Kladno mě oťukávalo, i já měl zájem, přiznal Frolík. Proč vzal Liberec?
Hokej se naučil v Kladně, odtud vyšlápl do světa za velmi zajímavou kariérou. Michael Frolík při své zámořské misi sebral i Stanley Cup, ovšem zaoceánské dobrodružství už je pasé. Ve hře jsou na jednu stranu spíš přízemní, přitom naprosto zásadní úkoly. Jak se z hokeje znovu radovat, bavit jím sebe i našvihané tribuny. Čtyřiatřicetiletý pracant si k tomu zvolil libereckou adresu a v pondělí dopoledne vysvětloval i to, proč se nevrátil na rodnou hroudu do Jágrova Kladna. „Extraliga výrazně posílila, hlavně bohatší kluby si hodně polepšily, myslím, že to bude jedna z nejlepších soutěží v Evropě,“ těší se na domácí comeback po deseti letech účastník únorové olympiády v Pekingu.
V minulých dvou sezonách jste se po hokejové stránce soužil. Neztrácel jste radost z hokeje?
„Je pravda, že když jsem před dvěma roky byl v Montrealu, kde jsem skoro vůbec nehrál, tam jsem moc nepochopil, proč mě vůbec podepsali, když mi nedali žádnou šanci a jen jsem tam celou sezonu seděl. Ukončilo mi to kariéru v NHL a musel jsem se vrátit do Evropy. Ale i ten minulý ročník byl zvláštní. Po try outu v St. Louis, který mi nevyšel, jsem přišel pozdě do rozehrané sezony, naskočil jsem do rozjetého vlaku. Ve Švýcarsku bylo velké hřiště, jiný hokej, s čímž jsem trochu bojoval a ty výkony pak asi nebyly takové, jaké vedení očekávalo. Moc té radosti z hokeje za poslední dva roky nebylo. Doufejme, že tady absolvuju ve zdraví celou přípravu s týmem, abych se na to pořádně připravil a zase nějakou radost z hokeje získal.“
Jde tedy o jakýsi restart kariéry? A co plánujete do budoucna? Je vám teprve 34 let, to v hokeji není žádný věk.
„Dopředu už žádné velké plány a očekávání moc nemám… (usmívá se) V extralize jsem dlouho nehrál a moc nevím, co od toho očekávat. A uvidíme, co to přinese dál. Ještě bych chtěl chvíli hrát, ale také to nemusí jít a může to být konečná. V hlavě jsem to měl už minulý rok, ale díky tomu, že zdraví drží, chci hrát, dokud mě hokej bude bavit. Snad se to teď trochu otočí.“
Aklimatizační proces na české prostředí probíhá zdárně?
„Jo, cítím se slušně… Jasně, první dny jsou trochu zvláštní v tom, že se do toho všichni snažíme dostat. Je to trochu hektičtější, fasujete věci a podobně. Ale už během prvního tréninku jsem se v jeho průběhu cítil líp a líp. Doufám, že se to bude jenom zlepšovat a že si v lize rychle zvyknu. Všichni mě tu přijali super.“
S novými parťáky už jste se stihl seznámit?
„Do hloubky úplně ne, všechno bylo zatím rychlé, s každým se akorát pozdravíte, sdělíte si první dojmy. Moc kluků v kabině neznám, většinou jde o mladší kluky, se kterými jsem nikdy neměl moc možností se potkat. Jsou to pro mě nové tváře. Doufám, že budeme mít dobrou partu a že nám to spolu bude šlapat.“
Co především rozhodlo pro návrat do Česka a pro libereckou nabídku?
„Minulý rok jsem byl ve Švýcarsku (Lausanne), kde jsme se nedomluvili na pokračování. Zvažoval jsem něco v Evropě, ale postupně jsem dospěl k názoru zkusit něco doma. Nejspíš nastal ten správný čas. Tím, že budu bydlet v Praze, jsem se snažil najít si něco poblíž. Liberec byl pro mě první volbou. Sháněl jsem se po informacích a na Tygry slyšel samou chválu. Je to super organizace. Těší mě, že jsme se domluvili. Teď už jen zbývá podávat adekvátní výkony na ledě.“
Od trenéra Augusty znáte svou roli?
„Bavili jsme se jen v rychlosti. Ze zkušeností vím, že co se řekne takhle dopředu, nemusí pak ve skutečnosti platit. V sezoně se může hodně věcí změnit. Osobně se budu soustředit na sebe, na svoje výkony. V poslední době jsem toho moc neodehrál, poslední dva roky pro mě byly docela nepříjemné. Prvořadé pro mě bude dostat se zpátky do rytmu, do zápasového tempa, do své rutiny. Těším se, že odehraju celou přípravu, poznám kluky, všechno si sedne a celkově navážu na výkony z minulosti.“
NHL je definitivně uzavřená kapitola?
„Mám pořád svého agenta v Americe a pořád mě tak lehce lákal, že by mi sehnal zase nějaký try out, ale po sezoně, kterou jsem měl, jsem to asi už uzavřel. Zase tam někde bojovat o místo... I kdybych třeba místo udělal, má pozice by pak byla třeba ve čtvrté lajně, hrál bych pár minut a to jsem už nechtěl absolvovat. Přišel jsem s přáním zahrát si pořádně hokej a mít větší roli. Snad to tak bude, uvidíme.“
Jako odchovance Kladna vás Rytíři nelanařili? S Jaromírem Jágrem jste se bavil?
„Ze začátku tam proběhl nějaký kontakt, potom to tak nějak… Zkrátka jsme se nedomluvili, bylo tam jen nějaké oťukávání ze začátku. Zájem zahrát si doma za Kladno byl i z mé strany, ale pak to nedopadlo a vypustil jsem to z hlavy. Jsem rád za Liberec.“
Tygří nabídku jste probíral i s Ladislavem Šmídem, dlouholetým libereckým lídrem, který po sezoně uzavřel kariéru. Šlo o dlouhé hovory?
„Měli jsme jeden telefonát. Je v Kanadě, má tam rodinu a děti, má toho hodně. Ale mluvili jsme spolu, ptal jsem ho na klasické věci, jak to funguje v týmu a podobně. Slyšel jsem samou chválu, ale nejen od něho, i od jiných lidí. Pomohlo mi to v rozhodování.“
Čeká vás dojíždění z Prahy, nebude to někdy otravné kvůli hrozícím zácpám?
„Je to překážka, které se trošku obávám, ale domluvil jsem se, že tu budu mít k dispozici hotel, takže v Liberci budu někdy i přespávat, abych nedojížděl tam a zpátky. Hlavně před zápasy budu zdejší ubytování využívat.“
Roky letí, v kabině najednou patříte mezi nejstarší. Jaké to je?
„Je to divný… (směje se) V kariéře jsem většinou patřil mezi mladé hráče, najednou se to přehouplo, bohužel čas se nezastaví. Kluci vypadají v kabině hodně mladě, já se budu snažit jít jim příkladem. Především zkušenostmi, které jsem za kariéru posbíral. Ty bych jim chtěl předat. Vím o sobě, že nepatřím mezi hráče, kteří v kabině mívají časté proslovy, spíš se snažím ukázat přístup prací na ledě, ale i mimo led, aby mladí kluci mohli něco odkoukat.“
Přesto budete v extralize pod jistým tlakem, hodně se toho od vás očekává. Jak to berete?
„Já si nějaká očekávání nerad dávám. Jak jsem řekl, v posledních dvou sezonách jsem toho moc neodehrál, byly fakt zvláštní. Loni jsem zvládl asi pětadvacet zápasů, pořád tam byly nějaké přestávky, do toho zranění, na olympiádě jsem seděl skoro měsíc… Do celé sezony jsem se pořádně nemohl dostat. Teď se hlavně budu snažit makat, dát do práce všechno. V Čechách jsem skoro dva měsíce, trénoval jsem na suchu, mám za sebou dobrou přípravu. Snažím se připravit nejlíp, jak umím.“
Extraligu jste hrál naposledy za Chomutov, už je to ovšem deset let…
„To je pravda. Proto moc nevím, co od toho očekávat. Uvidíme, jak to bude všechno probíhat. Musím se soustředit především sám na sebe, na druhou stranu věřím, že týmu hodně pomůžu.“
