Michal Koštuřík
26. listopadu 2020 • 04:45

Honejsek otevřeně: Miluju hrát za Zlín, ale už to nestačí. Půjde do Pardubic?

Vstoupit do diskuse
4
TOP VIDEA
Zimák k play off NHL. Lener i analytik tipují postup Bostonu. V čem se Nečas blíží Pastovi?
Mám rád, když Ostrava žije Baníkem, říká Buchta. Je rychlejší než Tanko?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Už se tiše neveze za zády borců typu Čajánka či Lešky. Po odchodu osobností je od minulého ročníku ve Zlíně lídrem on. Antonín Honejsek dozrál, po operaci mandlí ho konečně přestaly trápit angíny a říká si o přestup. Zatím mu to nikde jinde nesedlo, brzy to může zlomit v Pardubicích. U Beranů drsně osekali výplaty, ekonomickou nejistotu cítí i elitní centr. „Říkám si, proč to ještě nezkusit někde jinde,“ nevylučuje změnu dresu. Už nemyslí jen na své dobro. Má manželku, malého syna a nový dům. Potřebuje zabezpečit rodinu.



Jak se srovnal s rolí tahouna? Co se mu líbilo na Jaroslavu Balaštíkovi? Proč hrál rád v lajně s přísným Petrem Čajánkem? Jak mu pomohla operace mandlí? Co udělal špatně při angažmá mimo Zlín? Co vyčítá mladým talentům? A kdy přestoupí do Pardubic? O tom všem vypráví nejproduktivnější hráč Beranů v otevřeném rozhovoru pro iSport premium.

Už druhou sezonu to na vás ve zlínské ofenzivě stojí. Vyhovuje vám to?
„Po každoročních odchodech hráčů jsme to vzali se Šlahym (Jakubem Šlahařem) a Očkem (Zdeňkem Okálem) na sebe. Každý z nás cítí, že to na nás leží. Byli jsme na to zvyklí odmalička, té role se nebojíme. Přijali jsme ji. Naší velkou výhodou jsou trenéři, za kterými hráči jdou. Moc se nám líbí jejich práce a vidíme progres, který děláme.“

Vy jste víc lídr na ledě než v kabině, že?
„Asi jo. Ale zjišťuju, že jak stárnu, jsem čím dál víc impulzivní. Většinou to bývá opačně, člověk se s věkem uklidňuje. Poslední roky dokážu snáze vybouchnout. Dřív jsem neměl žádné pořádné tresty, loni tři osobní. Vnímám větší tlak na to, jak hraje tým. I proto jsem impulzivnější. Ani v kabině se nebojím něco říct. Ale ještě máme v mužstvu některé starší hráče a větší řečníky.“

Za časů Petrů Čajánka a Lešky jste byl asi spíš zticha.
„To jsme byli mladí a blbí. (úsměv) Měli jsme svoje hlavy. Někdo to ustál, jiný ne. Spoustu hráčů zpětně lituje, jak se tehdy chovala. Tím bych chtěl apelovat na naše mladé kluky v týmu. Vidím v nich veliký potenciál, talent, ale někdy ne stoprocentní práci. U některých jsou mezery. Snažíme se jim vysvětlit, že kariéra není zas tak dlouhá a že se budou divit, jak rychle to utíká.“

Vy zpětně litujete, jak jste se někdy choval?
„Měli jsme ve Zlíně obrovské štěstí, že byli v mužstvu hráči ošvihaní mezinárodním hokejem, KHL, anebo patřili v té době mezi nejlepší v extralize. O to bylo vše jednodušší. Navíc jim nebyla práce cizí. Mně se třeba moc líbil přístup Jardy Balaštíka. Každý ho bral jenom jako pana Střelce. Ale pamatuji se, jak uměl nakopnout tým nějakou potyčkou. Vždycky říkával: Hoši, ten zápas jenom plyne, pojďme do toho dát něco navíc…Proto byl tolik neoblíbený u soupeřů, ale hrozně ceněný u trenérů. Od každého se dalo podchytit něco. Od Čáji, Lešouna i od obránců.“

Váš bývalý dlouholetý spoluhráč Petr Holík přiznal, že s náročným Petrem Čajánkem nehrál rád. Pořád mu něco vyčítal a stylem hokeje si nesedli. Jak jste to měl vy?
„Já jsem to s Čájou miloval, užíval si. Nestresovalo mě to. Spíš jsem cítil klid, že se můžu nechat vést od těch dvou zkušených hráčů, Čáji a Veselky (Ondřeje Veselého). Tenkrát jsem navíc měl takovou formu v bruslení, že jsem svou chybu dokázal napravit. Puk jsem si dojel. Situace ve zlínském hokeji byla úplně jiná. Hráli jsme nahoře, měli daleko větší sebevědomí. Každý rok jsme byli v play off. Na tu dobu vzpomínám moc rád.“

Zato hlavně letošní sezona je smutná, co? Nejen kvůli porážkám.
„Přesně tak. Každý z nás si uvědomil, jak fanoušci chybí. Všechny ty nadávky, emoce. Bez nich to skoro nemá cenu. Stýská se nám po tom všem. Na druhou stranu, člověk si zvykne na všechno. Prvních pět zápasů bez lidí to bylo divné, ale já už jsem si zvykl. Když byl lockdown, nemohli jsme ani jít ven. Teď máme aspoň malou náplast v podobě zápasů. To je super. Samozřejmě se neskutečně těšíme, až se fanoušci vrátí do hlediště. Říkám to nerad, ale celá sezona je pro mě trošku znehodnocena tím, že některé týmy jezdily v pauze trénovat na led a možná ani tolik nedodržovaly různá opatření. My jsme drželi měsíc jazyk za zuby, zůstávali jsme doma. Na ledě je to teď u týmů jako jsme

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
4
Finále
Články odjinud


Články odjinud