Vzkaz od mámy i pár krosčeků. Bratři Stránští si to rozdali v derby
Před zápasem jim oběma na telefonu pípla stejná zpráva: „Hlavně se spolu neperte!“ Odesílatel - máma. Šimon a Matěj Stránští dostali před předehrávaným derby 33. kola Tipsport extraligy mezi Vítkovicemi s Třincem (4:3) jasné pokyny. Dodrželi je. I když mladší Šimon (21) se hned při prvním střídání do staršího a urostlejšího Matěje (26) několikrát opřel.
„Při prvním střídání jsme byli u sebe, dal jsem mu pár krosčeků, abych mu ukázal, ať si dává pozor, ale bylo to v pohodě,“ usmíval se po bitvě Šimon Stránský, který měl po senzační vítkovické otočce z 1:3 na 4:3 v posledních minutách k úsměvům důvod. Přestože se tentokrát bodově neprosadil, zatímco brácha bral bod za přihrávku na druhý třinecký gól. „On má sice asistenci, ale tři body za výhru bereme my, to je hlavní.“
Stránští proti sobě naskočili poprvé v kariéře. Oba hráli v prvních formacích, takže se na ledě potkávali docela často. Hecovali se už před zápasem. „Brácha mě nikdy v ničem neporazil,“ lakonicky konstatoval starší Matěj v televizním rozhovoru před bitvou. „To je možné,“ připustil Šimon. „Ale dnes to končí!“
Dlouho to tak nevypadalo. Oceláři měli navrch, měli výraznou převahu, několik dobrých akcí ukázal i Matěj Stránský. Ve 41. minutě rozjel gólovou akci na 2:1. Brácha byl v tu chvíli také na ledě. A chyboval. Nestihl pokrýt najíždějícího Petra Vránu. „To byla moje chyba,“ neskrýval Šimon Stránský. „Jsem rád, že jsme to pak obrátili, dali gól a trošičku obratu pomohli.“
Ani Matěj Stránský se nevyhnul chybě. Před prvním vítkovickým gólem ztratil puk na útočné modré, jeho beci střídali a Dominik Lakatoš jel na Patrika Bartošáka sám. „Tam to zadrbal, ale jinak v pohodě, hrál dobře,“ chválil ho děda Vladimír Stránský, mistr s Vítkovicemi z roku 1981. Bitvu svých vnuků si pochopitelně nemohl nechat ujít. „I Šimon tam měl pár dobrých věcí, vystřihnul jedno parádní sólo, ale málo střílel. Měl by se do zakončení víc tlačit, furt někoho hledá.“
Při zmiňované kličkované ze 48. minuty si Šimon Stránský dvakrát povodil i bráchu Matěje. Postupně se prodral přes tři, čtyři hráče, ale finální přihrávku nakonec poslal zadovkou mezi své obránce a nic z toho nebylo. Ovšem i tahle troufalá akce dodala Vítkovicím sebevědomí k nečekanému obratu.
„No tak mu to s Vítkovicemi dneska vyšlo, měli štěstí, jedeme dál,“ komentoval první ztrátu s bratem Matěj Stránský. „Všechno je jednou poprvé. Hrajeme ještě třikrát a doufám, že už se to nikdy nestane!“ Bratrské vazby výsledek, jakkoliv pro Oceláře krutý, pochopitelně přetrhat nemůže. „My si samozřejmě přejeme, ale teď po zápase si asi nenapíšeme. Probereme to později,“ dodal starší ze sourozenců.
