Šajbu! Šajbu! Vítkovičtí fanoušci po letech oprášili ruské vzývání gólů. Na svědomí to má moskevský rodák Alexej Solovjev. Sedmadvacetiletý obránce odehrál za Vítkovice sedm zápasů, dvakrát se trefil. „Slyšel jsem tohle skandování v posledních minutách – je to cool,“ usmíval se Solovjev. Do Ostravy přišel z mistrovského Omsku a doporučení na něho dával i bývalý třinecký brankář Šimon Hrubec.
Ruské skandování ve Vítkovicích frčelo na přelomu tisíciletí, kdy v Ostravě váleli útočník Alexandr Prokopjev a obránce Dmitrij Jerofejev. Neskuteční bombarďáci, fandové na ně dodnes vzpomínají. Solovjev bezelstně přiznal, že jemu tahle jména neříkají nic.
„Než jsem tady přišel, tak jsem o těch dvou nikdy předtím neslyšel,“ přiznává otevřeně. „Ale už jsem si něco přečetl a taky o nich slyšel i od fanoušků. Je to fakt zajímavé.“
Trenér Miloš Holaň s Jerofejevem ještě hrával, ruské skandování také zaznamenal. „Bylo hezké to zase slyšet,“ pousmál se kouč, který by se vůbec nezlobil, kdyby se Solovjev kvalitám Jerofejeva časem alespoň přiblížil.
„Fajn kluk, který chce, potenciál má. Už když jsem se na něho díval na videu, tak se mi líbil mi jeho pohyb, krytí kotouče a hlavně rozehrávka. Má hlavu nahoře, puky od sebe neodhazuje. V tréninku jsme si potvrdili, že střelu má, tak proč ho nedat i na přesilovky, které nám nešly? Naslouchá, pracuje na sobě i po tréninku.“
Solovjev do Ostravy přišel z Omsku. V minulé sezoně za něj odehrál 13 zápasů (0+3), jeden i v play off při zlatém tažení za Gagariovým pohárem (0 bodů). Letos pevné místo v nabité sestavě neměl.
„Pořád sháníme hlavně útočníky, ale chtěli jsme zvýšit konkurenci i v obraně,“ říká Holaň. „Nabídku na Solovjeva nám poslal jeden slovenský agent. V Omsku byl jako sedmý bek, hrál-nehrál, byl i poslaný na farmu. Ptali jsme se na něho Šimona Hrubce a neslyšeli jsme nic negativního. Výborný kluk do kabiny.“
Ruského beka, který má dost zkušeností i se zámořským univerzitním programem, vítkovická nabídka zaujala. Hlavně kvůli tomu, že chtěl víc hrát. „Měl jsem kontrakt s Avangardem, ale moc jsem nehrál, neměl čas na ledě, tak jsem se rozhodl rozhlédnout kolem,“ popisuje. „Chci hrát víc, jsem v ideálním věku, chci jít dopředu. Vítkovice se ozvaly, já to vzal.“
Přestože do Ostravy mířil především s vizitkou defenzivního obránce, trenér Holaň v něm vidí i ofenzivní potenciál. V aktuální chvíli je pro něho zadákem číslo jedna pro přesilovku. V početních výhodách Solovjev skóroval proti Zlínu (2:1) i v Třinci (1:2).
„Střelba byla vždycky jednou z mých nejsilnějších předností,“ říká bek. „Musím dál pálit často i agresivně. Cítím se tady dobře, trenér i spoluhráči mi věří, tak musím pomáhat, jak se dá.“
Přiznává, že extraliga ho příjemně překvapila. „Kvalita hry je vysoká, byť styl hokeje je trochu jinačí, než v KHL. Týmy jsou zde mnohem agresivnější, hraje se víc dozadu. Zezačátku to pro mě byl nezvyk, ale učím se. Ostrava se mi líbí, i fandové jsou skvělí.“
Sám by rád co nejčastěji vyslyšel jejich ruské volání po gólech. To si přeje i Holaň, protože vítkovická produktivita je žalostná. Ostravané v 19 zápasech nastříleli jen 33 branek, což je v průměru 1,74 gólu na zápas. Horší průměr má pouze poslední Zlín (1,68).
Vylepšit palbu má navrátilec Dominik Lakatoš. I „ruská Šajba“. „Zatím se jeho příchod ukazuje jako dobrý tah, ale je to teprve začátek. Věřím, že bude i dobře pokračovat,“ dodal kouč.
RUŠTÍ BECI VE VÍTKOVICÍCH
| Dmitrij Jerofejev (1996-2001) | 219 zápasů/104 bodů (42+62) |
| Vadim Brezgunov (1998/99) | 52/16 (2+14) |
| Alexej Solovjev (2021/22) | 7/2 (2+0) |
| Sergej Kulev (1993/94) | 2/0 |
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
