Onemocnění krve mu vzalo kila. Se Spartou to bude vyhecované, tuší Bulíř
Virové onemocnění krve mu sebralo dva měsíce. Nemohl trénovat, zhubnul, ztratil svalovou hmotu. Teď už je Michal Bulíř (26 let) zpátky. Odchovanec a srdcař, který v Liberci navazuje na rodinnou tradici dvou předchozích generací, se vrátil v pravý čas. V předkole play off jej budou Bílí Tygři proti Spartě potřebovat. První duel třaskavé série se hraje v Liberci dnes od 18 hodin.
Dlouhý a nepříjemný výpadek není na Bulířovi znát. Po nemoci naskočil do čtyř zápasů a postupně se zlepšuje. V posledním kole ve Vítkovicích zařídil oba týmové góly (1+1). „Musím říct, že se po nemoci cítím ještě lépe,“ pochvaloval si Bulíř. „Čekal jsem, že fyzička a síla bude chybět, ale je to naopak. Nemocí jsem shodil nějaká kila a cítím se lépe na ledě jak v bruslení, tak i v aktivitě. Jsem rád, že to tak je. A doufám, že týmu v předkole, i potom v play off, pomůžu.“
Únava, vyčerpání, nevolnost
Šestadvacetiletý útočník, který před dvěma roky výrazně pomohl Liberci k mistrovskému titulu a loni ke stříbru, vypadl ze hry těsně před Vánocemi. Nějaký čas jej srážela nevysvětlitelná únava, zápas proti Mladé Boleslavi 20. prosince nedohrál. Byl totálně vyčerpaný, na nohy jej nepostavila ani kalciová injekce mezi přestávkami. „Vůbec se to nezlepšilo, naopak jsem se ještě pozvracel,“ vzpomínal Bulíř. Následovaly testy a potom už jen časté a pravidelné návštěvy lékařů.
„Bylo to nějaké virové onemocnění krve, měl jsem špatné jaterní výsledky a všechno to souviselo s únavou,“ líčí Bulíř. „Nejdříve mi doktoři řekli, že budu mimo tři a více měsíců. Byl jsem z toho psychicky rozhozený.“
I proto, že nemohl nic dělat. Ani se udržovat cvičením v posilovně. Doktoři mu zakázali jakoukoliv fyzickou námahu. Navíc jej Liberec potřeboval na ledě, dlouho bojoval o účast v elitní desítce. O to víc ho to štvalo. „Když nemůžete dva měsíce nic dělat, není to dobré na hlavu,“ přitakal útočník. Potěšilo jej alespoň to, že se nakonec nepotvrdily původní lékařské odhady. To už by si v této sezoně nemusel zahrát vůbec. „Jsem rád, že jsem se do hry vrátil. Že jsem to překonal a zase můžu hrát hokej.“
Ničivá zbraň je připravená
S návratem Bulíře má Liberec pro předkolo rázem kompletní ničivou zbraň. Po zranění už je fit i Tomáš Filippi (4 zápasy/ 0+3), který se vrátil z Magnitogorsku. A v Liberci už se naplno zabydlel i Marek Kvapil (32 zápasů/ 13+20), který tým pro změnu posílil z Chabarovsku. Společně tvoří hodně silnou útočnou vozbu. Na Spartu jí bude potřeba. Bulíř v základní části stihnul 32 zápasů (10+9), zbytek mu sebrala nemoc.
„Sparta nebude lehký soupeř,“ nemusí upozorňovat Bulíř. „Vzhledem k tomu, že jsme s ní před dvěma roky hráli finále, tak víme, jaké zápasy to budou.“ Pikantní je, že před dvěma lety řádil Bulíř při zlaté jízdě v útoku s Michalem Řepíkem a Michalem Birnerem. Řepíka teď bude mít proti sobě v dresu s rudým S. „Bude to vyhecované, ale se Spartou se většinou hraje dobrý hokej. Žádný defenzivní. Potřebujeme se připravit tak, abychom to urvali a byli mezi osmi nejlepšími,“ těší se na vyhecované bitvy Bulíř.
