Ujčík díky rekordu dál sní o titulu: Byl jsem unavenej i u dveří
Bezmoc, chvíle zoufalství a pak nebeská euforie. To všechno zažil Viktor Ujčík během pátého zápasu předkola svých Vítkovic s Českými Budějovicemi, které rozuzlilo až rekordní 114 minut dlouhé prodloužení. Historicky nejlepší střelec play off, jemuž chybí český titul, kvůli zranění do série nezasáhnul, a tak trnul na střídačce…
Je pár minut po dechberoucím zápase, co váš tep?
„No, zpocenej jsem fest, i když jsem nehrál. Ale bylo to super. Musím ale říct, že mně hrozně uklidňoval Šindy (brankář Šindelář), kterej v bráně působil, jako by snad ani nebyl na zápase. Byl úplně v pohodě. To obrovsky pomohlo i celýmu týmu.“
Prožívat zápas jen ze střídačky je jedna věc, ale jak jste zvládal rekordní prodloužení?
„Je to zvláštní pocit, když do toho nemůžete zasáhnout. Člověk se jen kouká a modlí se, ať to dobře dopadne, víc pro to nemůže udělat. Moc to neznám, ale vzhledem ke svému věku si asi budu muset začít zvykat.“ (usměje se)
Nehrozilo, že kdyby se zápas dál prodlužoval, stihl byste se uzdravit a obul brusle…
„To asi ne, já byl totiž unavenej jenom z toho, jak jsem otvíral klukům dvířka, ještě abych šel na led.“
Co vám blesklo hlavou, když se Peter Húževka trefil?
„V první chvíli jsem si řekl, že si to zrovna on za celou sérii ohromně zasloužil. Hrál hrozně obětavě, pro tým. A říkal jsem mu, že kdyby v té brance nebyla síť, ten puk by spadnul až v Ostravě. To byla hrozná rána, co předvedl.“
Zachránil vám tímhle gólem sezonu?
„Jo. Pevně věřím, že si ještě zahraju.“
Takže sen o premiérovém českém titulu žije dál?
„Tak určitě…“ (směje se)
