Kauza Klesla a Třinec míří k soudu. Klub mě tlačí ke zdi, tvrdí hráč
Jakákoliv rozumná dohoda v nedohlednu. Rostislav Klesla stále nemůže najít společnou řeč s třineckými Oceláři, kteří s ním i přes stále platnou smlouvu ukončili spolupráci. „Budu se muset bránit soudně, pokud budu i nadále tlačen ke zdi a klub nepřistoupí k serióznímu projednání podmínek ukončení smlouvy, pro které se rozhodl,“ říká Klesla v rozhovoru pro iSport.
V dubnu se Rostislav Klesla (34 let) dozvěděl, že s ním Oceláři dál nepočítají. Po zpackané sezoně byl coby kapitán týmu vyřazen z kádru. Smlouvu má podepsanou do roku 2020. Své zájmy se chystá hájit u soudu.
Jaká je aktuální situace mezi vámi a klubem?
„Měli jsme dvě jednání, ale naše návrhy, které by měly směřovat k dohodě, se podstatně liší.“
V čem zejména pro vás byly návrhy klubu nepřijatelné?
„Zbývají mi čtyři roky z celkových šesti sezon, které mi pan Marek (generální ředitel klubu) s panem Chmielem (výkonný ředitel klubu) nabídli. Máme uzavřenou smlouvu na dobu určitou – šesti let, jejíž podmínky nebyly porušeny. Pokládám za standardní a nejen právně korektní, projeví-li jedna ze stran zájem na předčasném ukončení kontraktu, že tato strana dělá své rozhodnutí s vědomím povinnosti dostát svým závazkům. Návrh ze strany HCO – vyplacení za půl sezóny, nebo jedné sezóny a to pouze pod podmínkou, že po dobu čtyř let nebudu moct pokračovat v hokejové kariéře, je pro mě absolutně neakceptovatelné.“
Jaká by byla ideální cesta řešení z vaší strany?
„Nechci nic jiného, než aby se klub postavil za své rozhodnutí. Uvědomil si a splnil své závazky.“
Smlouvu jste měl ještě na čtyři roky. Plní si klub vůči vám závazky?
„Neplní. Mám ještě platný čtyřletý kontrakt a plat mám vymezen na základě dvou smluv. Závazky ani z jedné z nich klub v současné době neplní.“
Jak vlastně fungovalo financování vašeho kontraktu?
„Vedení klubu mi předložilo dvě smlouvy. Jednu klasickou hráčskou a druhou takzvanou marketingovou. Tu jsem podepsal s jejich partnerskou společností, kterou vlastní asi současný nejvýznamnější boss na poli pořádání sportovních akcí a financování českého sportu. Jednalo se o rozdělení mého platu mezi klub a tuto společnost. Smysl tohoto systému odměňování mi vysvětlen nebyl a ani jsem příliš nepochopil, proč klub takto postupuje.“
Na plnění smlouvy a vašem platu se tedy podílelo víc společností?
„Jak jsem říkal, plat mi byl posílán od klubu a od jejich partnerské společnosti, ale jak šly peníze mezi těmito, nebo dalšími společnostmi, to samozřejmě nevím. Jestli si například něco vzájemně fakturovaly, nebo čerpaly peníze odjinud, netuším.“
Je to obvyklá praxe?
„Ve světě určitě ne, tady se zdá být zvykem hodně nestandardních věcí, na které, jak jsem zjistil, většinou nakonec doplatí hráči.“
Na hráčskou asociaci, případně vedení ligy jste se nezkoušel obrátit? Nenabízela se možnost spor řešit u smírčí komise?
„Ano, řešili jsme s právním zástupcem dlužnou fakturu za minulou sezónu, kterou mi klub účelově zadržoval. Po podání návrhu smírčí komisi klub fakturu zaplatil. Co se týče vyřešení vyrovnání za předčasné ukončení smlouvy, zdálo se mi, že s tím na svazu nikdo nemá zkušenost. Hráčské smlouvy s takovou situací nepočítají. Většinou se to řeší tak, že klub hráče otráví různými praktikami a ten odejde bez odstupného, než aby se trápil. Jsem toho názoru, že ani svaz úplně nerespektuje uzavřené smlouvy, protože při jednání smírčí komise se víceméně bralo jako fakt, že klub nemusí smlouvu dodržet, i když k tomu nemá důvody. Hráč by měl být podle názoru členů smírčí komise vděčný alespoň za nějaké odškodné. Potom ale nemá smysl nějaké smlouvy uzavírat.“
Jste připravený se bránit soudně? Už jste v tomto směru podnikl konkrétní kroky?
„Budu se muset bránit soudně, pokud budu i nadále tlačen ke zdi a klub nepřistoupí k serióznímu projednání podmínek ukončení smlouvy, pro které se rozhodl. Zatím jsme s mým právním zástupcem oslovili smírčí komisi ČSLH. Na jednání smírčí komise mi bylo naznačeno, že otázku předčasného ukončení smlouvy a stanovení odstupného komise není kompetentní řešit. Poté zbývá jen soud, i když jsem pořád věřil, že klub se pokusí profesionálně jednat.“
Co si slibujete od civilního soudu, jak by znělo obvinění či žaloba?
„Existuje samozřejmě více variant, ale základ je v tom, že mi klub nabídnul určité podmínky na kterých jsme se dohodli. Já jsem smlouvu plnil řádně a není mojí vinou, že se klub rozhodl se mnou dále nepokračovat. Samozřejmě to, jak klub postupuje, mi velice zhoršuje možnost dalšího uplatnění. Poškození mého jména, které jako hokejový hráč mám, může být také věc k řešení.“
Jste připravený i na to, že se kauza potáhne a může znamenat konec vaší hráčské kariéry?
„Samozřejmě bych takhle kariéru ukončit nechtěl. Bohužel nemůžu dělat nic s tím, že jednání vedení klubu je zdlouhavé a moji kariéru to poškozuje.“
