Moták o Bučkovi: Reakce byla až druhá věc, věřím mu. Popsal i Vránův stav

Jaká ve vašich očích byla první čtvrtina a rozjezd v novém klubu?
„Začátek jsme měli špatný, to musím sportovně přiznat. Hráči si museli zvyknout na nového trenéra, já si musel zvyknout na hráče. Úvod nám zle nevyšel a museli jsme dohánět ztrátu, kterou jsme si doma nadrobili. Pak jsme ale zabojovali a z jedenácti utkání měli průměr 1,73 bodu na zápas. To není úplně zlé, ale já bych si to představoval mezi 1,8 až 1,9. Ve vyrovnané tabulce by byl průměr dva body na zápas velký úspěch.“

Neměl předchozí trenér Václav Varaďa ve zvyku tři body na zápas?
„Nevím, já nejsem Václav Varaďa.“

Narážíte na jeho odkaz často?
„Ani ne. Venca v Třinci zanechal hlubokou brázdu, jeho cesta měla obrovský úspěch. Třikrát za sebou vyhrál titul. Mnozí to stále vnímají, Venca má svoji cestu, ta byla úspěšná. A já mám taky svoji cestu.“

Říkal jste, že zvykat si musí hráči i trenéři. Kdo to měl složitější?
„Pořád si zvykáme. Já musím kluky poznat nejenom po hráčské stránce, ale taky po lidské. I to k práci potřebuji. Za dva a půl měsíce jsme se ještě úplně nepoznali, ovšem pomaličku a postupnými kroky se poznáváme. Je to o důvěře. Aby hráči věřili tomu, že s nimi hrajeme fér hru. Abychom pak mohli postupně, level po levelu, stoupat nahoru.“

Jak vám bylo, když jste měli čtyři prohry z prvních čtyř domácích zápasů? A z nich jen jeden bod?
„Těžce. Máte nějakou zodpovědnost vůči organizaci, hráčům, i sobě. Co se dá dělat? Můžete nezřízeně požít nějaký lehce návykový nápoj nebo použít baseballovou pálku na