Roman o odchodu z Vítkovic: Finsko? Další šance by nemusela přijít
Po jedné z nejhorších vítkovických sezon nabídku ze zahraničí nečekal. Přesto přišla a Ondřej Roman (31) se ji po několika dnech rozmýšlení rozhodl vzít. Odchází do finského Ilves Tampere, pro Vítkovice je to nečekaná ztráta. „Vím, ale musím se dívat i na sebe. Nejsem nejmladší, taková šance už by nemusela přijít,“ vysvětluje Roman, který se za deset sezon ve Vítkovicích prokousal na třetí místo klubové produktivity (295 bodů) za Jiřího Burgera (654) a Davida Moravce (411).
Klauzuli o možném odchodu do zahraničí ve smlouvě měl. Kreativní centr Ondřej Roman se ani v minulosti netajil tím, že by si zahraniční ligu ještě rád zahrál. Mise v ruské KHL mu před pěti lety kvůli sérii zranění nevyšla. Věří, že finská liga mu sedne.
S Vítkovicemi jste do posledních kol hráli o záchranu, nepřekvapila vás nabídka ze zahraničí zrovna po takové sezoně?
„Pravda je, že naše sezona nebyla taková, že by na sebe člověk upozornil. Osobně si myslím, že jsem nehrál špatně, ale týmově to nebylo nic moc. Manažer Ilvesu říkal, že mě viděl už dřív na nějakých repre srazech. Prý jim vypadl ze sestavy první centr, přestoupil do Švédska, tak hledali náhradu. Je to docela čerstvé a nebudu lhát, byl jsem z nabídky překvapený.“
Kolik jste dostal času na rozmyšlenou?
„Tři čtyři dny, rozhodoval jsem se do poslední chvíle. Ve Vítkovicích to teď určitě půjde nahoru, už v průběhu sezony se vyměnil trenérský štáb, je to na dobré cestě. Musím se ale dívat i na sebe, nejsem nejmladší, taková šance už by nemusela přijít.“
Roman Šimíček, nový sportovní ředitel, se netajil tím, že byl vaším odchodem hodně zaskočený.
„Byl jsem za ním v Klimkovicích, mluvili jsme docela dlouho, řekl mi svá pro. Bohužel pro Vítkovice jsem se rozhodl pro zahraniční cestu.“
Šimíček rehabilituje po operaci kyčle, nepřetáhnul vás po takové zprávě berlí?
(usměje se) „To ne. Ale říkal, že to je pro něho těžké. Udělal výbornou práci ohledně stavby kádru pro příští rok a já jim udělám takovou nepříjemnou změnu. Říkal ovšem i to, že bral tuhle práci i s tím, že ne vždy bude vše jen růžové. Žádná zlá krev mezi námi nebyla. Ptal jsem se i na jeho finskou zkušenost a uznal, že byla dobrá. V mém případě ale doufal, že se pro Finsko nerozhodnu. Mrzí mě, že si nezahraju s klukama, co se vrací. Když jsem ve Vítkovicích v šestnácti začínal, tak Roman Polák, Lukáš Krenželok i Zbyňa Irgl už tam byli a hráli za áčko. Něco jsem se od nich naučil, mohli jsme si spolu znovu zahrát. To mě mrzí, ale díval jsem se na sebe. Věřím, že se klukům bude dařit. I beze mě.“
V Ilvesu chytal Lukáš Dostál, bavili jste se o tom, co vás v klubu čeká?
„Psali jsme si. Lukáš říkal, že nedělám chybu. Atmosféra v týmu je prý rodinná, klidná, snaží se vychovávat mladé hráče s tím, že sestavu doplní jedním dvěma zkušenějšími. V minulé sezoně měli nejmladší mužstvo z ligy a přesto byli čtvrtí, měli fazonu. Mrzelo je, že sezona skončila předčasně. Ambice mají, na to se těším.“
Dostál zůstává?
„Myslím, že zkusí zámoří, měl to tak v plánu. Připravuje se v Tampere a chce vyrazit do zámoří. Jak to ale nakonec dopadne, nevím. Bude záležet na tom, kdy NHL vlastně začne.“
V juniorském věku jste hrával v zámoří, v sezoně 2015/16 jste byl v ruském Jekatěrinburgu. Angažmá v KHL vám ale moc nevyšlo. Bude pro vás finská liga lepší?
„Myslím, že ano. V KHL to bylo hodně ovlivněné tím, že jsem byl často zraněný. Měl jsem otřes mozku, zlomená žebra. Začala sezona, byl jsem zraněný a už jsem se do toho nedostal. Proti finským týmům jsme s Vítkovicemi často hrávali Ligu mistrů. Tuším, co mě čeká. Rychlá, bruslivá liga. S tím bych neměl mít problém, když využiju své přednosti ohledně distribuce puků. Věřím, že mě to posune dál, naučím se další nové věci. Je dobré jít za takovým impulzem.“
Co chcete zlepšit?
„Celkově se chci posunout a finská liga mi to právě může umožnit. Třicet jedna let už sice není zrovna málo, ale člověk se může učit v každém věku.“
Rodina vaše rozhodnutí o přestupu přijala?
„Manželka je docela šťastná, má ráda severské země. I pro malou to bude zajímavá zkušenost. Jekatěrinburg byl super město, ale obecně to v Rusku nebylo nic moc. Finsko je v tom lepší. Navíc tam skoro všichni mluví anglicky, s komunikací nebude problém.“
Finštinu se nebudete učit?
„To spíš malá. (usmívá se) Já se taky rád něco naučím, ale na nějaké velké lekce nebo rozhovory ve finštině to nevidím.“
Ve Finsku budou hrát i vaši bývalí parťáci Šimon Stránský, Patrik Bartošák nebo Lukáš Klok. Už jste se vzájemně hecovali?
„Jo, s Lukášem Klokem i Straňasem trénujeme v jedné skupině a Lukáš mi hned vpálil, ať si dávám pozor. Bude to zajímavé, všichni jsme Ostraváci, těšíme se. S Bartesem jsem se viděl před měsícem, to jsem ještě netušil, že bych do Finska měl jít taky. On říkal, že se do Finska těší. U mě to teď platí taky.“
