Zažil celou libereckou „zlatou“ éru. Lukáš Krenželok přišel na sever Čech společně s nynějším kapitánem Petrem Jelínkem v květnu 2014, hned následující ročník tým uhájil extraligu v play out. A pak to přišlo. Začala jízda nekončící ani po základní části ročníku 2019/2020. Zkušený 36letý útočník patří k úzké skupince, která zažila rozmach libereckého hokeje sezonu po sezoně. V otevřeném rozhovoru přiznává, jak Severočeši bojují s tlakem a co je na sérii úspěchů nejhezčí.
Čísla to jsou jednoduchá. Pět sezon, čtyři prvenství v základní části, tři finále, jeden titul. Impozantní statistika. Na severu není čas na uspokojení, zkušený forvard a věčný glosátor Lukáš Krenželok popisuje tíhu, která při obhajobě na tým dopadá. „Vždy jdeme do play off z prvního místa a každý si myslí, že se to vyhraje jen tak. Ale tlak je velký, teď znovu musíme potvrzovat. Strašně složitá věc... Na druhou stranu, proč bychom dělali, že nechceme vyhrát. Chceme.“
Slavíte už váš čtvrtý Prezidentský pohár v Liberci. Zažíváte ještě vůbec stejnou radost jako poprvé?
„Když si to tak vezmete… Aby člověk Prezidentský pohár získal, musí hrát celý rok kvalitně, proto si ho také vážíme. V Liberci jsem šest let a čtyřikrát jsme vyhráli základní část. Pořád je to výjimečné.“
Když jste v běhu sezony asi takový pocit nemáte, ale cítíte, že po konci kariéry budete hodnotit výraznou sérii ještě pozitivněji?
„Určitě. Jdete vyhrávat zápasy, chcete je vyhrávat. Když se daří a ovládnete základní část, znamená to, že máte stabilní formu. Samozřejmě přijdou výpadky, ale dlouhodobě se snažíme pracovat tak, abychom hráli pořád stejně. Zápas od zápasu. Stejně. Právě způsob, jakým se v Liberci pracuje, je na tom všem nejlepší.“
Na začátku sezony ale trochu vypadalo, že jste sešli z nastolené cesty.
„Přesně ten čas, než se probereme. Chceme hrát hokej a myslíme si, že vše půjde samo. Nikdy to nejde samo. Pak zjednodušíme hru, začneme makat a jdou vidět ohromné rozdíly. Liga je hrozně vyrovnaná. Teď má poslední tým o 50 bodů méně, což vypadá jednoznačně, ale každý o něco hraje: někdo o záchranu, někdo zase o desítku, jiný o šestku… Extraliga je extrémně vyrovnaná, rozhodují maličkosti.“
Pak se defenziva zpevnila, výkony stabilizovaly. Definitivní zlom přišel utnutím série pěti proher na konci října?
„Každá krize je k něčemu dobrá, různé věci si vyříkáte. Když jen vyhráváte a vyhráváte, není to dobré, pak totiž přijde jedna prohra a sesypete se z ní. Něco jsme si vyzkoušeli, různé krizovky… Vyjasnili jsme si, jak musíme hrát a lze říct, že se nám od října dařilo. Tři porážky v řadě jsme pak neměli, ale pracujeme na všem už pět šest let. Vychází to, což je fajn.“
Možná nejzásadnější výhoda, ne? Že nezačínáte každou sezonu nanovo, systém se nemění.
„Pohár je vždy strašně těžké obhajovat, stejně jste každou sezonu vlastně pokaždé na začátku. Když se obhajoba znovu povede… No, jsme za první místo rádi.“
|
2014/2015 - 11. místo (69 bodů), v play out 2. místo Liberec se stal prventstvím v základní části 2019/2020 držitelem rekordu v počtu vítězství v základní části od vzniku české samostatné soutěže (6) |
Přitom na vás soupeři mají pifku, každý rok větší a větší. Všímáte si zvýšené motivace ostatních?
„Automaticky si na sebe vždycky vytvoříme tlak. Ostatní týmy se určitě připravují, co jsem se bavil s kluky z jiných klubů, na nás se vyhecují. Když hrají mezi sebou, tak náročné jim to nepřijde… Ale pořád zápasy uhráváme. Každopádně hlavně před play off se dostáváme pod obrovský tlak. Vždy jdeme z prvního místa a každý si myslí, že se to vyhraje jen tak. Tlak je ale přitom velký, teď musíme zase potvrzovat. Strašně složitá věc… Na druhou stranu proč bychom dělali, že nechceme vyhrávat. Chceme a jdeme dál.“
Pocítili jste vůbec výměnu na trenérské lavičce? Byla aktuální sezona něčím jiná než předchozí za éry Filipa Pešána?
„Vlastně ne, jen na střídačce stojí někdo jiný. Zachovalo se, co bylo nastavené: zaměřujeme se na stejné věci, styl hokeje je totožný. Vážně o takovou obměnu nejde, Peši (Filip Pešán) je stejně manažer, takže na nás někde ze shora shlíží.“
A možná přijde i občas do kabiny, ne?
„No, přijde si s námi zahrát na led, chybí mu to. Hraje s námi bago a vždycky dostane nálož, protože nám to kazí (směje se). Je to v pohodě.“
Diváci vás po zápase s Plzní (4:1) dvakrát vytleskali a donutili přijít z kabiny zpátky na led. Sladká odměna?
„Moc příjemné. Hrajeme pro lidi a když chtějí, ať přijdeme, je to fajn. Chtěl bych, aby nás vyzvali ještě párkrát… Ale bude to boj, ani nevíme, na kterého soupeře půjdeme. Čekají nás čtyři utkání a musíme je vzít jako přípravu před play off. Musíme hrát v duchu vyřazovací fáze. Rozhodně ne tak, že máme jistý první flek a vyprdneme se na ně. Pak přijde delší pauza, je potřeba, abychom byli v tempu. Doufám, že se s fanoušky budeme ještě vídat.“
Jak říkáte, pauza před čtvrtfinále bude opět dlouhá a soupeř rozehraný z předkola.
„Máme už zajetý model. Momentálně ještě nevím, jestli bude stejný, ale pokaždé jezdíme na soustředění. Potrénujeme, nachystáme se a začneme play off. Úplně od nuly.“
Na závěr: co je na sérii pohárů nejhezčí? Když vidíte, že se práce zúročí, nebo celá cesta?
„Celý průběh. Nejde jen o vítězství, což je sice hezká tečka, ale v Liberci je krásné, jak vše funguje odshora až dolu. Jak celá organizace šlape. Nejhezčí věc je pro mě právě průběh. Člověk tady má klid, což se odráží na výsledcích.“
Bílí Tygři Liberec
Vše o klubu ZDE
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
