Vítkovický Groot se loučil s hokejem, teď vede první letku: Zvykám si

Na zápěstí pravé ruky má velkými písmeny vytetováno I Am Groot. Nad tím obrázek „živého stromu“ – postavičky z filmu Strážci Galaxie. „Mám rád Marvel,“ vysvětluje Petr Chlán s úsměvem.

„Když se Grootovi něco stane, okamžitě doroste, zregeneruje. Tak jsem si ho nechal na ruku nakreslit. Pro lepší regeneraci, z legrace. Kluci Američani, i ostatní cizinci v kabině, už mi neřeknou jinak, než Groot. Vyslovuje se jim to lépe, než CH.“

První extraligový gól vstřelil Petr Chlán hned při premiérovém startu, když si ho v březnu 2019 vytáhli chomutovští trenéři z juniorky. „Jel jsem tehdy do Pardubic jako třináctý útočník, hned při druhém střídání se ke mně odrazil puk a já se mohl radovat z první ligové branky,“ popisoval. „Super pocit, navíc při prvním startu v extralize.“ Jenže na další pak čekal dva a půl roku.

V juniorce naháněl Peterku

V chomutovské juniorce se mu přitom dařilo, v sezoně 2018/19 byl na špici bodování. S Johnem-Jasonem Peterkou, který už válí v NHL za Buffalo, se přetahoval o korunu střelců. V konečném účtování mu na německý talent z akademie v Salcburku chyběly čtyři trefy. Chlán měl 41 gólů, Peterka 45. Na špici bodování byl tehdy i Chlánův aktuální spoluhráč z útoku Petr Fridrich (48/ 37+43). Zářivá budoucnost?

„Po pravdě? Tehdy jsem regulérně přemýšlel, jestli vůbec budu hrát hokej,“ říká na rovinu Petr Chlán. „Jestli mě někde budou chtít. Friďa je totiž o rok mladší a Peterka ročníkově dokonce o tři. Já byl v té době v juniorce overage, měl jsem poslední rok a čekal jsem, jestli dostanu nějakou nabídku z áčka. Chomutov šel dolů a měl finanční problémy, pomalu jsem si začínal hledat brigády. Ale rodiče mě naštěstí u hokeje udrželi.“

Náhradní plán neměl. „Neumím si představit, co bych dělal,“ říká upřímně. „Měl jsem sice odmaturováno a případně bych mohl jít studovat dál, ale celý život jsme s rodiči makali na tom, abych hokej hrál. Dával jsem tomu všechno, rodiče mě extrémně podpořili, jsem jim vděčný. U hokeje mě udrželi, povedlo se mi pár zápasů v první lize a všimnul si mě Prostějov. Dostal jsem nabídku od pana Vykoukala, který mi za dva roky obrovsky pomohl. Pak přišla šance z Vítkovic.“

V Ostravě začínal rodák z Ústí nad Labem, který vyrůstal v Bílině a Teplicích, klasicky ve čtvrté formaci. S jasnými úkoly. „Ubránit, vyhrát buly, dohrát souboj, nedostávat góly,“ vypočítává Chlán. „Učil jsem se být všestranný centr. Hrát pro tým, dobře v něm fungovat a naučit se systém. Ten jsem hrál maximálně rok dva v Prostějově a ve Vítkovicích se na systém a na obranu hodně dbá.“

Fungovat v systému se musel naučit. Taky přidat na agresivitě, dohrávání soubojů. „Do dvaceti jsem s tím měl docela problémy, protože jsem byl maličký, drobný. Díky bohu se v tomto hokej trochu změnil. Co jsem slyšel zážitky od Romana Poláka, nebo od starších kluků, tak to bych se svojí výškou (180 cm) nemohl vůbec hrát. To bych prostě nezvládl.“

Hvězdy? Hlava mi nefungovala

Vítkovický trenér Miloš Holaň zkoušel naroubovat Petra Chlána do elitní formace už v přípravě. Nasadil ho mezi Petera Muellera a Robertse Bukartse. Nefungovalo to. „Byl jsem nervózní, ztuhlý, vůbec jsem nevěděl, kam má jezdit, kde se nabízet, co dělat,“ neskrývá útočník.

„Jako bych to ani nebyl já. Ptal jsem se kluků, jestli mám hrát hokej, nebo pro ně dělat černou práci? Na tyhle borce jsem se koukal ze střídačky, top hráči, kteří mají zkušenosti ze světového hokeje, pro mě něco neskutečného! Bylo to o hlavě. S takovýma hvězdama jsem hrál poprvé, byl jsem nervózní a moc jsem nad tím přemýšlel.“

Takže návrat do čtvrté řady. Když se pak trenérům i kvůli marodce postupně vykrystalizovala fungující souhra s Petrem Fridrichem a Dominikem Lakatošem, roli prvního útoku Vítkovic si Chlánova formace udržela. Už teď má víc gólů (6) než v celé loňské základní části.

„Ze začátku jsem dělal zadní vrátka, klasického centra dozadu,“ popisuje spolupráci Chlán. „Klukům stačilo dát puk a oni už něco vymysleli, dali gól. Jsem rád, že to teď už párkrát spadlo i mně, hraje se s nimi skvěle. Dostal jsem prostor a důvěru, jsem za to hodně rád, ale musíme makat. Hlavně já. Pořád jsem nový, stále si zvykám, musím poctivě pracovat, abych si důvěru udržel.“

Pochvaluje si, že třeba střelbu se má ve Vítkovicích od koho učit. „Třeba Laky (Lakatoš) má super sebevědomí. Neskutečné, jak si věří. Vůbec si nepřipouští, že by gól nedal, že by bránu netrefil. Tohle má prostě v sobě. A Peter Mueller? U něj mě fascinuje jeho ledový klid. Ti kluci jsou někde jinde. Učit se od nich je paráda.“

Sám chce jít také příkladem. Především pro svého mladšího bratra Roberta. Tomu je sedmnáct, také je útočník a už je rovněž ve Vítkovicích. „Ruce má lepší než já, je i talentovanější, šikovnější, ale zatím je hrozně maličkej,“ usmívá se starší brácha. „Asi to bude muset vzít jako já přes první ligu, ale bylo by fantastické si spolu někdy zahrát.“

HC VÍTKOVICE RIDERA Vše o klubu ZDE

		Z	V	VP	PP	P	Skóre	B
1. Pardubice		52	29	8	5	10	159:110	108
2. Vítkovice		52	28	4	10	10	159:122	102
3. Sparta		52	28	6	3	15	155:122	99
4. Mountfield		52	23	7	5	17	141:124	88
5. Liberec		52	19	10	10	13	156:129	87
6. Třinec		52	21	5	7	19	149:121	80
7. Brno		52	19	6	3	24	134:150	72
8. Olomouc		52	19	6	2	25	121:141	71
9. K. Vary		52	19	4	3	26	129:163	68
10. M. Boleslav		52	15	7	8	22	116:128	67
11. Litvínov		52	15	7	8	22	137:144	67
12. Plzeň		52	15	6	8	23	127:146	65
13. Č. Budějovice		52	15	5	6	26	132:158	61
14. Kladno		52	15	3	6	28	122:179	57

• Generali Play-off
• Předkolo Generali Play-off
• Baráž

Tipsport extraliga

27. listopadu 2022 • 19:23

Bombardér Mueller je zpět, hattrick byl blízko: Na kluky jsem byl pyšný!

Premium

Tipsport extraliga

ANALÝZA: Lakatoš táhne Vítkovice. Proč se nedočkal pozvánky do repre?