Hrňa pálí i za Třinec. Jen musím míň posilovat, smál se po výhře
V Olomouci byl nejlepším střelcem, užíval si dosyta prostoru ve hře. Jenže na začátku týdne přišlo nečekané povolání zpátky do Třince. Kmenový klub trápí marodka, a tak Erik Hrňa musel vyrazit na pomoc tam, kde ho před sezonou nepotřebovali. Rázem ale hraje v elitní formaci a v pátek proti Boleslavi trefil důležitý gól…
Druhý zápas v Třinci, druhý bod a první gól. Vypadá to, že jste neubral z olomouckého tempa, souhlasíte?
„No, spadlo to ze mě rychle, těší mě hlavně to, že jsme vyhráli, ale mám i radost z té branky. I když popravdě jsem ani nevěděl, že to je gól, kudy to tam prošlo.“
Boleslav vás chvíli předtím mačkala v přesilovce, ale najednou ji právě váš zásah srazil…
„Jo, je možné, že v danou chvíli tu situaci podcenili, že hráč, který mě stínoval, počítal, že půjdu do střely hned, ale já si to ještě stáhl doprostřed a pak už to tam se štěstím propadlo.“
Ukázalo se, že Boleslav na svém hřišti umí soupeře zmáčknout, ale stejně inkasuje ona, souhlasíte?
„Ale oni měli taky hodně šancí, hlavně když jsem se vyloučil… (směje se) Mám na mysli to moje zbytečné vyloučení do tří, kdy jsem vyhodil puk snad přes celé hřiště ven. Říkal jsem, že budu muset přestat posilovat. Bylo štěstí, že to kluci parádně ubránili a Šimon vychytal, tam se mohl lámat zápas a i se opravdu zlomil, když jsme ustáli takové šance, co domácí měli. Celkově jsme věděli, že na nás vletí a budou bruslit, snažili jsme se ale být taky aktivní a to se nám vyplatilo.“
Jak jste vůbec vzal svůj přesun do Třince z Olomouce, kde jste byl klíčovým hráčem?
„Tak to holt přišlo. Takový je život hokejisty, jeden den je někde a druhý může být úplně jinde. Vzal jsem to, jak to je, a jsem rád, že jsem teď tady v Třinci a taky dostávám prostor na ledě.“
Proti Třinci jste se v dresu soupeře pokaždé vyhecoval, dali vám to teď spoluhráči v kabině znát?
„No, hlavně budu muset teď něco vypsat, když budeme hrát proti Olmíku.“ (směje se)
