Pavel Ryšavý
19. června 2018 • 14:26

Réway o pauze bez hokeje i pověsti potížisty. Přiznal pojistku ve smlouvě

Reklama
TOP VIDEA
Olomouc - Slavia: Stoch zvýšil už na 2:0. Buchta na jeho střelu nezareagoval Olomouc - Slavia: Stoch zvýšil už na 2:0. Buchta na jeho střelu nezareagoval
Bohemians - Slovácko: Mašek byl stažen v pokutovém území, následnou penaltu sám proměnil a zvyšuje na 2:0 Bohemians - Slovácko: Mašek byl stažen v pokutovém území, následnou penaltu sám proměnil a zvyšuje na 2:0
VŠECHNA VIDEA ZDE

Když všechno klapne, může z toho být oboustranně výhodný kauf. Mountfield pomůže Martinu Réwayovi zpátky nahoru a on nakopne tým, který prochází omlazovací kúrou. Někdo tomu věří, protože slovenský hokejista je génius. Jiný varuje před jeho nezkrotnou povahou. „Vím, proč se to o mně říká. Byly zkrátka takové časy na Spartě. Dařilo se mi, klubu se dařilo, chodili jsme s klukama často ven,“ otevřeně říká o nálepce potížisty. Chce ji strhnout, mluví o tom hodně přesvědčivě.



Občas taková chvíle přijde. Musíte vysadit, postavit svůj vlak mimo koleje a dívat se, jak ostatní fičí kolem dál. Martina Réwaye tahle chvíle potkala před dvěma lety. Chystal se, že se v Montrealu porve o NHL. Jenže doktoři u něj zjistili zánět srdečního svalu. Stop. A zpátečka. Musel se začít hrabat zase z nuly. „Přijdete na kemp a vidíte, že jste hrozně blízko NHL. Pak přijdete za rok a jste mezi posledními, co se tam mohou dostat,“ vzpomíná na loňský návrat za moře po nemoci. Sezonu dohrával ve Slovanu, pro tu příští si plácl s Mountfieldem.

Zůstat za mořem smysl nemělo?
„Taky by to byla možnost. Jen na farmě se hraje většinou hokej tak, jako když jde v NHL na led čtvrtá lajna. Nahodí se puk a pak jízda za ním. Já tam přišel po roční pauze loni v létě bez kondice, najednou mi to házeli na mantinel a já koukal na kluky, jestli se nezbláznili. Mohl jsem tam zůstat, pracoval bych tam a pořád bych měl šanci se dostat do NHL. Věřil jsem ale, že když půjdu do Evropy, budu na tom lépe psychicky, mám tady rodinu, kamarády...“

Sen o NHL tak padá?
„Pokud si ji mám zahrát, tak se tam jednou dostanu. Jestli na ni mám, šance přijde.“

Je ve vás velká osobní ambice se dostat na stejnou úroveň, jako když jste extraligu před třemi roky na podzim opouštěl?
„Teď na to nemyslím, vůbec neberu Hradec jako nějakou přestupní stanici, jsem rád, že tady vůbec mohu být. Nemám to tak, že za rok zase někam zmizím, pokud se otevře možnosti. Vedení a trenéři do mě vložili důvěru a já ji jim chci splatit. To je hlavní věc.“

Dá se Hradec brát restart kariéry?
„Musí to tak být. Ale hlavní věc, která mě zajímá, je úspěch týmu, aby všechno šlapalo. Chci Mountfieldu pomoci vyhrávat.“

Ale rok jste nehrál, minulá sezona po návratu byla hodně těžká. Je to o nastavení hlavy, abyste si na ledě zase věřil?
„Je to i o hlavě, stoprocentně. Nikdy jsem neměl problém se vrátit po zranění, pokaždé se mi začalo brzy dařit. Ale teď to bylo hodně složité, věřil jsem si, že zase všechno zvládnu, ale prakticky celou další sezonu trvalo, než jsem se začal cítit tak, jak bych si představoval. Až v olympijské přestávce jsme ve Slovanu měli hodně tréninků a potom jsem chytil nějaké tempo. Teď ho chci chytit mnohem dřív. Máme tady hodně těžkou letní přípravu, ale věřím, že je jenom pro naše dobro.“

Lidé z vašeho okolí a vlastně i Hradec věří, že když budete zdravý, klidně můžete být v top 5 kanadského bodování extraligy. Co pro vás tahle důvěra znamená?
„Hodně, každý hráč potřebuje, aby mu důvěřovalo vedení, spoluhráči, fanoušci. Cítím, že tuhle důvěru mám a že budu hodně hrát. Pokusím se udělat maximum pro tým. Vím, že asi ne každý zápas rozhodnu gólem, tak budu blokovat střely. Udělám všechno pro to, abychom vyhráli, a nejlepší je, že takových kluků máme v kabině 25. Všichni si musíme svoje místo vybudovat, staví se nový tým, to je taky věc, která nám může pomoci, každý zápas budeme makat naplno, každý večer se bude hrát o triko.“

Vy jste opravu nastavený tak, že budete blokovat střely?
(usměje se) „Amerika mě hodně změnila. Nerad prohrávám, to je hlavní. Přišel jsem sem do Hradce ze Slovanu a tam výher moc nebylo, tohle bych rád změnil.“

Pravda, tam je to vzácné zboží.
„Právě. Moc jsem si to neužíval. Každý chce jen vyhrávat, být na té správné straně. Druhá věc je, co pro to jste ochotni udělat. A já udělám všechno, co budu umět.“

Ve Slovanu byl plný dům i po pěti porážkách

Slovan je navíc adresa, kde se neustále řeší chybějící peníze. Rezonuje kolem klubu tohle téma hodně?
„Já nad tím nepřemýšlel. Soustředil jsem se na hokej, byl jsem po nemoci, peníze mě nezajímaly. Chtěl jsem hlavně hrát hokej a ten jsem hrál v Bratislavě před úžasnými fanoušky. Je neuvěřitelné, co dovedou. My jeli na pětizápasový trip, všechno prohráli, přijedeme domů a tam plný barák. Ne, neřeknu jedinou špatnou věc na klub, hlavní dík patří lidem, kteří mají hokej tak rádi.“

Když se vrátíme do bodu před dvěma lety. Připouští si vlastně mladý a bezstarostný kluk, když mu doktoři řeknou, že má zánět srdečního svalu, že je třeba s hokejem konec?
„Věděl jsem, že hokej asi hrát budu dál, věřil jsem tomu. Otázkou bylo, na jaké úrovni, klidně i druhou slovenskou ligu bych bral, tenhle sport miluju, hrál bych i zadarmo. Před rokem jsem zjistil, že v NHL to asi v tuhle chvíli nebude. Veškerá dřina, kterou jsem podstoupil v létě 2016, byla nakonec k ničemu, onemocněl jsem a pak všechno ztratil. Pracoval jsem 21 let na tom, abych se do NHL dostal, pak byla šance a stalo se tohle. Jsem zase na začátku. Tvrdou prací se mohu dostat zpátky.“

Jak jste na nemoc vlastně přišli?
„Věděl sem, že se budu muset přes léto hrozně namakat, abych se vyrovnal starším hráčům. Celý život jsem na tom nebyl tak dobře jako před dvěma lety, byl jsem nadupaný. Najednou mě začaly ale bolet klouby, nikdy dřív se mi nic takového nestalo. Ptal jsem se kluků, říkali mi, že to normální není a jestli nejsem přetrénovaný. Asi po dvou dnech jsem nemohl hýbat rukama ani nohama. Byla to hodně nepříjemná bolest. Pak přišly vysoké horečky, nemohl jsem polykat. Doktorka mi předepsala antibiotika. Jenže mi po nich bylo ještě hůř. Vrátil jsem se zpátky a už si mě nechali v nemocnici. Nikdo asi měsíc nevěděl, co mi je.“

Kdy se objevilo, že jde o zánět srdečního svalu?
„Až když to bylo hodně špatné, a proto rekonvalescence trvala tak dlouho. Proto jsem vynechal celý rok. Zkusil jsem jít třeba nějak o Vánocích na led. Ale dal jsem dvě tempa a konec. Zadýchaný. Bral jsem hodně léků a poslouchal doktory. Jsem rád, že je to za mnou.“

Napadaly vás myšlenky, proč zrovna vy a proč zrovna v tuhle chvíli, když byla blízko NHL?
„Doktoři mi hned řekli, že je to totální náhoda. Může se to stát někomu, komu je 70, nebo když vám je 30. Nemá na to vliv věk, rodina, nic. Stalo se. Věřím, že mě to v něčem posílilo.“

V čem?
„Že jsem začal třeba zase trochu jinak přemýšlet a mohu se stát ještě lepším hráčem.“

Ke Spartě už se nechci vracet

Máte i určitou pověst, asi ne každý si troufl angažovat Martina Réwaye, je kolem vás bublina hráče, se kterým může být problém. Co to s vámi dělá?
„Vím o tom. Nebudu nikomu nalhávat, že nevím, proč se to o mně říká. Byly zkrátka takové časy na Spartě. Dařilo se mi, dařilo se Spartě, chodili jsme s klukama často ven.“

Jak se na tyhle akce díváte teď?
„Že to nebylo správné řešení. Ale je to za mnou, každý si tím asi musí projít. Nebo každý... Někdo je třeba natolik vyspělý hráč, že si tím ani neprojde, ale já asi nebyl. Ale taky nebudu říkat, že bych něčeho litoval. Nelituju. Co se stalo, to se stalo. Měli jsme na Spartě skvělý tým, výborné trenéry, kteří mi věřili a dávali mi šanci už v 19 letech, pan Jandač mi dal klidně sedmnáct minut na zápas vedle Jardy Hlinky a Tomáše Rolinka.“

Proč jste si tedy řekl o odchod ze Sparty, který způsobil takový povyk, když všechno fungovalo?
„Tohle je věc, ke které bych se vyjadřoval nerad. Je tam verze, která vyšla na povrch, že jsem nechtěl za Spartu hrát. Přitom já tenkrát vedl bodování. Proč bych tam nechtěl hrát? Ať si to lidi už domyslí. K téhle kapitole se nechci vracet.“

Ptal se Hradec při jednání, jestli jste se už vyblbnul a budete sekat latinu?
„Myslím, že to máme pořešené ve smlouvě. Něco si tam dali, vím o tom a respektuji to.“

Neuráží vás, že je to pojistka, kdybyste něco vyvedl?
„Nemám s tím žádný problém. Když provedu nějaký skandál, tak mě klub může vyhodit? Myslím, že je to v pohodě. Mám nějakou pověst. Jsem ochotný ukázat, že dovedu být jedním z lídrů týmu a pomoci mu.“

Dá ale asi práci o tomhle všechny přesvědčit, zabere to čas. Na to jste připravený?
„Jsem. Věřím, že teď přichází první rok, kdy to ukážu, chci být k něčemu i mimo led, pomoci i mladším klukům. Něčím jsem si prošel, myslím, že dovedu být platný.“

Vypadá to, jako byste ten rok bez hokeje hodně přemýšlel...
„Asi jak postupně stárnete, přijdete na věci, které jste předtím neviděli. Makám, ale to makají v Hradci všichni.“

A co uděláte, až se v Hradci vyrazí na pivo? Odmítnete, abyste nepřišel zbytečně do řečí?
„Když půjde celý tým, nevidím důvod, proč si nedat jedno, dvě piva, třeba v repre přestávce. Ale tohle není otázka na mě, nevím, jak to tady chodí. Je tady Petr Koukal, Roman Kukumberg, Tomáš Linhart, přišel Dan Rákos... Tihle kluci vědí, co si můžeme dovolit. Nebude se tady blbnout. Oni si nás pohlídají.“

To je fakt, ale spíš to myslím tak, že dnes má každý mobil, vyfotí si vás někde v restauraci, jak si dáváte k večeři pivo a už pojede éterem šeptanda...
„Ale ne, z toho strach nemám. Mám na to spíš jiný pohled, je teď pěkně, vyrazíme s klukama na večeři, lidi ve městě je poznávají, vědí, že jsou hokejisti. Tohle je právě na takových městech hezké. Všichni o sobě vědí. A proto si tady ani hráči nebudou dovolovat to, co by třeba zkusili ve velkém městě. Je super, když jdete někam na oběd a obsluhuje vás chlap, který se večer na vás přijde podívat. Na to se moc těším. Cítím tady rodinnou atmosféru. Je to jeden z důvodů, proč se mi tady tak líbí.“

HC Slovan Bratislava již nepočítá se službami slovenského útočníka Martin Réwaye
HC Slovan Bratislava již nepočítá se službami slovenského útočníka Martin Réwaye

 

Mistrovství světa ve fotbale 2018 v Rusku

Play off - pavouk Čtvrtfinále Semifinále Finále Program a výsledky Soupisky Střelci Systém turnaje Stadiony a města Vstupenky Fantasy k MS Informace

Mistrovství světa ve fotbale 2018 se hrálo od 14. června do 15. července 2018 v Rusku. Závěrečný turnaj, na který fanoušci čekají vždy čtyři roky, hostilo 11 ruských měst a 12 stadionů, finále v Moskvě na stadionu Lužniki vyhráli Francouzi nad Chorvatskem 4:2.

Finále
Francie - Chorvatsko 4:2

Zápas o třetí místo
Belgie - Anglie 2:0

Semifinále
Francie - Belgie 1:0
 * Anglie - Chorvatsko 1:2 v prodl. 

Čtvrtfinále
Urugay - Francie 0:2 
* Brazílie - Belgie 1:2
Švédsko - Anglie 0:2 Rusko - Chorvatsko 2:2, 3:4 na penalty








Klasická verze
Mobilní verze