Pojďme! Nasazení a čistá hlava, burcuje vítkovický Burger
ROZHOVOR | Nebudu jako beránek! Hlásil vítkovický kapitán Jiří Burger po utkání, ve kterém si Pardubice urvaly čtvrtfinálový mečbol. A skutečně. Do dalšího duelu vlétl vyhlášený technik stejně nekompromisně, jako jeho urostlejší spoluhráči. Dohrával souboje, hrál ostře do těla. Stejně obětavý boj Burger slibuje i na dnešní sedmý zápas v Pardubicích (18.10, ČT4).
Hlas má úplně vykřičený, během povídání mu chvílemi přeskakuje takřka do nezřetelného šepotu. Energie a odhodlání však z Jiřího Burgra doslova sálá. Je připravený svůj tým přes Pardubice dotlačit mezi elitní čtyřku.
„Pojďme do toho! Musíme hrát s obrovským nasazením, ale zároveň do toho jít s chladnou hlavou, abychom nebyli zbytečně vylučovaní,“ burcuje nejproduktivnější vítkovický útočník (1+6) před rozhodující bitvou.
Po pátém utkání v Pardubicích jste vyhlásil, že nebudete jako beránek. A je pravda, že takhle „fyzický“ hokej jste dlouho neukázal. Nastoupil snad úplně nový Jiří Burger?
(krátce se pousměje) „To nevím, snažím se hrát každý zápas stejně. Ne, takhle mi to ani nepřišlo.“
Jen neříkejte, v šestém čtvrtfinále jste měl i několik hitů, jeden z protihráčů od vás na začátku druhé třetiny doslova odlétl…
„Jo? (usmívá se) A byl jsem to fakt já? Spíš mi přijde, že oni hitovali mě, tak jsem se snažil bránit. Ale že bych hrál přehnaně do těla, to ne. Byl to šestý zápas, mohl být náš poslední v sezoně a všichni jsme pro úspěch udělali maximum.“
Nastartovaly vás i slovní provokace pardubického hlídače Daniela Rákose?
„Aby mě to vyloženě nastartovalo, to určitě ne. Prostě jsme chtěli za každou cenu šestý zápas doma vyhrát pro naše fanoušky. Že bych byl díky nějakým výrokům víc motivovaný, nebo vyhecovaný, to bych neřekl.“
Co tedy pomohlo? Změny v sestavě, které trenéři oznámili až těsně před zápasem?
„Já to věděl o chvíli dřív, ale trenéři to v kabině oznámili až před zápasem po rozbruslení. Zapůsobilo to dobře a zvládli jsme to.“
Smyslem změn bylo i to, abyste se vyhnul nepříjemné osobní obraně. V Pardubicích ovšem budete střídat jako první a dá se předpokládat, že na vás bude soupeř znovu posílat speciální hlídače. Jak se s tím vyrovnat?
„Abych řekl pravdu, až tak jsem nad tím nepřemýšlel. Je pravda, že budeme střídat první, uvidíme, co vymyslí naši trenéři. A taky s čím přijdou Pardubice. To ukáže až samotný zápas.“
Čeká vás jistě ostrá bitva, jak to namixovat, aby správná míra agresivity nepřerostla ve vylučovaní?
„No právě… To je ono. Samozřejmě musíme hrát s obrovským nasazením, ale zároveň s chladnou hlavou. Pardubice jsou doma silnější a mají výborné přesilovky. Být až moc přehecovaní, by taky nedělalo dobrotu. Nahecování být musí, sebevědomí taky, ale musí jej být správná míra.“
Brankář Málek je osobně radši, že hraje sedmý zápas venku. Co vy?
„Kdybych si mohl vybrat, tak bych hrál radši sedmý zápas doma… (usmívá se) Ale vyšlo to tak. Oni budou doma, my můžeme mít trošku výhodu, že jsme zvládli šestý zápas. Šance jsou padesát na padesát.“
Jak vám sedí zápasy o všechno?
„Jestli dobře počítám, tak jsem hrál s Vítkovicemi tři. Doma jsme to se Spartou zvládli (2010) a venku dvakrát ne (Zlín 2005 a Slavia 2009). Doufám, že do třetice venku konečně zvládneme. Celá kabina je natěšená, co víc si přát než takový zápas? Zahrát si jej a vyhrát (usmívá se) To by bylo parádní.“
