CELÝ ROZHOVOR | Snaží se ze mě udělat nestvůru a stupidního idiota. Ale já se nedám odradit, z extraligy neuprchnu! Hlavní poselství plzeňského drsňáka Ryana Hollwega, jenž pro deník Sport poprvé okomentoval desetizápasový distanc, jenž obdržel za faul na Tomáše Vlasáka. „Je směšné, když někdo tvrdí, že jsem ho chtěl schválně zranit!“ tvrdí jednatřicetiletý hokejový živel.
Dlouho se nechtěl vyjadřovat, počkal si až na to, jak Disciplinární komise posoudí jeho odpor. Nevyhověla, takže stopka na deset zápasů trvá dál. „Jestli chce extraliga bojovat s nejlepšími ligami, musí se probudit. A přestat žít ve svém uzavřeném světě,“ říká Ryan Hollweg.
Jaká je vaše reakce na nejvyšší možný disciplinární trest?
„Určitě z toho nejsem šťastný. Snad milionkrát jsem se díval na video, v žádném případě jsem nevystrčil koleno, abych se snažil Vlasyho (Tomáše Vlasáka) zranit. Prostě ani náhodou!“
Takže jaký je popis celé situace?
„Jel jsem rovně, obě nohy jsem měl na zemi. Napoprvé došlo ke kontaktu ramenem, ale potom, jak se Vlasy snažil vyhnout tomu hitu, sám sebe vlastně vystavil do situace, v níž byl zranitelný. A vypadalo to, že to byl právě on, kdo vystrčil koleno ve snaze se vyhnout tomu střetu. Na videu je jasně vidět, že já jsem absolutně nevystrčil žádné koleno! Ten první kontakt jsem udělal ramenem.“
Jenže disciplinárka měla úplně odlišný názor.
„Oni mě totiž vidí jako zvíře, které schválně chce zraňovat hráče. Přitom jenom hraju tvrdě, srdcem, dávám tomu sto procent. Hru respektuju natolik, že bych si vůbec nedovolil nehrát na maximum.“
Mrzí vás, že jste zasáhl právě Vlasáka, bývalého spoluhráče?
„Je to můj velký kamarád, někdejší parťák. A je absolutně směšné, když někdo říká, že jsem si ho schválně vybral, abych ho zranil a zničil mu kariéru. Tohle mě až uráží! Jediné, co jsem viděl, byl hráč v červeném dresu s pukem. Bránili jsme se v oslabení a moje práce při takové situace je zastavit hru soupeře jakýmkoliv způsobem.“
Vůbec jste tedy nevěděl, že jde o Vlasáka?
„Ne! Hokej je tak rychlý, že nemám čas přemýšlet a plánovat, komu bych mohl dát hit. Kdybych to takhle dělal, nikdy bych nikoho netrefil. Viděl jsem červený dres, nic víc. Hokej je hrozně rychlý na to, abych si mohl v duchu říkat: Aha, tohle je Vlasy, to je kamarád, toho nemůžu trefit… Kdybych takhle hrál, vůbec bych nerespektoval to, jaký jsem hráč. Ano, je to kamarád, jenže hraje za druhý tým. Na ledě nemám kamarády. Hrajeme zápasy proto, abychom vyhráli. A jestli si lidi myslí, že na někoho budu milejší jenom proto, že je to kamarád, to bych nemohl být já!“ (důrazně)
Nepřehnal jste to přeci jenom?
„To je moje hra! Někteří lidé a hlavně liga ze mě dělají monstrum, které nekontrolovaně a schválně zraňuje hráče. Jenže každý, kdo mě zná, ví, že takový nejsem. A myslím si, že právě Tomáš Vlasák je první, kdo tohle může říct. Hraju na sto procent, srdcem. Ale nejsem zákeřný. Hokej je kontaktní sport, není to fotbal. Zranění se, bohužel, občas stávají. Není to sport pro slabochy.“
Nezměním se, hlásí
Není to poprvé, co jste narazil u disciplinárky. Nemáte toho už plné zuby? Nemáte chuť už raději hrát někde jinde?
„Vím, že by liga ode mě teď ráda slyšela, že jsem naštvaný a rád bych zmizel. Ale ne! Chci tady zůstat, Česko miluju, mám odsud ženu, takže nikam neprchnu. Toužím dodržet svůj kontrakt. A nezměním se, budu i nadále hrát tvrdě! Vím, že mě tady liga nechce, ale bohužel, tu radost jejím šéfům neudělám. Nikam neuteču, nenechám se otrávit! Myslím si, že moje působení je přínosem pro extraligu. Bojuju za město, za tým. A jsem šťastný, že jsem tady.“
Jak moc vám pomáhá podpora od Martina Straky, klubového šéfa?
„Obrovsky ho respektuju. A jeho postoj pro mě moc znamená. A vážím si nejen podpory od něj, ale i od spoluhráčů, celého týmu, města Plzně. Dostávám vzkazy i od ostatních fanoušků, píšou mi třeba lidé z Brna. Za to všem chci upřímně poděkovat. A nejen jim. Ale také lidem ze zahraničí.“
Máte ohlasy i z Ameriky?
„Jasně, ta zpráva se rozletěla do světa, mluvilo se o tom i v NHL. A musím říct, že je zahanbující pro celou českou ligu, když ostatní vidí, za jakou věc jsem byl suspendovaný na tolik zápasů! Mám kamarády všude po světě, kteří se teď extralize vysmívají.“
Nepřeháníte trochu?
„Víte, přemýšlel jsem o tom. Není náhodou, že NHL je považována za nejlepší ligu na světě. A jestli chce extraliga bojovat s těmi nejlepšími, měla by se probudit. Měla by přestat žít v uzavřeném umělém světě. Vytvořila si kolem sebe bublinu a myslím si, že je v jejím zájmu, aby tuhle představu někdo rozboural! Věřím, že to, co dělám, je správné. Protože mě naprosto šokovalo i to, co jsem slyšel od disciplinární komise.“
Co to bylo?
„Pobavil mě argument, že podle nich mám zpomalit hru. Abych dal soupeři větší čas se připravit na ten hit! Aby se mu mohl vyhnout. Chápete? (udiveně) Co je to za nesmysl? To je stejné, jako kdyby mi říkali, že střílím moc tvrdě, protože brankáře to bolí… To je až humorné! V zámoří nás učí, abychom nedali soupeři čas zareagovat. A to se dělá tím, že dohrajete každý souboj. Tady mi radí, abych byl radši pomalejší.“
Je jasné, že hodně doplácíte na svou pověst, protože to rozhodně není první disciplinární prohřešek. Od roku 2012 už vás disciplinárka řešila sedmkrát!
„Kdyby to, co jsem udělal já, provedl někdo jiný, nebyl by za to žádný postih. Podívejte se na sparťana Hlinku, ve vzájemném zápase v úvodu sezony mě chtěl schválně ošklivě zasáhnout kolenem. Vrátil jsem se po dlouhé pauze, nemohl jsem hrát právě kvůli kolenu. No a hned první zápas a Hlinka mi ho málem zase zranil. A nic! Ještě mě zezadu seknul, hráči mě mlátili do hlavy ze střídačky. A opět nic! Jen já jsem byl potrestaný. Liga prostě chce, aby na mě každý koukal jako na stupidního idiota z Ameriky, který dělá problémy. Hlinku nepotrestá, za týden obrátí a za ještě méně závažnou věc napaří flastr mně. Za vším se hledá moje chyba. A moje jméno.“
Myslíte si, že si už natolik budete dávat pozor, abyste jim už nedával takovou záminku?
„Mě to nezlomí, snažím se i z toho dostat se vztyčenou hlavou. Vím, že chtějí, abych vypadal jako idiot. Jako zvíře a nestvůra. Takhle mě vykreslují. Když jsem přišel kvůli projednávání odporu před komisi, aby mě vyslechli, vím, že určitě zvýšili ochranu v budově, protože si mysleli, že přichází zvíře, které se chce prát… Oni na mě totiž takhle koukají. Ale mohli vidět, že jsem se choval jako profesionál, v klidu jsem to vysvětlil. Když nic, tak aspoň mohli vidět, že nejsem ten člověk, za kterého mě považují. A pokud se něco stane v budoucnu, možná si vzpomenou na to, jak jsem před nimi vystupoval. Možná mě už budou posuzovat trochu jinak. I když, kdo ví.“
Litujete nějakého svého faulu z minulosti během dosavadního působení v extralize?
„Když jsem přišel, chvíli mi trvalo, než jsem se přizpůsobil. Ale poučil jsem se a nemůžu říct, že bych litoval něčeho konkrétního. Snažím se adaptovat nejvíc, jak můžu, ale pořád musím hrát svou hru. Můj styl dává smysl a právě to je důvod, proč mě Marty (Straka) angažoval. A nemůžu se celý změnit. To bych nebyl já.“
Co říkáte na herecký výstup slávisty Michala Poletína, který od vás teatrálně odletěl?
„A to mě ještě předtím píchnul hokejkou. Jestli se chtěl zachovat jako chlap, měl si mě podat! Na férovku. Velký je na to dost. Kdybych měl pocit, že si někdo vyšlápl na Straku, byl bych první, kdo by se za něj postavil a postaral se o to, aby si to ten hráč už nikdy nedovolil. Ale on? Místo, aby mě vyzval a pomstil Vlasyho, každý viděl, jak se zesměšnil. I proto liga vypadá směšně, měl by více respektovat naši hru. Je to hra chlapů! On se ztrapnil. Co víc k tomu říct?“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
