Skuhravý (41) o mladých, pivu i touze: Pořád umím bouchnout! Kolik váží?
Extraligu hraje už od konce tisíciletí, kdy se úspěch budoval kromě zimáku taky v hospodě u piva. „Ve Varech se to ale snažíme držet pořád, i když účast už není taková,“ usmívá se šéf kabiny Energie Václav Skuhravý. Ani ve 41 letech končit nehodlá. V rozhovoru pro iSport Premium popsal, jak to má s fyzickou přípravou, prozradil, kolik váží, zamyslel se nad proměnou hokeje od konce minulého tisíciletí či popsal, jak to mají dnešní mladí s mobily či týmovým pivem...
Na ledě ho nepřehlédnete. Jeho ohromná postava vás hned zaujme. Vypadá, jako by měl dres vycpaný molitanem. „Hraju skoro bez chráničů. Vestu mám z osmdesátých let, jsou to vlastně jen takové šňůrky,“ baví se Václav Skuhravý. Ač hra Karlových Varů stojí hlavně na rychlosti a aktivitě, veterán má pořád co nabídnout. Je lídrem týmu, spojkou mezi kabinou a trenéry. A pořád si odbude kus poctivé lopoty i na ledě.
Každý rok se po sezoně vynoří otázka, zda už Václav Skuhravý s hokejem nepraští. Co vás žene k tomu, abyste dál podstupoval tutéž dřinu?
„Do hokeje mám pořád chuť, to je pro mě nejdůležitější. Pořád si úplně nedovedu představit, že skončím a přijdu o všechno, co tenhle život obnáší. Emoce zápasu, sranda v kabině. Cítím se mladší, v kolektivu dělám ty samé blbosti jako mladí kluci. Po sezoně mi navíc vedení Varů nabídlo novou smlouvu, dalo mi najevo zájem, což mě také potěšilo a zase nakoplo.“
Hlavní letní muka na suchu pro vás asi musí být každý rok těžší, ne?
„To určitě, tohle jediné je fakt peklo. Zvlášť tady, kde máme hodně mladé mužstvo. Kluci jsou nalítaní, já za nimi trošku vlaju. Hodně se ale těším na sezonu, až konečně začnou pravé zápasy. Čím jsem starší, tím míň mě baví letní přáteláky.“
Práce v bundě na střídačce nebo v kvádru v kanceláři vás ještě neláká?
„Zatím ne. Určitě to přijde, jednu sezonu ale ještě odehraju. Uvidíme, co bude po ní. Zatím na to moc nechci myslet.“
Juniorská liga neprodukuje hráče pro extraligu
Tomu rozumím. Cítíte, že pořád máte týmu co dát a předat?
„Asi jo, třeba vedení a trenéři už teď řeší hodně věcí směrem do kabiny přese mě. Jsem taková spojka. Nikdy jsem nebyl hvězda, ale myslím, že mladším hráčům mám pořád co předat. Pořád cítím, že mě mužstvo nějakým způsobem potřebuje. Už sice v jiné roli než kdysi, ale trošku platnej jsem stále.“
Máte třeba rozhodování ulehčené i v tom, že na vás mladší hráči zezadu netlačí tak, jak by měli? Ze sestavy vás nikdo jen tak nevyšťouchne.
„Bylo by samozřejmě správné, kdyby hráčská základna talentované mládeže byla obecně v Česku větší, bohužel tomu tak není. Přál bych si, aby na nás staré tlačili nažhavení kluci. Jenže když se podíváte na juniorskou soutěž,
