Když padla NHL, přišla na řadu Evropa. KHL? Z rodinných důvodů vyloučena. Skandinávie? Tam chodí mladší. David Krejčí však mohl hrát ve Švýcarsku a užívat si nádherný život v Alpách. Nebo v Beskydech, to kdyby kývl na nabídku bohatého Třince, kde elitní centr na začátku kariéry rovněž působil. „Alternativ měl opravdu hodně,“ přiznává Jiří Hamal, šéf agentury Global Management Group. Roční smlouva v Olomouci byla Krejčího přáním, pak se uvidí. NHL třeba není uzavřená...
Pokud by chtěl David Krejčí pokračovat v NHL, byl podle informací Sportu velmi reálný podpis smlouvy ve výši pěti milionů dolarů ročně, což v přepočtu dělá něco přes sto milionů českých korun. Kromě veřejně deklarovaného respektu k českému hokejistovi, který se na Hanou valí nejen z Bostonu, jde o další důkaz toho, jaký hokejista do extraligy přichází. Absolutní top.
Každého – samozřejmě včetně agenta – musí logicky napadnout, zda není škoda, když takhle ceněného borce už neuvidí fanoušci v nejlepší lize světa. Zvlášť když by na ni výkonnostně ještě stoprocentně má. Ale úvahy stranou, i v tomto byznyse totiž platí: náš zákazník, náš pán.
„Ten, kdo mě platí, je klient. To je číslo jedna, rozhodující prvek. Můžu přinést hodně nabídek, ale člověk musí respektovat přání klienta. Nezvažuje jen ekonomickou stránku, ale kompletní podmínky podpisu,“ vysvětluje Jiří Hamal. „Naší prací bylo sehnat všechny možné alternativy, byly hodně zajímavé. Pak přišel den D, kdy David řekl: Už vím, že chci do Olomouce.“
Po rodinné dovolené bylo jasno. Šternberský rodák si utřídil myšlenky a naladil se na notu návratu. Peníze už po patnácti letech za mořem nehrály roli. Jinak by Krejčí zvolil KHL. Tu však okamžitě zavrhl. „Vůbec to pro něj nebyla varianta,“ potvrzuje agent.
Zajímavé však byly nabídky ze Švýcarska, což je vysněná destinace řady zkušených hráčů. Fajn výplata, nádherné prostředí, život na vysoké úrovni, spousta úředních jazyků... Zkrátka ráj.
„Švýcarsko byla atraktivní adresa. Z pohledu životního a ekonomického pohledu vlastně jediná. Skandinávské země nebyly smysluplné, protože tam většinou chodí mladí hráči, kteří se chtějí ukázat a mít to jako přestupní stanici do NHL nebo KHL. Hrát na závěr kariéry za Lukko Rauma nebo Leksands by asi nebylo ono,“ usmívá se Hamal.
Se svým kolegou Františkem Tauschem, jenž se o Krejčího staral, však nakonec všechny mailem zaslané dokumenty mohl hodit do koše. Zájemci, uctivě vám děkujeme, ale vyhrála Mora.
„V podstatě jsme se k dalším jednáním ani nedostali, protože David to pak rozsekl. Potenciálním zájemcům jsme tedy co nejrychleji oznámili, že je hotovo, a začali řešit Olomouc. S Honzou Tomajkem jsme si vyměnili pár mailů, na všem jsme se shodli a bylo to. Úplně bez komplikací,“ popisuje bývalý brankář.
Krejčí netoužil po speciálním zacházení či megalomanských podmínkách. Neurčoval klubovému vedení, aby mu sehnalo posily do lajny. Manýry hvězdy fakt nemá, i proto se na něj všichni těší.
„David je jednoduchý klient, nijak náročný. Loajálně s námi zůstal strašně dlouhou dobu, neměnil ani klub. Jeho prioritou vždy byla rodina a klid, nemá zájem o velkou popularitu. Je to příklad srdcaře,“ chválí si spolupráci Hamal.
I parťák Tausch je nakonec rád, jak vše dopadlo. „Před dvaceti lety jsme ho objevili, dnes se vrací zpět, je to krásné završení kariéry. Doufejme, že sezona bude úspěšná,“ říká.
A co po ní? „Don Sweeney (generální manažer Bruins) říkal, že má David v Bostonu vždycky dveře otevřené. Život mě naučil – nikdy neříkej nikdy. Ani co se týče NHL...“ mrká Hamal.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
