Zatím víc odehrál Michael Gaspar v první lize za Litoměřice než v extralize. A taky má docela pech na zranění. V zimě 2019 patřil k nejlepším českým obráncům na MS do 20 let. Jenže se málem přerazil o tyčku, odvezli ho na nosítkách a z turnaje vypadl. Když začal hrát v poslední sezoně za Hradec, dal první gól, posbíral deset startů a vypadl ze hry na dva měsíce.
Teď věří, že si vybojuje stabilnější pozici v dresu Mountfieldu. „Jen být s áčkem, s klukama trénovat a všechno dělat s nimi, mi v minulé sezoně dost dalo. Je to velký rozdíl proti první lize. Teď mám před sebou další metu: chtěl bych se v týmu trochu víc usadit, nabrat minuty, rád bych už patřil do kádru,“ říká dvacetiletý bek.
Má zajímavý pohled na hokejovou kariéru. Reprezentačními výběry si prošel od šestnáctky do dvacítky. Takže klasické uvažování, že by bylo dobré se minimálně obouchat v juniorce za mořem? Právě, že ne. „Úplně jsem ven nechtěl. Mám rád věci nalajnované, v Hradci studuju vysokou a nechtěl jsem se na ni vykašlat. Pro mě je vzdělání asi ještě důležitější než hokej. Dělám tady ve městě peďák, mám to ze zimáku přes ulici, což je taky dobrý,“ vysvětluje student pedagogické fakulty.
Jednou může mít místo ve sborovně a chodit na klasifikační porady. Tak se mu třeba rýsuje druhý plán, pokud to nevyjde s hokejem. „Řekl jsem si, že zkusím udělat kariéru přes extraligu. A jestli to nevyjde? Nebudu věšet hlavu dolů a zkusím to v jiné oblasti. Proto chci dodělat školu,“ usměje se.
Jen to vypadá teď spíš na hokej. Má schopnosti se v extralize prosadit, na ledě mu to myslí, dovede podpořit útok. „Ale vím, že určitě potřebuju trochu zesílit. Nejsem žádný čahoun, měl bych být podsaditější, silnější na bruslích, mít lepší balanc. Tady asi vnímám největší rozdíl v přechodu mezi dospělé. V juniorském hokeji jsme všichni silově zhruba na stejné úrovni. Ale přijdete nahoru a najednou vidíte, že ti kluci jsou hodně silní a stabilní v soubojích,“ zkoumá svoje limity.
| BILANCE V EXTRALIZE zápasy 14 /body 3 (2+1) BILANCE V 1. LIZE zápasy 66 / body 19 (4+15) |
První gól už v extralize dal, trefil se proti Liberci. Pak přidal další, když zaskakoval v útoku, což pro něj vymyslel Vladimír Růžička.
Když bývalý reprezentační trenér působil na Slavii, byl živel, sopka před výbuchem a pak i při něm. Zelenáči v kabině se ho báli. Legendární je jeho hlasité pérování, u kterého si pomáhá rukou se zlomeným prstem. Ještě jako hráč dostal sekeru, křivý prst už nikdy nenarovná. Nadává, ukazovák má ohnutý.
Tak vypadá situace, která dost hráčů děsila. Kouč dvojnásobných mistrů světa se ale postupně uklidnil, zestárl, ubral z temperamentu. Mladí jsou taky dnes sebevědomější, jak se často říká, už se před ním neklepou. „No...“ usměje se v tu chvíli Gaspar. „Respekt tam samozřejmě je. Trenér chce po všech hráčích disciplínu, ať každý plní, co má. Když to dělat nebudete, nehrajete. Jsme pořád tak nějak na špičkách, nechcete udělat chybu,“ dodá už vážně.
Mountfield HK
Vše o klubu ZDE
Dnešní vydání deníku Sport kupujte na iKiosek.cz ZDE>>>
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
