Konrád: Mám naštípnutý obratel, poškozené svaly a nervy, ale žiju!
Chodí pomalu, hlavu a krk mu v jedné poloze drží ochranný límec. Ale speciální, ne ten obyčejný, který dostanete u doktora, když si zablokujete svalstvo. Branislav Konrád (33), brankář HC Olomouc, má za sebou po ošklivém řezném zranění od brusle hradeckého Petra Koukala asi nejhorší dva týdny v životě. Bude trvat, než se dostane zpátky do formy. Mora to ví, proto shání náhradu. Ale to teď není podstatné. Klíčové je, že Konrád přežil. A že se už občas zase směje. „Ptejte se, na co chcete, nevadí mi o tom mluvit,“ říká, než začne exkluzivně povídat pro iSport Premium.
Jsem rád, že vás vidím. Jak vám je?
„Teď už celkem fajn, byť sem tam trpím, když ležím a potom vstanu. Ani v noci to není bůhvíco. Na procházce vydržím tak hodinku a půl, pak už si musím zase lehnout a uvolnit tělo. Ale jsem tu, jsem živý a relativně zdravý. Takže dobrý.“
„Jsem tu“ je šílená věta. Došlo vám hned, že mohlo být i hůř?
„Jakmile jsem viděl krev na krku, napadlo mě to nejhorší. Na střídačce se mě asi čtyřikrát ptal doktor nebo zdravotník, zda jsem při vědomí. Říkal jsem, že ano, to už jsem věděl, že to snad bude dobré.“
Takže si pamatujete všechno, co se dělo?
„Úplně všechno. Neztratil jsem vědomí.“
Dá se v hokeji těmto situacím, když brusle vystřelí nečekaně nahoru, vůbec zabránit?
„Toto bylo v podstatě shora a tam krk chráněný nemáte. Jeden obratel je naštípnutý, proto mám na sobě krunýř. Naštěstí je to prý z vnější strany, kde se neupínají svaly. Tudíž to není nejhorší. Nebo lépe řečeno: je to nejlepší varianta z nejhorších, protože mám tři svaly v krku přeřezané. A zdvihač hlavy se prý podařilo sešít.“
Uf...
„Ten sval je prý ze všech nejdůležitější, ostatní se tam asi nějak připnou. Nebo se to nechá tak, nevím. Plus mám poškozené některé povrchové nervy.
