Dopoledne zavolali a Koukal hrál za Hradec: Jednou jsem myslel, že umřu
Po pěti sezonách v Hradci kývnul Petr Koukal na sestup o patro níž. Mistr světa a trojnásobný extraligový šampion hraje 1. ligu za Kolín. Má pomáhat s výchovou mladých hráčů pro Mounftield. Ale pro zápas s Olomoucí se zjevil zase v nejvyšší soutěži. „Je marodka, koho Hradec osloví, ten rád přijede. Snad se kluci začnou uzdravovat, aby šly výsledky nahoru,“ přál si po porážce 0:3. Klubu aktuálně chybí osm hráčů z extraligové soupisky.
Můžete přiblížit, jak jste domlouvali vaši výpomoc?
„Jednoduše, měl jsem dopoledne zmeškaný hovor. Napoprvé jsem to Máťovi (trenéru Martincovi) ani nezvedl, neslyšel jsem, že mi volá. Pak jsem si myslel, že mi volá proto, abychom probrali situaci v Kolíně. Překvapilo mě, když se mě ptal, jestli bych nepřijel na zápas.“
Počkejte, tohle se dělo v pátek dopoledne?
„Jasně, o půl 11 volal. Myslel, že máme trénink, ale my dostali volno. Přeložil se nám sobotní zápas, takže já byl zrovna ve městě. Hodil jsem manželku domů, zajel si do Kolína pro výstroj. Trochu se natáhl a pak na zápas.“
Klika, že tedy nevyrazil v době volna na výlet, co?
„To jo, ale děti jsou ve škole a ve školce, takže tohle taky plánujeme víc dopředu. Nebyl to problém, z Hradce zavolali, Kolín je kousek, všechno se vyřešilo.“
Podařilo se v zápase rychle přepnout na vyšší úroveň?
„Na začátku to bylo v pohodě, ale na konci první třetiny nás tam Máťa vyslal o jedno, dvě střídání dříve. No a to jsem normálně myslel, že umřu a budou mě nahazovat defibrilátorem. Byl jsem úplně hotovej, je to jiný tempo, které se nedá měřit.“
Navíc jste asi tušil, že proti tvrdé olomoucké obraně to nebude zrovna sranda, co?
„Ne, tohle znáte. Věděl jsem, co mě čeká, Olomouc něco malinko změnila, v obranném pásmu si počíná trochu jinak, ale typy hráčů má stejné. Měli jsme dát zkrátka gól a zápas by vypadal jinak. Ve třetí třetině Olomouc na útok rezignovala, jen puky vyhazovala. My neměli žádný šťastný odraz, abychom to dorvali do branky.“
Vyklube se z toho delší účast v prvním týmu?
„Uvidíme, zatím tady žádný plán není. Je tady velká marodka, takže když bude potřeba, samozřejmě pomůžu. A když ne? Tak přijedu zase ve chvíli, kdyby si to situace vyžadovala.“
Tak mě napadá, místo v hradecké šatně jste dostal svoje?
„Co myslíte?“ (usměje se)
Tipnu, že Mountfield má vychovanou kabinu, takže ano.
„Správně! Skříňku jsem svoji nedostal, ale místo jo.“
Sedí vám role hokejového táty v Kolíně, kdy máte vychovávat hráče a pomáhat jim se zlepšovat?
„No, doby těch přísných starých hráčů už asi vymřely. Zažil jsem, když to postupně začalo měknout a teď je to úplně jinak. Devatenáctiletý kluci přicházejí z úplně jiné doby než my.“
Zase mi netvrďte, že nemají respekt, když v kabině něco spustíte.
„Jasně, že si nedovolí odmlouvat. Ale dám vám jeden příklad. Jeden z bratrů Michálkových, myslím, že Zbyňa, mi říkal, jak přišel do NHL. Bylo mu 19 let, vážil 75 kilo. Na tři roky ho poslali na farmu, aby přibral. Byl pak nahoře, najednou přišel osmnáctiletý frajer, měřil 190 cm, totálně ve formě, nachystaný. V klidu vám řekne, ať ho dáte na první přesilovku, nasypete osm milionů a že to tady bude hrát. Když vám jde do NHL kluk z první desítky draftu, je to hotový frajer, který okamžitě naskakuje a dominuje v lize. Tohle se mění všude po světě. Doba se hodně posunula.“
Ale snažíte se v Kolíně spoluhráče trochu řídit, ne?
„Jo, něco o přestávce třeba řeknu, sem tam na střídačce. Ale tam jsou trenéři a já spíš mluvím, když ještě nejsou v kabině. Pokud tam nastoupí oni, je všechno jejich.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 52 | 159:110 | 108 |
| 2 |  | 52 | 159:122 | 102 |
| 3 |  | 52 | 155:122 | 99 |
| 4 |  | 52 | 141:124 | 88 |
| 5 |  | 52 | 156:129 | 87 |
| 6 |  | 52 | 149:121 | 80 |
| 7 |  | 52 | 134:150 | 72 |
| 8 |  | 52 | 121:141 | 71 |
| 9 |  | 52 | 129:163 | 68 |
| 10 |  | 52 | 116:128 | 67 |
| 11 |  | 52 | 137:144 | 67 |
| 12 |  | 52 | 127:146 | 65 |
| 13 |  | 52 | 132:158 | 61 |
| 14 |  | 52 | 122:179 | 57 |
- Play-off
- Předkolo Play-off
- Baráž
