Jeden gól dal, další mu podle všeho dodatečně připíší z prodloužení prvního utkání. Nad tím se však Jiří Marušák jen pousmál. Na střeleckého hrdinu si zlínský obránce rozhodně nehrál. Mrzela ho porážka ve druhém utkání čtvrtfinále s Kometou.
Byl Okálův vysoký trest stěžejním momentem zápasu?
„Dá se říct, že jo. Oni dali rychle na 2:1 a nám dlouhé oslabení sebralo hodně sil. Pak se nám to sesypalo, dostali jsme další dva góly.“
Šlo o nedovolený zákrok?
„Neumím říct. Zrovna jsem seděl s hlavou sklopenou, nic jsem neviděl. Ani na kostce se to neopakovalo. Fakt nevím.“
Stav 1:1 ale berete, že?
„Jednoznačně. Včerejší bod je dobrý základ pro domácí zápasy. Dneska jsme hráli o výhru do padesáté minuty. Myslím, že můžeme jet domů spokojení. První utkání bylo takové rozjížděcí. Dá se říct, že jsme ho zvrátili docela se štěstím. Dneska už to bylo v plném tempu z obou stran. Kometa do toho musela jít. To, co se dělo na ledě, se dalo očekávat. Souboje se dohrávaly, všechno bylo emotivnější.“

Rozhodčí vám nejspíš připíší i gól z prodloužení prvního utkání, takže budete mít na svém kontě dva a stanete se nejlepším střelcem týmu. Máte radost?
(úsměv) „Nějak moc bych to nehodnotil. Dá se říct, že v obou případech v tom bylo dost štěstí. Ale padlo to tam.“
Ustojí váš kapitán Petr Čajánek hecování protivníků?
„Provokace k tomu svým způsobem patří. Je na každém, jak je silný a odolný. Já věřím, že jsme v tomto silnější.“
Budete hrát doma jinak?
„Nemyslím, že budeme nějak zásadně měnit styl hry. Chceme být soustavně trpěliví. Z toho to všechno vychází. Kometa je velmi podobná jako loni. Nevidím tam výrazný rozdíl.“