Květoslav Šimek
19. dubna 2020 • 17:15

TOP 10 „exotů“ extraligy: japonský Mireček, Australan i hvězdy NHL

Vstoupit do diskuse
1
  • Projděte si výběr deseti nejzajímavějších cizinců v české extralizeProjděte si výběr deseti nejzajímavějších cizinců v české extralizeFOTO: koláž iSport.cz

    Nejexotičtější, nejzajímavější, nejvýraznější. Vybavíte si jméno prvního kanadského hráče novodobé historie v elitní české soutěže? Nebo prvního Japonce či prvního Australana? Případně hvězdy a vítěze Stanley Cupu? Podívejte se na výběr deseti nejzajímavějších postav v extralize.

  • Alan Leggett

    Zlín (1990/91)
    obránce, Kanada

    Díru do hokejového světa takřka dvoumetrový dlouhán neudělal, ale byl historicky prvním Kanaďanem v tehdy ještě československé lize (pomineme-li poválečné období). Za Zlín v sezoně 1990/91 odehrál 43 zápasů (3+5). Pětadvacetiletého beka z farmy Bostonu se Zlínu povedlo sehnat v rámci plánovaného odchodu Radima Raděviče do Bostonu. Cena? 250 tisíc korun plus Leggett. Jenže Raděvič neprošel draftem, takže NHL hrát nemohl. Z Raděvičova odchodu sešlo, ale Leggett do Zlína dorazil. „Zajímavá změna, noví lidé, nové prostředí. Zlín je hezký, zelený a mladý,“ říkal Leggett pro klubový web. „Chtěl bych dokázat, že jsem dobrým vyslancem hokejové velmoci.“

    Ve stejné sezoně Olomouc angažovala amerického útočníka Douga Weisse (7 zápasů/ 0 bodů) a kanadského obránce Briana Popiela (11/ 1+1). Za České Budějovice naskočil americký obránce Dennis Miller (5/ 0+1), který se později v NHL prosadil jako skaut a kondiční trenér. Od roku 2007 pracuje pro Buffalo. Extraliga eviduje 89 Kanaďanů a 37 Američanů, ale Leggett byl první.

    Alan Legget odehrál za Zlín 43 zápasůFoto Archiv

  • Hiroyuki Murakami

    Kladno (1993/94) 
    útočník, Japonsko

    Populární japonský „Mireček“ se do Kladna dostal díky Eduardovi Novákovi. Dvojnásobný mistr světa z let 1976 a 1977 si v závěru kariéry společně s Františkem Kaberlem starším zahrál i za Furukawu a právě na jeho doporučení se útočník Murakami dostal do Kladna. V sezoně 1993/94 si vedle Pavla Patery, Martina Procházky nebo Otakara Vejvody zahrál 21 extraligových zápasů a nasbíral v nich tři body (1+2). Svůj jediný gól Murakami vstřelil Jindřichovu Hradci, třináctou trefou korunoval kladenskou kanonádu 13:4.

    Za Kladno tehdy hrály i budoucí hvězdy NHL František Kaberle mladší, Patrik Eliáš nebo Tomáš Vokoun. Murakami naskočil i do tří zápasů play off a vybojoval s Kladnem extraligový bronz. Později si zahrál i ve Švédsku (Hudinge IK) a v Americe (Macon Whoopee). Japonsko reprezentoval na mistrovství světa 2001. V extralize si epizodně zahráli i další dva Japonci - Masanori Kon za Kladno (1/0, 1998/99) a Junji Sakata za Plzeň (10/0, 2005-07).

    Hiroyuki Murakami si za Japonsko zahrál i na mistrovství světaFoto Profimedia.cz

  • Alexej Jaškin

    Vsetín (1993-2005)
    obránce, Rusko

    Vsetín = Jaškin. Ruský obránce přišel do Vsetína v roce 1993 z Voskresensku, vybojoval s ním postup do nejvyšší soutěže a získal všech šest mistrovských titulů. Byl kapitánem týmu, v letech 1995 až 2001 nevynechal v play off jediný zápas. Sérii mu ukončilo až vážné zranění kotníku, kvůli kterému vynechal celou sezonu 2001/02. Ale dokázal se vrátit, za Vsetín odehrál v elitní soutěži 552 zápasů (69+144).

    Žádný z cizinců nehrál v jednom extraligovém týmu tak dlouho. Několikrát se zúčastnil českého Utkání hvězd. Se Vsetínem se symbolicky jako hráč loučil v roce 2005, kdy se na úvodní vhazování postavil vedle třináctiletého syna Michaila. Daleko větší kariéru nakonec ovšem udělal jeho mladší syn Dmitrij, který už reprezentuje Česko.

    Alexej Jaškin byl ve Vsetíně velmi úspěšnýFoto Archiv Sportu

  • Janne Laukkanen

    České Budějovice (1994) 
    obránce, Finsko

    Finský reprezentant odehrál v roce 1994 tři zápasy play off za České Budějovice. Přišel jako velká hvězda, měl už stříbro z mistrovství světa 1992, bronz z olympiády v Norsku (1994) a bronz z Kanadského poháru (1991). Jihočechům, druhému týmu základní části, měl tehdy pomoct k úspěchu. Jenže překvapivě narazili už ve čtvrtfinále na Olomouc (0:3 na zápasy), která nakonec slavila mistrovský titul. Laukkanen si ve vyřazovacích bojích připsal jednu gólovou přihrávku.

    Hned v další sezoně odešel do NHL, kde nakonec odehrál takřka pět stovek zápasů. V roce 1998 přidal další dvě velké medaile, s Finskem byl třetí na olympiádě v Naganu a druhý na mistrovství světa. Od roku 2008 je členem finské Síně slávy.

    Janne Laukkanen reprezentoval Finsko na olympiádě v NaganuFoto Profimedia.cz

  • Dmitrij Jerofejev

    Vítkovice a Třinec (1996-2001) 
    obránce, Rusko

    Na přelomu tisíciletí jeden z nejoblíbenějších hráčů Vítkovic. Když byl společně s krajanem Alexejem Prokopjevem na ledě, snášelo se z ochozů mohutné: „Šajbu! Šajbu!“ A Jerofejev pálil, v extralize si držel parádní bilanci skoro půl bodu na zápas (241 zápasů/ 115 bodů, 47+68).  V roce 1997 byl vyhlášený nejlepším cizincem soutěže, probil se i do ruské reprezentace. „Ve Vítkovicích to byly jedny z nejlepších roků mé kariéry,“ říkal po letech ruský bek, který si na pár zápasů odskočil i do konkurenčního Třince. „Mám mnoho krásných vzpomínek, pořád mám v Ostravě řadu fanoušků, kamarádů.“

    Zmiňovaný Prokopjev má pro změnu suverénně nejlepší bodový průměr ze všech 57 ruských hokejistů, kteří si zahráli extraligu. Za dvě sezony ve vítkovickém dresu (1996-98) nasbíral ve 117 zápasech 113 bodů (36+77). V průměru má tedy 0,97 bodu na zápas.

    Dmitrij Jerofejev byl na přelomu století jedním z nejoblíbenějších hráčů Vítkovic, kde ho vedl i Alois HadamczikFoto Jaroslav Legner (Sport)

  • Brendan Morrison

    Pardubice (1999)
    útočník, Kanada

    Do Pardubic ho v roce 1999 přivedl kamarád a spoluhráč Patrik Eliáš. Oba v té době v zámoří licitovali o nových smlouvách s New Jersey. Chtěli své kontrakty vylepšit, generální manažer Lou Lamoriello je vyřadil z tréninkového kempu New Jersey Devils. Proto se rozhodli rozehrát v Pardubicích. Morrison nasázel v šesti zápasech pět branek, na další dvě přihrál. S Eliášem se pak na dva zápasy ukázal i v jeho rodné Třebíči.

    Stávka se vyplatila, Eliáš nakonec podepsal kontrakt na tři roky za 2 350 000 dolarů (zhruba 80 milionů korun), o rok starší Morrison souhlasil s roční smlouvou za 500 000 dolarů (zhruba 17 milionů korun). Že umí, dokázal i v kanadské reprezentaci, se kterou slavil na mistrovství světa titul (2004) a stříbro (2005).

    Brendan Morrison v dresu kanadské reprezentace na MS 2004Foto Profimedia.cz

  • Nathan Walker

    Vítkovice (2007-2013)
    útočník, Austrálie

    Historicky první Australan v extralize přišel do Vítkovic v roce 2007 už ve svých třinácti letech s velkým snem - přes Evropu se probít do NHL. Že vyměnil slunnou Austrálii za zimu? „Nejde o počasí, jde o sen a já se chci přes Evropu dostat do NHL!“ říkal sebevědomě. „Každý má šanci, jen musíš tvrdě pracovat. Pak se ti může splnit každý sen.“ Do extraligy se dostal v sedmnácti letech (55 zápasů/ 4+6), v osmnácti odešel do zámoří.

    V sezoně 2017/18 si sen splnil. Naskočil za Washington, hned při svém premiérovém startu vstřelil gól. A pobláznil Austrálii. Gratuloval mu i předseda vlády Malcolm Turnbull. „Je vidět, že Australané dokážou cokoliv,“ děkoval politik dojatě. A to nebylo vše. Washington ve stejné sezoně vyhrál Stanley Cup a Walker do jednoho zápasu play off naskočil. Hokejový grál tedy nakonec nad hlavu opravdu zvedl. V extralize by mohl mít Walker nástupce. Sedmnáctiletý útočník Kale Costa si uplynulé sezoně zahrál elitní soutěž za Pardubice.

    Nathan Walker v době, kdy ještě jako junior nastupoval v extralize za VítkoviceFoto Barbora Reichová (Sport)

  • Tuukka Rask

    Plzeň (2012/13) 
    brankář, Finsko

    Finskou hvězdu, která s Bostonem slavila Stanley Cup v roce 2011, pomohl do Plzně přivést sportovní koordinátor Milan Tichý během výluky 2012/13. Rask odchytal 17 zápasů (průměr 2,11, úspěšnost 92,5 %) a když výluka skončila, hrál pak hrál s Bostonem o Stanley Cup. Padl až ve finále. Zároveň stále sledoval mistrovskou jízdu Plzně. „Jsem šťastný za kluky, že se jim povedlo ligu vyhrát, doufám, že mi schovají medaili,“ komentoval Rask. „Psal jsem několika z nich textovku s gratulací a zvlášť nadšený jsem, že se to povedlo Martinu Strakovi, protože moc dobře vím, jak pro ten klub žije.“

    V létě si pak Rask pro medaili opravdu přijel. Potěžkal pohár a titul také dodatečně oslavil. „Nikdy jsem v Plzni nebyl přes léto a vypadá nádherně. Jsem rád, že tady strávím nějakou dobu, zahraju si golf, setkám se s kamarády a možná vypiju i pár piv.“

    Tuuka Rask vyráží střelu sparťanského útočníka Petra TonaFoto Michal Beránek

  • Wayne Simmonds

    Liberec (2012/13) 
    útočník, Kanada

    Stejně jako Rask přišel Simmonds do Liberce během výluky NHL (2012/13). Byl historicky prvním hráčem černé pleti v extralize, což nakonec také sehrálo smutnou roli. Kanadský útočník, juniorský mistr světa, odehrál jen 6 zápasů (4+2), zažil stupidní rasistické urážky. V Chomutově mu nadávali do opic. „Nechci říkat, že odešel jen kvůli rasismu,“ líčil jeho hráčský agent Eustace King pro US Today. „Těch věcí se sečetlo víc. Ať už to byl incident v Chomutově, jazyková bariéra a nakonec problémy uvnitř týmu, které vedly až ke změně trenéra.“

    Liberečtí byli rozladění, se Simmondsem nečekaně zmizel i další Kanaďan Chris Stewart, který se rozhodl k návratu do německého Crimmitschau. „V Liberci byli frustrovaní, protože cítí, že s tím nemohli nic udělat. Ale pro mě důležité, aby kluci hráli v prostředí, kde se jim líbí,“ dodal King.

    Hokejový útočník Wayne Simmonds hraje extraligu v době výluky za Liberec. Při zápase v Chomutově na hráče tmavé pleti pršely od hrstky fanoušků rasistické urážkyFoto Pavel Mazáč (Sport)

  • Wojtek Wolski

    Třinec (2020) 
    útočník, Kanada

    Polských hokejistů už extraliga pár zažila. Klisiak (Vítkovice, 1995/96), Laszkiewicz (Vítkovice a Havířov, 2002/03), Kolusz (Třinec, 2005-08), Chmielewski (Třinec, od roku 2014) a Zygmunt (Litvínov, od roku 2019). Žádný ale extraligu neuhranul takovým způsobem jako kanadský útočník s polskými kořeny Wojtek Wolski.

    Borec ostřílený stovkami duelů v NHL i KHL odehrál v české soutěži jen třináct zápasů, ale nastřádal v nich 17 bodů (10+7). Hned ve druhém extraligovém duelu se blýsknul hattrickem. „Když do toho Wojtek vletěl, zaregistrovali jsme ho naplno všichni,“ pochvaloval si Jan Peterek, sportovní ředitel Ocelářů. „Ukázal, o jak skvělého hráče jde.“ Wolského přibrzdilo zranění, chystal se na play off. To ale zrušila pandemie koronaviru.

    Třinecký Ocelář Wojtek Wolski se snaží ujet s koučem plzeňskému kapitánovi Milanu GulašoviFoto Pavel Mazáč / Sport

Vstoupit do diskuse
1
Čtvrtfinále
Články odjinud


Články odjinud