leška. Šestatřicetiletý centr pomohl připravit v základní hrací době dvě branky a devatenáct vteřin před koncem prodloužení vytasil v nájezdu na brankáře Marka Mazance svou „starou“ fintu – blafák do bekhendu se zakončením mezi betony. „Paráda, super, jsme šťastní,“ chrlil ze sebe Leška po vyrovnání série na 2:2.
Jak jste viděl rozhodující moment?
„Viděl jsem, že Vlasák vyváží puk, čekal jsem kličku do středu a nechal jsem mu tam trošku tělo. Puk mu sjel z hokejky, a tak jsem mu ho vzal. Pak už jsem měl před sebou jen brankáře. Před prodloužením jsem přemýšlel, co bych udělal, kdyby došlo na nájezdy. Když jsem jel na brankáře, udělal jsem automaticky tohle. Jednal jsem intuitivně, každý hráč má něco nacvičeného. V krizových chvílích provede to, co dělá na tréninku. Ještě jsem se stačil podívat, jestli mě nedojíždí nějaký bek. Viděl jsem, že je ode mě dost daleko. Tak jsem zkusil blafák.“
Cítíte úlevu po vyrovnání série z 0:2 na 2:2?
„Jsme rádi, že jsme ty dva zápasy odehráli dobře a podařilo se nám je vyhrát. Stály nás hodně sil, prakticky celé jsme to odehráli na tři lajny. V prodloužení už jsem hrál osobně na to, abych neudělal chybu. Někdy si člověk myslí, že nemůže, ale na ledě nechá všechno. V play off se zápasy nevzdávají. Plzeň je perfektní tým, za stavu 1:4 jsme přestali hrát a oni zaslouženě vyrovnali. Už jsme si podvědomě mysleli, že je to doma. Stáhli jsme se a soupeř přidal.“
Dá se play off dohrát na tři pětky, které nyní nasazujete?
„Možná to zkusíme, možná ne. Samozřejmě že dřív nebo později se úbytek sil projeví.“
Překvapilo vás, že gólman Svoboda v půlce utkání střídal?
„Není to tak brzo. Jednou jsem viděl, že trenér Růžička vystřídal gólmana po prvním góle. Po čtvrtém mi to přijde normální.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
