Martin Erat: konec kariéry! Promluvil o Kometě, Zábranském i mládeži | iSport.cz
Zdeněk Janda
19. června 2020 • 16:55

Erat končí kariéru: Tělo už to nedá. Promluvil o Zábranském i mládeži

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
MOMENTY 5. kola: Sparta stoprocentní, Fillo smolařem, liberečtí náhradníci selhali
Kotal: Třetí gól byl uklidňující, jinak to byla válka. Hložek střídal kvůli kotníku
VŠECHNA VIDEA ZDE

Sbohem, kariéro! V posledních letech hrál pod prášky, s obrovským sebezapřením. Dál už to nejde. Hokejový útočník Martin Erat v osmatřiceti letech končí. „Zdraví je přednější, nechci, abych jednou místo toho, že bych si hrál s dětmi, skončil na vozíku,“ vysvětluje pro iSport Premium juniorský mistr světa z roku 2001, účastník čtyř olympiád a dvojnásobný mistr s Kometou. V obsáhlém rozhovoru mluví o svém zdraví, Kometě a jejím bossovi Liborovi Zábranském či své budoucnosti. Dál se chce věnovat dětem a rád by rozpumpoval české hokejové pořádky, vyjádřil se i ke kauze nahrávky kouče Techniky Brno Martina Stloukala.



Podobné myšlenky už měl i v minulém ročníku, ale nakonec ještě poslechl hlas srdce. Hraj! Obrovsky se těšil na play off, toužil s brněnským týmem po třetím titulu. Pandemie to zastavila. „Škoda. Ale cítím, že nastal správný čas,“ tvrdí muž, jenž byl vždycky ceněný jako lídr a týmový hráč. V NHL odkroutil 881 utkání. Teď se naplno vrhne do práce s mládeží.

Cítíte, že přišel správný čas?
„Ano Je to definitivní, nastala pravá chvíle. Každopádně jsem to hodně zvažoval, chtěl jsem mít stoprocentní jistotu, že se rozhodnu správně.“

Co nakonec rozhodlo?
„Jako u drtivé většiny kluků je to rodina a zdraví. Už ani jedna věc mi nedovolí, abych hrál dál.“

Vy jste už v posledních dvou letech na ledě hodně trpěl, že?
„Mám dvě vyhřezlé plotýnky v zádech, je tam díra až dvanáct milimetrů. Takže by to spravila jenom operace, nebo bych musel neustále cvičit a zkusit to se sebezapřením. Zatím jsem podstoupil jenom to druhé, dost jsem si protrpěl. Ale už stačilo. Zdraví je nejdůležitější. Nechci dopadnout tak, že bych si s dětmi nemohl zahrát fotbal, zabruslit. Jak teď nejsem na ledě, vidím, že jinak sportovat můžu.“

Už dřív jste říkal, že nechcete skončit na vozíku.
„Je to tak. Kdybych to nějak uměle protahoval a neposlouchal, co mi říká tělo, mohlo by to tak dopadnout. Vždycky jsem chtěl, aby mě moje děti viděly na ledě, jak ještě hraju. Což se mi splnilo. Navíc teď s malým lítám po zimácích, takže hokeje budu mít dost.“

Co všechno jste musel podstupovat, abyste ještě v minulé sezoně mohl naskočit? I když jen na 16 utkání?
„Prošel jsem si vším možným. Dostával jsem injekce, dávali mi plazmu, aby se to srovnalo. Umrtvovali mi nervy u páteře, což pak většinou tak šest měsíců vydrží. Ale není to žádná sranda, protože když vám to opíchnou, přesně neví, jak nervy zareagují. Do toho rehabilitace. Takže jsem u doktorů strávil hodně času. Když jsem šel na led, věděl jsem, že už to nikdy nebude jako dřív. Stálo mě to hrozně sebezapření a odříkání. Bruslit jsem mohl, ale nejhorší byly nárazy. Zvlášť, když přijde nečekaně. Jeden zápas jsem ještě zvládnul, ale celou sezonu? To by nešlo...“

Už před rokem jste zvažoval, jestli do toho jít...
„Když jsme se o tom bavili s Liborem (Zábranským – šéfem klubu) minulý rok, tak jsme rozebírali všechny možnosti. On byl pro, abych ještě hrál, ale já jsem mu říkal, že se dokážu připravit jenom na play off. A že nevím, jestli to, co budu předvádět v sezoně, bude úplně ono. Ale na boje o titul se nachystám stoprocentně. Libor na to s nadsázkou reagoval: Hlavně to neříkej lidem! Protože oni si platí za celou dobu. Já jsem vždycky říkal, že to chápu, že se za to omlouvám, ale tak to mám prostě v sobě nastavený. To je stejný, jako když jdete na nějaký koncert. Také chcete slyšet od zpěváka, aby ty největší pecky odzpíval v TOP formě. A víte, že nějaká písnička nebude úplně ono... Já jsem to měl tak, že jsem věděl, že v základní části mě zdraví limitovalo. Měl jsem výhodu, že jsem si po zápasech mohl odpočinout, dát se do kupy a chystat se na vyřazovací část. O to víc jsem se těšil.“

iSport Premium nyní pro nové předplatitele jen za 1 Kč za první měsíc a sleva na elektroniku >>>

V play off byste to zase rozbalil?
„Pro mě je to vždycky vrchol. Všichni v Kometě jsme byli natěšení. Říkal jsem si, že je to podobné, jako když jsme vyhráli titul v roce 2017. Tehdy to také působilo dojmem, že kluci pořádně nevědí, jakým směrem jít, co dělat. V play off se to najednou zlomilo. I teď jsme se ve čtvrtfinále chystali na Spartu jako předtím. Byla by to báječná série! Na druhé straně by stáli Pepa Jandač a Miloš Hořava, výborní trenéři, kteří taky toužili po úspěchu. Mohla by to být super řežba. Škoda, že to stopnul koronavirus.“

I tak jste s Kometou na sklonku kariéry slavil dva tituly, takže pohádkový závěr, že?
„Když jsem se vracel z ciziny a šel jsem do Brna, viděl jsem, jaký má Libor plán, kam chce klub dostat. Což se mi líbilo. Ale musím říct, že to, co předváděli fanoušci, ještě předčilo moje očekávání. To byla pecka. Hrát před takovou kulisou... To se nevidí. Hokej je pro fanoušky svátost, je to cítit po celém městě. Jinde jsme si jako hráči mohli jít večer někam v klidu sednout, tady byl vždycky blázinec. Je až neuvěřitelné, jak lidé hokejem žijí. Za to bych chtěl všem fanouškům poděkovat. Stejně jako celé Kometě. Liborovi, panu Medlíkovi nebo dalším. Lepší konec kariéry jsem nemohl přát. To byl sen.“

Mrzí vás, že nakonec nevyšel zlatý hattrick? Před rokem jste vypadli v semifinále.
„To byla motivace, že jsem chtěl hrát dál. Obrovsky mě to lákalo. Když mi někdo řekne, že vyhrál jeden titul, a stačí mu to, tak to pro mě není sportovec. Já to měl postavené jinak. Vždycky jsem chtěl zvítězit. V jakémkoliv sportu, vlastně i ve všem dalším. Třeba v tom, kdo jako první sní koláč. Já jsem takhle byl vychovaný a byl bych rád, kdyby tímhle směrem vyrůstaly i děti, kterým se teď v hokeji věnuju.“

V byznyse je Zábranský tvrdej

Když se bavíme o Kometě, čím to, že jste si tak sednuli s bossem Zábranským?
„Každý jsme úplně jiný, ale máme několik zásadních společných věcí. Lásku k hokeji, chceme vyhrávat a rádi pomáháme dětem. To nás spojuje. Vím, že když mu zavolám ve dvanáct v noci

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
1
4.kolo
Články odjinud


Články odjinud