V aréně mezi mantinely na něj narazit vážně nechcete. Slovenský obránce Milan Jurčina je neuvěřitelná hora svalů. V NHL chodil bránit největší hvězdy soupeřů, třeba Sidneyho Crosbyho. „Měl jsem jednoduchý úkol, prostě jim na ledě překážet,“ usmívá se 115kilový bourák v rozhovoru pro deník Sport. Mluvil o své figuře nebo o divokých letech po boku Alexandra Ovečkina. Teď se ve Spartě rve o smlouvu.
V NHL odehrál 451 zápasů, má za sebou skvělou kariéru. Milan Jurčina nejraději vzpomíná na roky ve Washingtonu, kde kryl záda Alexandru Ovečkinovi. „Byly to divoké roky,“ vzpomíná. V neděli si slovenský obr odbyl premiéru v dresu Sparty, kde je zatím na zkoušce. Úkol? Zlepšit defenzivní hru Pražanů. „Jsem chlap na tvrdou práci,“ říká o sobě.
Pohled na vaši postavu je ohromující. Sto dvacet kilo ve svalech. Musel jste na tom hodně pracovat, nebo máte geneticky dané dispozice?
„Asi oboje. A trochu bych vás poopravil, teď mám jen 115 kilo, dal jsem se do formy. (smích) Když jsem v sedmnácti letech odcházel do Ameriky, měl jsem sedmdesát kilo. Přišel jsem poprvé do kabiny a hned mi bylo jasné, že s takovou tam nemám šanci. Dostal jsem kondičního trenéra, ten se mnou začal makat, zvedal jsem v posilovně těžké váhy. Když jsem po roce přiletěl domů, rodiče mě na letišti nepoznali.“
Zvedal jste hodně těžké váhy?
„Ano, muselo to být. Každý má nějaký svůj styl hokeje, na který musí tělíčko nachystat. Pokud je váš úkol hrubá síla a tlačenice v rozích, musíte na to být fyzicky připravení. Třeba Marek Ďaloga bruslí jako Sáblíková, udělá tři tempa a je na druhé straně hřiště. Kdyby měl moji váhu, asi by mu to tak jednoduše nešlo. Každý máme svůj styl, já jsem prostě chlap na těžkou práci.“
Když jste si ve sparťanské kabině poprvé sundal tričko, nevyslechl jste si nějaké poznámky?
„Víte, že ani ne? Asi je to věkem, kluci už si tolik nedovolí. Když jsem byl ale mladší, tak jsem poslouchal pořád něco.“
Od koho například?
„Ve Washingtonu si na mně často pochutnával brankář Olaf Kölzig. Pořád mě chytal za svaly, tahal mě za kůži, že mám nulové procento tuku a tak dál. Chtěl mi měřit obvod hrudníku nebo bicepsu. Jednou přiběhl s krejčovským metrem. Prostě sranda, k hokejové kabině to patří.“
Při nedělní premiéře v dresu Sparty jste zapsal jeden povedený hit na Jana Koláře. Bavila mě pak vaše reakce: „Jen jsem tam stál, on do mě vrazil a spadl.“
„Jo, jen jsem tam překážel a on do mě bouchl. To je celé.“
Dá se tedy říct, že vaše práce je prostě soupeřům na ledě překážet?
„Přesně tak to je.“
Jak těžké je pro vás zacházet na ledě s takovou masou svalů?
„Je to všechno o tréninku. Musíte nachystat tělíčko, aby mu to pak v plné zátěži neublížilo. Moje noha váží asi pětatřicet kilo, v sekundě je potřeba zabrzdit, zaseknout a přehodit nohu do jiného směru.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší