Chomutovský kanonýr Hruška se dočkal 250. gólu a hlásí: Věřím si i na tři sta!

Váš jubilejní zásah padl do odkryté klece, ale to vás asi netrápí, že?
„Vůbec ne. Hlavně, že ten gól padnul, počítá se stejně, to je důležité. Stejně tak tahle výhra, která byla hodně vydřená, ale zasloužili jsme si ji.“

Tím, že vaše dva góly, které vás posunuly do Klubu střelců, přišly v tak vypjatém zápase, si je asi budete pamatovat o to víc, mám pravdu?
„Rozhodně. Jsem hlavně moc rád, že jsem na tuhle metu dosáhl. Jsem vděčný mnoha lidem, že se mi to podařilo. Góly jsem dával vždycky a chtěl jsem ten jubilejní mít co nejdřív za sebou, což se mi podařilo hned ve třetím kole, za což jsem moc rád. Navíc se to povedlo tady v Chomutově, což mě moc těší. Jsou tu výteční fanoušci, skvělí majitelé klubu, všechno šlape jak má a já jsem šťastný, že můžu přispět k tomu, abychom lidem tady dělali radost.“

Při závěrečné děkovačce vás spoluhráči vypekli, když vás nechali jít prvního na led a pak poručili zavřít mantinel…
„No jo, to byl pěknej naschvál… (směje se) Ale já tam nechtěl kroužit sám, na kluky jsem počkal. Hrajeme jako mančaft a tak i vyhráváme. Je přece i zásluha ostatních, že mi to tam spadlo.“

Věříte si teď na tři sta zásahů v nejvyšší soutěži?
„Určitě. Když budu zdravý, je to reálné.“
Hruškova radost z 250. trefy, která mu otevřela dveře do Klubu hokejových střelců deníku Sport • Pavel Mazáč (Sport)

Myslel jste teď hodně na milník 250 branek, když se vám v minulém kole podařilo dát 248. gól?
„Ani ne. Ono čím víc na to člověk myslí, tím víc je svázaný a nedaří se mu to dát. Je třeba se soustředit na zápas, a když v něm přijde šance, je třeba se snažit ji proměnit.“

Na onu trefu do prázdné klece vám přihrál Radek Duda, staronová chomutovská posila. Takových gólů jste vy dva už společně dali nepočítaně, že?
„Jasně, už ve Slavii jsme spolu hrávali a on mi nahrával na spoustu branek. Radek je hráč, který našemu útoku jedině pomůže, jsme moc rádi, že ho tu máme.“