Dragouna otrávil Růžička: z Hradce o dvě patra níž. Proč nemá Sparta titul?
V Praze býval zvyklý potit dres mezi mantinely O2 areny, moderna v Třinci či Liberci je rovněž pasé. Odteď bude Michal Dragoun (37) vyrážet na Kobru, do Chebu či Klatov. Jako hráč druholigové Příbrami. Sem se uznávaný pracant vydal po čtyřleté štaci v Hradci Králové. „Poslední sezona byla zvláštní, neklapalo to,“ zmiňuje jeden z důvodů dvojnásobný šampion se Spartou.
Konec veškerých ambicí a nyní jen hokej na žízeň? Tak to může na první pohled působit. Zdání ostře klame. Druholigová Příbram je napěchovaná vizemi, které pomáhá naplňovat i duo koučů a manažerů Jan Tlačil, Pavel Marek, protřelí bardi z nejvyšších hokejových pater. Postupová mise oslovila i Michala Dragouna, řemeslu oddaného chlapíka, jenž má kolem sebe samé mladé dravce. Tahle tlupa může bavit! Záměry jsou zřejmé: co nejrychlejší postup do Chance ligy.
Z extraligy o dvě patra níž se nesesouvá každý den. Proč jste se tak rozhodl?
„Když jsem nad příbramskou nabídkou přemýšlel, ptal jsem se sám sebe, jestli to není zbytečně brzy a moc velký seskok dolů. Ale od té doby, co jsem si s vedením plácnul, ani na chvíli jsem nezalitoval. Za rok, nejpozději za dva, bych řešil tu samou otázku. Co dál, kam se vrhnout. Naskytla se mi zajímavá příležitost zapojit se nejen do hraní v ambiciózním týmu, ale pomoci i jinak v rámci chodu klubu. U mládeže, u áčka a to i s výhledem do budoucna. To mě oslovilo.“
Možnosti v extralize a Chance lize jste vůbec neřešil?
„První ligu vůbec. Ať chcete nebo ne, jako profesionál chcete být nějak ohodnocen a tam by se mi to asi nevyplatilo. Čekal jsem, zda se objeví něco v extralize, ale nic konkrétního nebylo k mání a testování jsem nechtěl absolvovat.“
Příbram vás dobře finančně zabezpečí?
„Zrovna teď to není o penězích, jde spíš o to, že jim chci předat svoje zkušenosti, které jsem za ty roky nasbíral, věřím, že by to kluky mohlo posunout o kousek dál. V Příbrami jsme si ujasnili vzájemné představy a věřím, že do budoucna to tady pro mě bude dobré zaměstnání.“
Jak vás přijali noví spoluhráči? Jde o studenty, o hráče, kteří mají hlavní pracovní poměr jinde. A teď mají před sebou borce s devíti stovkami startů ve dvou nejvyšších soutěžích.
„Kluci jsou úplně v pohodě. Až na Láďu Gengela máme v týmu hodně mladé kluky, kteří v kabině řeší trochu jiné věci, než jsem byl doposud zvyklý, ale to je normální. Máme srandu, myslím, že budeme fajn parta.“
Ale o žízeň na pivo hrát nebudete. Příbram za to chce pořádně vzít, že?
„Je to tak. Máme velké ambice, prostředí je nastavené tak, že chceme z druhé ligy výš. Odpovídají tomu i tréninky, které jsou na velmi vysoké úrovni. Tím pádem i já sám beru za svůj úkol splnit cíle vedení, tedy postup. Do Příbrami jezdím už rok, hraje mi tam syn. Za tu dobu je vidět velký pokrok, jména jako Tlačil nebo Marek jsou zárukou cesty, z níž se neuhne a půjde se po ní. Do budoucna to s Příbrami vypadá velmi zajímavě. A i pro mě je super být přímo u toho.“
Jan Tlačil je zvyklý ládovat hráče enormními dávkami, těžko ze svého stylu ubere, byť nejde o extraligu. Jak to dávají vaši parťáci?
„Obdivuju je. Ti kluci přijdou ze školy nebo z práce domů, sbalí se, jedou do Příbrami a tady to musí na maximum odjezdit. Trenér neodpustí nic. Když to kluci neoddřou, dostanou seřváno. O to víc je to pro ně náročnější. Jen to podtrhuje ambice klubu. Kdo to nebude respektovat, může to pro něj být složitý.“
Odpolední tréninky jsou pro extraligového hokejistu silný nezvyk. Nedělá vám to potíž?
„Cestou na trénink bývám trochu unavenější, občas se mi chce spát. Tělo bylo na něco zvyklé, teď se s tím srovnává. Ale od příštího týdne najíždíme na dvoufázovou přípravu, zkusí se to a uvidí.“
Projížděl jste si seznamy týmů, na které narazíte?
„Z celé druhé ligy vím jen o Znojmu, jakou by mohlo mít kvalitu. Jinak vůbec netuším. Jediný zimák znám na Kobře a v Táboře. Třeba Cheb a Klatovy? Vůbec nevím.“
Po odchodu z Mountfieldu jste prohlásil, že klub opouštíte znechucený. V čem všem?
