Do Liberce z rodinného sídla denně natočil 160 kilometrů, teď to má Martin Ševc domů k Nymburku přece jen blíž. Uznávaný obránce se přihlásil ke službám Mladé Boleslavi, kde ho zaujala vize sportovního šéfa Radima Vrbaty. „Má velmi podobný pohled na hokej jako Filip Pešán,“ zmiňuje 37letý bek bývalého bosse, pod nímž před třemi roky oslavil extraligový titul, celkově svůj pátý v nevšední kariéře…
Vsadit na přítomnost Martina Ševce na soupisce se vyplácí řadě evropských klubů. Zvlášť ve Švédsku je kladenský rodák považován za záruku perfektní sezony. Kam přijde, tam se hraje o triumfy. Bude medailová historie pokračovat v Mladé Boleslavi? „Za sebe říkám, že chci do šestky,“ vybalí prioritu.
Po čtyřech úrodných letech pod Ještědem jste sáhl ke změně, jak jste se v boleslavské kabině zabydlel?
„Spoustu zdejších kluků jsem znal, zapadnout sem nebyl sebemenší problém. V mém případě jde spíš o sžívání se s herním systémem, který je trochu jiný, než na jaký jsem býval zvyklý. A to si postupně sedá.“
Co všechno vás vedlo k odchodu z Liberce do Boleslavi?
„Převážně šlo o osobní důvody. Na Liberec nemůžu říct jediné špatné slovo, strávil jsem tam čtyři krásné roky, ale trochu se mi už zajídalo dennodenní dojíždění. Roli hrála i Liga mistrů, kam Liberec postoupil, což by obnášelo další cestování. Člověk má nějaký věk, je víc unavený. Navíc druhý kluk mi teď šel do první třídy a já díky kratší vzdálenosti z práce domů mám více času na rodinu a na její koníčky. Navíc moje žena už taky pracuje, takže se starám o kluky víc než dřív. Osobní stránka hrála klíčovou roli, nebylo to vůbec o tom, že bych nechtěl pokračovat v Liberci. Panu majiteli Syrovátkovi jsem říkal, že kdyby postavil halu o padesát kilometrů blíž mému domovu, zůstal jsem.“ (usmívá se)
Na českých silnicích to bývají občas velké nervy a při vašem denním dojíždění jste jistě zažil leccos…
„Denně jsem ujel 160 kilometrů, často býváte svědkem všelijakých harakiri. Cesta do Liberce je určitě lepší než od nás do Prahy, ale pořád to byly dvě hodiny denně a pokud jste byl z hokeje utahaný, bylo to o to horší.“
Spočítal jste si kilometry, kolik trhnete za jednu sezonu?
„To jsem nesčítal, ale když si vezmu, že mám autem najeto 125 tisíc kilometrů a bez pár měsíců jsem ho měl od začátku na cestování do Liberce, tak to mluví asi za vše. Vychází mi to kolem 35 tisíc kilometrů za rok.“
Neměl jste nikdy namále?
„Měl jsem štěstí, že jsem bouračky viděl jen před sebou, žádná se mě osobně netýkala. Ale já nejsem pirát silnic, dávám si pozor. Pokud to jde, jedete o něco rychleji, ale vždycky si dávám majzla. Kór za deště, nebo když přijde sychravé počasí a v zimě sníh. Velká obezřetnost je pak namístě.“
Byla ve hře jen Mladá Boleslav nebo i jiné štace?
„Na stole byla možnost, že s hokejem skončím, nebo si najdu něco poblíž domova. Následně jsem se sešel s Radimem Vrbatou a můžu říci, že mě docela nadchla jeho vize. Vypadá to, že by z Boleslavi mohla vyrůst další organizace, která hokej začne dělat trochu jinak, než je tu zvykem, že bude trochu otevřená víc do světa. A já bych k tomu rozvoji chtěl svou měrou přispět.“
Není to podobné jako před čtyřmi roky, kdy jste si vyslechl velké plány Filipa Pešána s Bílými Tygry a podepsal pod Ještědem?
„Ano, trochu jsem si na to vzpomněl, bylo to hodně podobné. Radim má podobné vize jako Filip, určitý rozdíl je jenom v zázemí, které má Liberec o něco lepší. Což je dané ale i velikostí města a tím pádem i jinou fanouškovskou základnou. My bychom byli moc rádi, kdyby si na zimák našlo cestu co nejvíc fanoušků, a pokud se nám bude dlouhodobě dařit, určitě si sem cestu najdou. A kdo ví, časem se k tomu třeba přidá i nová hala.“
Co vás k uvažování o ukončení kariéry vedlo? Celková únava a rodinné důvody?
„Přesně tak. Neříkám, že mě hokej nebaví, to by nebyla pravda, spíš jsem už trochu unavený z té omáčky okolo, jako jsou tréninky, porady a podobně. Minulý rok mi Filip Pešán dal trochu víc volnosti, nepožadoval mě na každém tréninku, čímž jsem získal trochu víc chuti do hokeje. A co bude dál? Uvidíme, koukám se rok po roce, dál ne. Po každé sezoně se vždycky rozhodnu, jestli má cenu pokračovat, anebo ne. Taky nechci být na ledě jen do počtu nebo kvůli jménu. Musím cítit, že jsem platný.“
Klub beztak očekává, že podobně jako u Bílých Tygrů pomůžete mladším obráncům v progresu. To platí?
„Budu se snažit. Prvořadé však je, aby moje výkonnost byla na úrovni. Pokud bude, teprve potom můžu pomáhat ostatním. Radim Vrbata ví, jaký jsem hráč, proti sobě jsme nastupovali už jako děti a svůj styl už těžko budu měnit.“
Zaslechnete i tady občas průpovídku, že kam přijde Martin Ševc, tam je zaděláno na úspěch?
„Říkají mi to, ale hokej je kolektivní hra, nikdy to není o jednom hráči. Hlavní cíl je dostat se do play off, ideálně do šestky. Jenže týmů se stejným záměrem je v extralize víc než hodně. Uvidíme, jak to bude probíhat. Ale za sebe říkám, že chci urvat první šestku.“
Uvažujete, že byste se do dění v boleslavském BK zapojil i po kariéře?
„Abych pravdu řekl, tohle téma ještě nepadlo. Jak jsem řekl, tak daleko do budoucnosti se nekoukám. Uvidíme, až to jednou skutečně zapíchnu, pak se můžeme bavit dál. Jestli by nějaká role přišla, nebo ne.“
Jak vám vůbec sedělo hrát proti Boleslavi? S Libercem to bývala vyhecovaná derby.
„Boleslav byla vždycky nepříjemná, agresivní, hodně bruslivá, speciálně na boleslavském ledě. Co si vybavuju, vždycky jsme tady měli problémy.“
Zato v Liberci Boleslav nevyhrála snad dvacetkrát po sobě…
„Tak je na čase to zlomit! (usmívá se) Na zápasy s Libercem se těším, podobně jako na utkání s Kladnem, kam jsem si myslel, že už se nikdy nepodívám.“
V nejedné soutěži a sezoně jste patřil k nejtrestanějším hráčům, ovšem poslední ročník v Liberci bylo vidět, jak jste šel do sebe a výroky rozhodčích už tolik neřešil. Je to trvalý stav?
„K tomu postupně dozrajete, byť přiznávám, že v mém případě to docela trvalo. Ale je fakt, že v minulé sezoně jsem byl celkově klidnější, vyrovnanější. Doufám, že v tom trendu budu pokračovat, i když vím, že jsem energický hráč a umím vybouchnout. Ale už po dvou vteřinách vím, že to bylo špatně. Jenže to už člověk nemůže vzít zpátky.“
V přípravě jste zaznamenal jen dva starty, plus čtvrteční generálku se Spartou. Takhle vám to stačí před vstupem do extraligy?
„Přesně tak. Pro nás starší je to příznivější, všichni už jsme natolik zkušení, že víme, co nám vyhovuje, abychom se cítili dobře, a že větší zátěž by byla spíš kontraproduktivní. Loni Liberec zrovna nehrál Ligu mistrů a zápasů před ligovou sezonou bylo méně, za což jsem byl rád. První extraligová čtvrtina probíhá ve velkém tempu, všichni jsou plní sil, dobře natrénovaní, každý chce začít dobře a na to musíte být v co nejlepším stavu.“
Ve světě jste odpracoval osm úspěšných sezon, zejména ve Švédsku, co vám z venku v české extralize chybí?
„Asi mentalita. Ale té se tady jen tak nenaučíte, jde o mentalitu celé společnosti, která je úplně jinde. To je jediná věc, kterou bych tu rád měl. Co se hokeje týká, řada organizací přebírá z ciziny kupu osvědčených věcí, které fungují, i když tak nečiní všechny kluby. Doufám, že mezinárodní trendy si postupně osvojí všechny a půjde se nahoru jednotným směrem. Třeba Liberec, Třinec a zřejmě i Brno už v tom jsou zajeté, já bych však byl rád, kdyby tu takových bylo všech čtrnáct týmů a ne jenom tři. Od toho by se pak mohl odrazit celý český hokej. Filip (Pešán) to kdysi řekl správně. Na Liberci chtěl ukázat, že se tu dá hokej dělat i jinak, než je zvykem. Lidi o jiné cestě přesvědčíte jedině v případě úspěchu a já myslím, že je Filip přesvědčil.“
3 HLAVNÍ OTÁZKY PŘED SEZONOU
Pozvedne Martin Ševc tým?
V Ševcově osobě nepřichází pouze zkušený zadák, ale i mentor mladých hráčů, silný hlas do kabiny a zásadní figura v podpoře respektu boleslavského týmu vůči konkurenci. Vůči soupeřům, ale i rozhodčím.
Jak citelný bude odchod kouče Hořavy?
Uznávaný expert po sezoně ukončil boleslavské zvedání, ale náročný styl práce se pod tandemem Rulík-Patera nemění, pojede v totožných kolejích. Rulík je dávno trenérským mazákem, renomé učenlivého Patery stoupá.
Kdo se postaví do branky?
Tady se těžko spletete, jak Růžička, tak Krošelj mají na to prokazovat stabilně velmi vysokou výkonnost. Lehce navrch může mít Růžička, jenž by po posledním kvalitním play off měl ukázat další progres.
Jak by mohla vypadat sestava
Růžička (Krošelj)
Ševc, Hrbas
Dlapa, Pláněk
Bernad, Fillman
Kovačevič
Šťastný, Žejdl, Flynn
Skalický, Vondrka, Klepiš
Zohorna, Musil, Stránský
Kousal, Zbořil, Pabiška
Pozn.: Tučně vyznačení hráči jsou v týmu noví.
FAKTOR X: Fanoušci
Do fabriky a pak na hokej? Takový máte často pocit. Že se diváci cestou ze Škodovky staví na zimák s tím, že hlavní práci odvedli v dílně, tady se dívají na led jako doma z gauče na televizi (samozřejmě ne všichni). Pokud se to změní k lepšímu a atmosféra zajiskří ještě víc, týmu to významně pomůže.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
