Každá kapka pro jižní Moravu dobrá, řekl si Chmielewski. A dal dražit zlato
Následky ničivého tornáda, které se minulý týden prohnalo jižní Moravou, nenechávají hokejovou komunitu v klidu. Michal Kempný například osobně vyrazil pomáhat při odklízení škod, kluby i hráči finančně přispívají na dobročinné sbírky, společně pořádají dražbu hokejových artefaktů. V ní se blýsknul polský útočník Aron Chmielewski z mistrovského týmu třineckých Ocelářů. Dal do dražby zlatou medaili z roku 2019. Své první velké zlato. „Nejde o medaile, jde o mnohem víc,“ říká Chmielewski pro iSport.cz. „Každá kapka dobrá, jsem rád, že můžeme alespoň trochu lidem na jižní Moravě pomoct.“
V aukci, která dnes končí, jsou k mání dresy Martina Ručinského, Ladislava Šmída, Matěje Machovského nebo Martina Růžičky. Podepsané artefakty dodal i Petr Mrázek, Michal Kempný přidal dres Komety z extraligového finále 2012. Celkem se zapojilo šest extraligových klubů - Liberec, Karlovy Vary, Olomouc, Pardubice, Plzeň, Sparta a Vítkovice. Vítkovice k tomu prakticky hned po tragédii přidaly 50 tisíc korun.
Ve středu dopoledne bylo v dobročinné sportovní aukci vybráno 240 776 korun. Nejvyšší položka svítila u Arona Chmielewského: 57 tisíc korun. Za zlatou medaili z roku 2019. Cena se nakonec vyšplahala na 84 tisíc korun.
„Obrázky a zprávy tornáda byly všude, byla to opravdu hrůza,“ říká Chmielewski. „Sice se to nestalo v mém rodném Polsku, ale s rodinou tady žijeme. Když jsme se v klubu bavili, jak bychom se mohli zapojit nebo pomoct, hned jsem uvažoval, co by tak mohlo kapečku pomoct.“
Dres, hokejka, rukavice? Chmielewski vytáhnul rovnou zlatou medaili z ročníku 2019. Velmi cennou. Těžko by totiž slovy popsal a vylíčil, kolik kluka od Baltského moře stála sil a odříkání. Když byl třeba jeho rodný klub z Gdaňsku bez peněz, chodil po nocích brigádničit v pekárně, aby mohl hrát hokej.
„Taťka mi říkal - hraješ polskou extraligu, já ti peníze jen tak dávat nebudu,“ popisoval Chmielewski. „Tak jsem k němu nastoupil do pekárny, abych si přilepšil. V šest večer na noční, dělal jsem do dvou ráno - osm hodin šichta. Na tréninky jsem pak chodil celý v bílém a zaprášený od mouky.“
Do Třince přišel Aron Chmielewski v roce 2014. Když ve dvaadvaceti seděl v třineckém dresu poprvé na střídačce v Praze proti Spartě, šokovalo ho, když se z ochozů začalo snášet hromové skandování: „Bij! A Bij! A bij Poláka do hlavy!“ Byl zmatený. „Co po mně chtějí? Vždyť ani nehraju, proč by mě měli bít do hlavy? Bylo mi to hrozně líto... Až pak mi kluci vysvětlili, že v Praze mají Třinec za Polsko. A já si myslel, že řvou vyloženě na mě. Srandovní.“
Postupně se vypracoval na stabilní oporu Ocelářů. Byť to v našlapaném kádru neměl nikdy jednoduché. K titulu v roce 2019 na ledě výrazně pomohl. A má ho pevně zafixovaný i díky další životní události. Pár hodin po zlatém finále se mu narodil syn Nikolas. „Neskutečné, tohle je až moc štěstí najednou, pořád se z toho nemůžu vzpamatovat,“ radoval se tehdy. „Malý si na to vyloženě počkal.“
I proto do aukce dal zlatou medaili. „Chtěl jsem věnovat něco opravdu cenného. Když to přeženu, proč by měla medaile viset na stěně, když může trochu pomoct? Každá kapka dobrá, každý litr navíc se hodí.“
Základní vyvolávací cena Chmielewského medaile byla po konzultaci s klubem stanovena na 50 tisíc korun. Ve středu dopoledne u ní bylo už patnáct příhozů. A výtěžek 57 tisíc korun. Částka se nakonec vyšplhala na 84 tisíc.
