Mít na sobě liberecký dres a odcházet tunelem ke kabinám v bezprostřední blízkosti kotle hradeckých fans? Ne, to není milá nedělní procházka. Obzvlášť pro hráče Bílých Tygrů, mezi nimi a týmem Mountfieldu se rozhořela interesantní rivalita.
Liberečtí už vědí. Jakmile to na ledě vře (což je vlastně pokaždé) a emoce bují, cestou do šaten se mohou „těšit“ na všelijaké reakce. Pivo zdarma, nalité na hlavu nebo cáknuté poblíž ní, je taková klasika. „Hradečtí hráči budou říkat, jak tu jsou skvělí fanoušci. Já na to mám trošku jiný názor. Samozřejmě jsou super pro jejich tým, hostujícímu mužstvu se to snaží znepříjemnit, což je v pořádku, ale aby na nás cestou do šaten házeli kelímky s pivem a podobně… To je myslím zbytečné,“ říkal po nedělní porážce útočník Michal Birner, který v cizině či doma v liberecké hale navykl jinému prostředí.
Ne snad že by si stěžoval. To ne. Byl to lehký povzdech hráče z týmu, kterému se pod Bílou věží nehraje snadno. Respektive hraje se mu tam dobře, jen to ne vždy přináší odpovídající výsledky. Jako v neděli, kdy Pešánova armáda 50 minut diktovala tempo, její převaha byla místy až bizarní s ohledem na duel třetího s prvním, přesto padla 1:3 po zběsilém hradeckém finiši.
Hradečtí příznivci jsou na Liberec celkem vysazení, hlavně jeho kouč Filip Pešán to s nimi nemá snadné. Ten už také utržil z ochozů nejednu pivní sprchu, proto radši chodí do kabin přes led a nikoli podél tribun, jako všichni ostatní trenéři.
Z preventivních důvodů. „Věřím tomu, že 99 procent jejich fanoušků jsou slušní lidé, fandí svému týmu na krev, ale některé věci se tu dějí poněkolikáté a je to zbytečné,“ pokračuje reprezentant Birner, jenž zná kulisu desítek stadionů po celém světě. „Ale jo, uznávám, atmosféru tu vytvoří perfektní. K hokeji to svým způsobem patří. Nějaká rivalita tu je, loni šli s nimi kluci ve čtvrtfinále do sedmého zápasu, jsou tam pošťuchovačky, takové zápasy mají lidi rádi. Kvůli tomu chodí na hokej, pro ligu je to super. Ale jsou týmy, s nimiž máme rivalitu větší. Určitě Boleslav, s tou je to pro nás derby,“ porovnává.
Experti se vzácně shodují, že Tygři produkují nejatraktivnější hokej v extralize, aktivní, bruslivý, snaží se jít s dobou. Drtivá většina konkurenčních celků se jim v kvalitě hry nemůže rovnat, a tak to musí zkoušet jinudy. Pohybovat se na hraně únosnosti, deptat, otravovat, provokovat. Spoléhat na jistou benevolenci sudích. „Když jsme vyhráli titul, sezona to byla podobná. Ostatní týmy dělaly všechno možné pro to, aby nás porazily. To k tomu patří.“
Pod Ještědem vědí, že i v tomhle ohledu musí přidat. Být za větší potvory. „Jestli chceme něco týmového uhrát, musíme na to být nachystaní a být stejně drzí jako oni,“ je jasné Birnerovi, jenž se po nedávném návratu ze švýcarské NLA dostal do výtečné herní pohody. Až nedělní duel v Hradci uskřípl jeho desetizápasovou sérii s pravidelným ziskem alespoň jednoho kanadského bodu.
Na vině byly i hradeckými bojovníky výtečně zmáknutá oslabení. „Speciálně naší lajně už se nevedou přesilovky dva, tři zápasy. Musíme se na to podívat, být k sobě upřímní, najít chyby, říci si, co bychom měli dělat rychleji, líp. Od toho se odrazit. Nesmíme se plácat po zádech a říkat si, že máme nejlepší přesilovky v lize. V Hradci to tak každopádně nevypadalo…“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
