Neuvirth o zdraví, NHL i restartu ve Spartě: Chci zase něco vyhrát!

Jeho kariéra zvlášť v posledních letech připomínala chorobopis. Zdravotní karta věčného smolaře byla čím dál hustěji popsaná. Víc nucených přestávek než chytání. Před třemi lety zkolaboval Michal Neuvirth při zápase NHL. Podstoupil taky operaci kyčlí, ale potíže neustaly. Naposledy chytal před devíti měsíci v přípravě za Toronto, po 40 minutách musel skončit. Napadalo ho, jestli má cenu pokračovat. Teď je ale zpátky. Plný chuti a nadšení. „Zvítězila ve mně touha ještě něco dokázat,“ přiznává v rozhovoru pro iSport Premium.

Vypadáte spokojeně, cítíte se taky tak?
„Jsem šťastný, kde teď jsem, v jakém stavu se moje tělo nachází. Letní příprava postupuje podle plánu. Minulý týden jsem byl na opichu kyčlí, dávají mi do nich mazivo. Bylo mi řečeno, že bych měl chodit každé tři měsíce. Myslím, že mi to pomáhá, i to posilování okolo. Jedno s druhým. Cítím se moc dobře a mám z toho radost!“

Co vám nejvíc pomohlo?
„Navštěvoval jsem specialisty, s Petrem Přikrylem (trenérem brankářů Sparty) jsme hodně řešili, jak posílit hýžďové svaly a třísla, které kyčle drží. Pak jsme vyzkoušeli několik cviků, osvědčily se a těch se držíme. Dva měsíce jsem úplně bez bolesti, běhám všechno, i sprinty. Vůbec se nešetřím. Dá se říct, že se cítím naprosto fit.“

Když jste v lednu podepisoval se Spartou, bylo to spíš pro jistotu, nebo byste už tehdy mohl nastoupit?
„Nechávali jsme to otevřené. Já jsem nesliboval, že se dám do té doby dokupy. Podepsali jsme to pro sichr, myslím, že to byla smlouva výhodná i pro Spartu. Jsem rád za tu možnost, že jsem mohl chodit na Spartu trénovat, připravovat se a stát se součástí týmu.“

Bývá to taky hodně o hlavě. Když člověka něco dlouhodobě trápí, víc se sleduje, jakmile se objeví sebemenší zádrhel, náznak, zabývá se tím, i když to třeba tak zlé není. Bál jste se podvědomě, že se opět něco stane?
„Přiznám se, že to byla jedna z věcí, se kterou jsem měl problém. I když jsem se snažil jedné noze neulehčovat, stejně trenéři viděli, že tu stranu šidím, aniž bych si to sám uvědomoval. Poslední měsíc už se soustředím na to, abych jel na sto procent obě nohy a vůbec se nešetřil. Cítím se dobře, Petr Přikryl mi připravil skvělý program, všechno dává smysl. První čtyři týdny jsme jako gólmani trénovali s týmem, teď už jsme se víceméně zaměřili na brankářské tréninky.“

Mezitím svět zaplavil koronavirus. Extraliga se nedohrála, přestávka byla vzhledem k okolnostem delší. Měl jste na druhou stranu víc času zaměřit se na to, abyste se dal do pořádku?
„Samozřejmě. Hned, jak to bylo možné, chodil jsem cvičit. Kdybych byl v Americe, určitě už by byly nějaké tlaky, abych už chytal. Tady vůbec. Mohl jsem se každý den soustředit na sebe, na svoji práci, abych se zlepšil, udělal něco pro sebe. Nikdo na mě nenaléhal, nemusel jsem pospíchat, i když psychicky to bylo dost náročné. Hlavně když jsem se vrátil z Toronta, to jsem na tom byl hodně špatně. Ale časem jsem do toho zase začal mít chuť, rodina mi taky hodně pomohla. A právě o tom to je. Když prožíváte těžké období, máte vedle sebe rodinu, kamarády, lidi, o něž se můžete opřít a kteří vám pomůžou se z toho dostat.“

Kromě toho jste prý taky zahradničil. Ale kácet stromy a prořezávat křoví jako švagr Radko Gudas jste asi nemohl, viďte?
„Radko si v Berouně koupil krásnej les. Samozřejmě, že jsem mu taky pomáhal, ale hlídám se. Nechci dělat úplně všechno, hloupě se zranit nebo si něco přivodit. Jak nejsem rozcvičený, tak na sebe dávám fakt hodně velkej pozor.“

Před návratem jste byl na zkoušce v Torontu a měl slušnou šanci vybojovat si místo, do hry vstoupilo taky Colorado. Mrzí vás hodně, že to nemohlo vyjít?
„Ne, vůbec nelituju. Nevyšlo to hlavně z toho důvodu, že jsem sám věděl, že moje tělo není připravené, aby bylo schopné zvládnout tak náročnou soutěž, jako je NHL. I když mě v Torontu přemlouvali, abych zůstal na farmě a podepsal s nimi dvoucestnou smlouvu, já už v té době věděl, že chci letět domů a že se tam nechci dál trápit.“

iSport Premium nyní pro nové předplatitele jen za 1 Kč za první měsíc a sleva na elektroniku >>>

Co bylo vlastně příčinou problémů? Nepovedená operace před dvěma lety?
„Přesně. Někdo říká, že se nepovedla. Těžko říct, nechci na nikoho nic házet. Jakmile člověk podstupuje nějaký zákrok, jde do toho s rizikem, že se to nemusí podařit. Bohužel to nějak dopadlo. Kdybych mohl vrátit čas, na tu operaci bych nešel.