Temné úterý je pryč. Pardubice kvůli střevní viróze nemohly odjet do Karlových Varů, kam poslali juniorku. Ve čtvrtek už ale kompletní tým trénoval, chystal se na Litvínov. Pláč, že je něco nefér? Od zkušeného reprezentanta Jana Koláře (32) určitě ne: „Nemá cenu si z toho dělat hlavu, nemohli jsme na zápas, ale jedem dál.“ Kapitán Dynama mluvil i o tom, jak vnímá další pád na poslední místo.
Tak trochu zakleté království. Když už jste měli pocit, že se Pardubice herně zvedají, kabinu zničila střevní viróza. Na začátku týdne byl tým rozdělen na dvě části, ta první doma zápasila s průjmem, druhá se dostala do karantény. Rozbor krve ale žádné závažné onemocnění neprokázal, takže se problém jen prohnal kabinou a hráči, včetně Jana Koláře, už byli ve čtvrtek zase v práci.
Patříte do většiny, která se prala se střevní virózou?
„Taky mě to chytilo, ale naštěstí jen lehce a prodělal jsem ji o něco dřív než kluci. Motá se nám v kabině už nějaký týden. V pondělí večer všechno propuklo naplno a velká část týmu byla mimo.“
Tělo bylo vyždímané hodně?
„Já kolem záchodu naštěstí nemusel chodit tolik, spíš jsem se cítil hrozně zesláblý. Bylo to takový ten zvláštní stav, jako když na vás něco leze. Kluci na tom byli hůř, zvraceli, celou noc byli na záchodě, prostě to muselo ven.“
Mluví se, jestli za to může společná večeře. Pátrali jste po příčině?
„Z jídla to prý nebylo. Řekli nám, že se nemoc šířila i podáním rukou. Někdo to zkrátka chytil venku, přinesl do kabiny a my si to tady nádherně předali. (usměje se) Prostě blbá náhoda.“
Nějaká opatření, aby nemoc nekolovala po klubu dál, proběhla?
„Jak jsme byli v karanténě, vystříkávala se kabina. Máme tady i dezinfekční prostředky, snad už bude všechno v pohodě. Skončil trénink, bylo to v klidu, tak doufám, že už jsme se s tím poprali.“
Nebojíte se, že vás infekce ale zničila po fyzické stránce a doběhne vás v pátek Litvínovem?
„Snad ne. Zase ten problém netrval tak dlouho, kluci byli mimo dva dny, to se organismus dá rychle dohromady. Kdyby nás to chytlo na týden, byl by to samozřejmě větší problém. Bavíme se spolu ve čtvrtek, do zápasu s Litvínovem je to ještě víc jak 24 hodin, navíc máme jen dva zápasy a pak reprezentační pauza. Nemělo by to nás mít nějaký zásadní dopad.“
Neříkáte si, čím vším si Pardubice musí ještě projít? Jeden problém se vyřeší, přijde další.
„Ne, takhle se na to nedíváme. Nemá cenu si z toho nějak dělat hlavu, jsou chřipkové epidemie, někde řádí zase střevní potíže, některé týmy mají klidně šest zraněných. Je to běžný. Nás to jenom postihlo tak, že jsme nemohli jet na zápas. Stane se, ale jdeme dál.“
Jen vaši junioři nedokázali čelit Karlovým Varům v plné sestavě a spadli jste zase na poslední místo. Ani tohle neštve?
„Byl to jen jeden zápas. Pořád máme před sebou tři čtvrtiny soutěže. Teď je jedno, jestli jsme poslední, dvanáctí, třináctí. Zásadní je, kde se motáme a motáme se dole. Chceme být výš. Pro nás je cíl, abychom v téhle čtvrtině nabrali nějaké body a byli trochu v klidu.“
V úvodu sezony jste hodně bodů rozházeli. Žere vás současná pozice hodně?
„Nepřemýšlím, co bylo. Koukám se dopředu, všichni musíme přemýšlet, co děláme proto, abychom podali ideální výkon, pak se to v zápase odrazí.“
Když si vybavím zápasy s Libercem, Třincem, Boleslaví nebo na Spartě, působili jste, jako kdybyste odjistili ruční brzdu, jen je to velká dřina v koncovce. Sedí tenhle dojem?
„Myslím, že jo. Pořád nás tlačí bota v zakončení a tlaku do branky. Když pominu Karlovy Vary, dali jsme tři góly za tři zápasy a to se body sbírají hodně těžko. Potřebujeme dávat tak tři góly na zápas aspoň.“
Nevěřil jste při návratu domů, že bude přeci jen snazší vytáhnout Pardubice nahoru?
„Nikdo nechce prohrávat. Nevracel jsem se s nějakou metou, kde bych chtěl hrát, spíš bych to řekl tak, že jsem se vrátil domů a prohrávat nechci. Nechci. Budu dál dělat maximum, aby tým šlapal a my šli nahoru. Jo, je mínus, že porážek bylo dost, ale naše hra se zlepšuje, na to se musíme dívat, ne na tabulku.“
Ani na vás nedopadá nějaký tlak s kapitánským céčkem po Tomáši Rolinkovi?
„První zápasy to trochu nezvyk byl. Kapitána jsem párkrát už dělal, ale tady jsem doma. I když jste zkušený, tak tohle je změna a vnímáte ji. Než se adaptuje tělo a hlava, trvá to. Teď je všechno v pohodě.“
Na startu sezony se řešilo odvolání trenéra Lubiny, divoký odchod Tomáše Rolinka z týmu. Potřebuje Dynamo hlavně klid a jen soustředění na hokej?
„Klid teď v kabině máme, tak to má asi být. Nemá smysl se vracet do minulosti. Víme, že máme nějakou sílu, tak ji potřebujeme prodat.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
