Růžička o Litvínovu, Varaďovi i o tom, co nestrpí: Konečně lezeme po čtyřech
Minule doma proti Pardubicím (1:5) trpěl jako zvíře. Když Vladimír Růžička vidí, že jeho banda nemá na soupeře nejmenší nárok, není s ním řeč. Ve čtvrtek po předehrávce 47. kola Tipsport extraligy byla, Litvínov odčinil zápas hanby, jak poslední střet popsal gólman Godla. Verva uškrtila sadu tří porážek a pod Ještědem vyfárala výhru 3:2. „Lezli jsme po čtyřech, takhle to má vypadat!“ těšil kouče úspěch, a zatímco kabinou duněla Tina Turner a její Simply the Best, Růžička pro iSport.cz rozebíral své působení pod Krušnými horami.
Mnohem lepší, než byste čekali. Takový byl duel dvou severočeských táborů, které zapomněly na sezonní trable, a vyšvihly interesantní podívanou s gólovými lahůdkami na obou stranách. „Tisícovka“ přítomných fanoušků dostala na talíř hodně tučnou porci hokejové zábavy. Žádná sváteční selanka. „Odehráli jsme to tu velice dobře, měli obrovské nasazení a po dlouhé době si pomohli přesilovkami i dobrou hrou v oslabení. Klukům musím poděkovat,“ pravil Růžička.
Čím jste nakopl své hráče po předchozím debaklu s Dynamem? To bylo nebe a dudy...
„Hlavně jsem kluky uklidňoval. Nevím proč, ale přijdou mi už delší dobu nervózní. Společně s Vencou Sýkorou jsme hráčům nic extra nevyčítali, nechtěli jsme vyvolávat paniku. Tu tíhu si beru spíš na sebe.“
V Liberci jste předvedli perfektní nasazení, odhodlání, takhle byste chtěl svůj tým vidět bojovat pokaždé, že? Nebo aspoň v každém druhém utkání...
„Jak říkáte, aspoň v každém druhém. Protože není možné neustále vyhrávat. Pokaždé z toho nekápnou body, ale když na ledě necháte všechno, divák to pozná, ten litvínovský určitě. A pak týmu promine, pokud se tak často nevyhrává. Fanouška prohra bolí, nás taky, ale když je to po poctivém výkonu, dá se to líp skousnout. Já pořád vidím ty Pardubice... Hrůza, co jsme předváděli. Nemít v bráně Denise Godlu, dostali jsme desítku.“
Nečekal jste snadnější práci po nástupu do Litvínova? Nota bene po uvítací výhře 5:0 s Boleslaví.
„Moje premiéra byla specifická, kluci ukázali obrovské nasazení. Výsledek trochu mátl, Bolka byla vyrovnaným soupeřem, my jsme proměňovali šance, Denis zářil. Ale jo, byl to výborný výkon.“
Jenže potom...
„I potom jsme odehráli pár slušných zápasů, ale přišel duel s Vítkovicemi. Ten nás nalomil. Hráli jsme výborně, vedli 2:0 a měli kupu dalších šancí. Ale prohráli jsme na penalty. A začala se nám kupit výborně rozehraná utkání, která jsme nebyli schopni dovést do konce. Vedli jsme v Třinci, v Brně a nic z toho.“
Věc nižšího sebevědomí a křehkosti litvínovských hráčů?
„Nevím. Dojem můžete mít jakýkoli, ale už jsme to zmínili. Je potřeba pokaždé odevzdávat nasazení jako tady. Lézt po čtyřech. Pokud to nedokážeme opakovat, nebudeme vyhrávat.“
Přitom schopnosti vaši hráči mají. Kdyby ne, nepředvedou unikátní ťukes jako před vítězným gólem Josefa Jíchy.
„Souhlasím. To byl krásný gól do prázdné. Snažíme se pracovat, aby si kluci věřili a předváděli to, co doopravdy umí. Potřebujeme to z nich dostat.“
Tušíte jak?
„Ono to má asi souvislost i s mým příchodem. Když jsem přišel, nechtěl jsem okamžitě všechno měnit vzhůru nohama. Na to nebyl čas, zápasy jdou rychle po sobě. A taky jsem nechtěl, aby kluci měli v hlavě guláš. Snažil jsem se na ně působit klidem, ale patří k tomu i vyžadování maximálního zaujetí. Na čem musíme jednoznačně pracovat, to je obranné pásmo. Jakmile hrajeme u sebe a soupeř nás začíná motat, zmatkujeme. Ale takhle to nemáme jen my.“
Opravte mě, pokud se pletu, ale nejsou někteří vaši hráči trochu v křeči z vás? Přišlo velké jméno, zvětšila se očekávání. Pár hráčů to nemusí pobrat snadno, ne?
„Dobrá otázka, spíš tedy pro kluky. Je možné, že na tom něco může být. Hele, já klukům prominu chybu, ale neprominu jim lajdáctví. Třeba v osobních soubojích u mantinelu. Nechci to říkat sprostě, my to ale hrajeme ledabyle. A jen kvůli tomu se dostaneme do takového průšvihu u brány, že jen zázrakem nedostaneme pokaždé gól. Znovu musím vyzdvihnout Denise, čape jako blázen. Nemít jeho, tak...“
Je to někdy předstíraná ze strany hráčů?
„Ano, to je to slovo. Natvrdo řečeno to hrajeme lemplovsky. To mi vadí, to nestrpím. Přesně za tohle to ode mě hráči schytávají. Klidně hned na střídačce někoho zpéruju. Na druhou stranu, cítím, že někteří hráči ke mně mají až přílišný respekt. A tenhle typ hráčů nechci sundat ještě níž, že jim budu pořád něco vyčítat. Přece není možné mít nad týmem bič a pořád aby jim svištěl u hlav. Jsou tu hodně zkušení borci i mladší, ale v průměru máme mužstvo, které už má něco za sebou. A proto nemůžu přecházet, když někdo z nich hraje u manťáku jen na oko. Aby se neřeklo. Chci hrát hokej, ať to trochu vypadá a baví nás to, ale pořád je to od nás taková bojovaná. Boj o puk.“
Nedáváte góly. Proti Liberci jste v první třetině dvakrát jeli v oslabení na bránu a nic. Zase to zavánělo prováhanou šancí. Jako už tolikrát.
„Přesně. Se třemi, čtyřmi góly většinou vyhráváme, jenže my až moc často dáme jeden, dva.“
Všiml jsem si, jak jste v Liberci hned v první minutě jednomu hráči kreslil na tabulku opak toho, co předvedl předtím na ledě. Nepochopil během přípravy na zápas, co hrát?
„To je právě ono. Máme přípravu, rozebíráme si hru, ráno si něco ukážeme, přijde zápas a člověk má pocit, že žádná příprava se nekonala. Tohle mě vždycky spolehlivě nastartuje. Povíme si, co a jak a v první minutě je všechno jinak.“
Zůstáváte třináctí, což je příčka pro dlouhé prázdniny po základní části. To vám stačit nebude, že?
„Určitě ne! Chceme hrát play off. O něm je celá sezona. Nemůžeme si dovolit odevzdané zápasy. Měli jsme něco uhrát s Kladnem, ve Zlíně, s pěti body navrch bychom byli někde jinde.“
Čtvrteční tři body vám aspoň zajistí lepší náladu na Silvestra. Jaký bude u Růžičků?
„Budu doma s rodinou. Ráno zajdu s naší malou za rodiči a pak budu doma s manželkou. Máme na návštěvě manželčina strejdu, tak společně strávíme čas.“
I kdyby nevládla doba covidová, stejně nejste slavící typ, co?
„Jak říkáte. Jsem spíš domácí typ, nikdy jsem nikam moc nechodil.“
Ví se o vás, že dáte klidně pár hokejů v televizi denně. Jenže teď není na co koukat po zrušení MS dvacítek…
„To mě hrozně mrzí. Těšil jsem se na naše s Finy i potom na Slováky. Pak přišla zpráva, že to celé ukončili.“
Nepřijde vám to bizarní? Někteří jedinci jsou sice pozitivní, ale bez příznaků a celý šampionát jde do háje.
„Je to divný. Ale já nepochopím jednu věc. Souhlasím s naším i finským trenérem. Jak je možné, že to pořadatelé tak podcenili? Loni byl celý turnaj v podstatě oplocený, nikdo nepovolaný se nedostane do haly ani do hotelu a tady si při bublině v hotelu vesele pochodují normální lidé z venku. Trochu se jim to vymklo z rukou. Tohle se přece nemůže stávat! A už vůbec nechápu slova šéfa IIHF, že se mistrovství odehraje v červenci. Směšný, ne?“
Zvláštní. Ještě k Litvínovu. Budete posilovat po Novém roce?
„Řešíme to s Vencou Sýkorou a hlavně s šéfem Pavlem Hynkem. Je to i věc nejvyššího vedení. Máme trochu užší kádr. Zároveň bych chtěl hrát víc mladších hráčů, udělat větší konkurenci v týmu, ale bohužel teď na to není správný čas.“
Proč?
„Litvínovská juniorka není v bezpečí, z ligy bude vypadávat hodně týmů a prioritou je udržet elitní soutěž. Pár kluků by tam bylo, dva by za nás mohli hrát, ale nejde to. Škoda. Respektuju to. Souhlasím s tím, že junioři Litvínova nemohou chybět v nejvyšší soutěži. To by nebylo dobře.“
Poslední věc, extraligové dění rozvířil záměr Václava Varadi odejít po sezoně z Třince. Překvapil vás?
„Přečetl jsem si to. Je to Vencovo rozhodnutí, věřím, že ví, co dělá. Venca je vynikající trenér, určitě se neztratí. Ale překvapení to pro mě je, to přiznávám.“
Jaký je to trenér vašima očima? Někdo říká, že skvělý, jiný zase, že by našlapaný Třinec vyhrával v uvozovkách i bez něj.
„Ano, má hodně silné mužstvo, ale dobrého trenéra poznáte i tak, když vynikající hráče dokáže spojit dohromady. Když jim najde vítězný herní styl. Třinec předvádí výborný celoplošný hokej, má perfektně propracovanou hru dozadu. Dvakrát takhle vyhráli titul.“
Souhlasíte, že změnil třineckou DNA? Už to nejsou ofenzivní manévry, ale jsou to vítězné manévry.
„Tak. Hráče přesvědčil o tom, že jeho způsob hry bude úspěšný. Není sranda to takovým hráčům vštípit a získat je pro to. Útočit je hezké, to se všem líbí, jenže bez obrany nevyhrajete tituly.“
Jinými slovy, hráči mají méně kanadských bodů, zato sbírají zlaté placky.
„Přesně. Při ofenzivnějším pojetí by řada hráčů měla víc gólů a svých bodů, ale je otázkou, jak by uspěli v play off. Venca zkrátka naučil Třinec vyhrávat. Je to prostě trenér.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 56 | 182:115 | 116 |
| 2 |  | 56 | 174:118 | 112 |
| 3 |  | 56 | 203:153 | 99 |
| 4 |  | 56 | 166:151 | 93 |
| 5 |  | 56 | 173:152 | 93 |
| 6 |  | 56 | 167:154 | 91 |
| 7 |  | 56 | 146:147 | 89 |
| 8 |  | 56 | 142:149 | 87 |
| 9 |  | 56 | 133:152 | 80 |
| 10 |  | 56 | 145:163 | 76 |
| 11 |  | 56 | 128:148 | 76 |
| 12 |  | 56 | 160:176 | 72 |
| 13 |  | 56 | 152:173 | 70 |
| 14 |  | 56 | 142:183 | 62 |
| 15 |  | 56 | 108:187 | 44 |
- Play-off
- Předkolo Play-off
- Baráž
