Frolík zpátky v Kladně: Návrat do minulosti. Baby Jágr? To už je dávno...
Jakmile naskočil do prvního střídání, z domácího kotle se ozval mocný pokřik: „Vítej doma!“ Michael Frolík (35) je po několika měsících strávených v zámoří s rodinou zpátky v rodném Kladně. Do přípravy proti Plzni (2:5) naskočil zkušený útočník za mateřský klub po dlouhých 17 letech a rovnou se trefil. „Myšlenka rozloučit se tam, kde to všechno začalo, mi přišla fajn. Jsem rád, že jsme se dohodli,“ těší hráče s 858 starty v NHL, jemuž se v zámoří říkalo „Baby Jágr“.
Byť šlo pouze o přípravu, jak jste prožíval první start v kladenském dresu po 17 letech?
„Zápas asi nic moc. Byl jsem asi u všech gólů. Pro mě byl první po nějakých čtyřech pěti měsících, není to nic jednoduchého takhle do toho skočit. S klukama jsem měl vlastně jenom jeden trénink. Teprve o víkendu jsem přiletěl, časový posun tam tedy ještě byl, ale postupem zápasu jsem se cítil líp a líp. Načasování a timing asi budou ještě chvíli trvat, ale mám ještě čas se do toho dostat. Doufejme, že se budeme ještě zlepšovat, nebudeme dostávat tolik gólů a na začátek to bude dobrý.“
Přivítaní: „Vítej doma!“ od fanoušků z kotle muselo jistě potěšit, že ano?
„Jo, super přivítání! Děkuji fanouškům. 17 let je dlouhá doba, kariéra mi utekla rychle, ale je to rozhodně speciální se sem vrátit. Jsem rád, že jsme se domluvili, mohl jsem naskočit a fanoušci mě takhle přivítali. Doufejme, že budou chodit dát, ve větším počtu a poženou nás dopředu.“
S Tomášem Plekancem jste měli proti Plzni několik slibných šancí, z jedné jste dal i gól. Byť je ještě brzy na větší dojmy, cítíte, že by chemie mezi vámi mohla fungovat?
„Doufám v to. Měli jsme tam i šanci dva na jednoho, kdy mi to vracel do prázdný. Chyběl kousek. Pleky je výborný hráč, má zkušenosti. Dvakrát jsme spolu hráli i na mistrovství světa (2011 a 2012). Známe se, je šikovný. Věřím, že chemie ještě naskočí a bude to lepší.“
Teď ještě aby naskočil Jaromír Jágr a lajna matadorů by byla na světě.
„No, asi bychom byli nejstarší lajna v historii. (směje se) Ale uvidíme. Nevím, jaké má (Jágr) plány. Chodí s námi na led, nějak to tam řídí a pomáhá nám, ale jeho plány neznám. Uvidíme, jestli do toho naskočí.“
Slýcháváte někdy ještě vaši zámořskou přezdívku „Baby Jágr“, nebo už patří nenávratně minulosti?
„To už je hodně dávná minulost. (směje se) Vy, novináři, tohle občas zmíníte, ale tak nějak vím, že Jarda je jenom jeden. K němu se nejde přiblížit. Kdokoliv byl v mládí větší talent, třeba i Hertlik (Tomáš Hertl), tak byl přirovnáván. Už to ale nějak neřeším. Teď je Jarda navíc můj boss, tak doufám, že mu budu dělat radost.“ (usmívá se)
Řešil jste po konci minulé sezony v Liberci i jiné nabídky, nebo už bylo ve hře pouze Kladno, nebo konec?
„Rozhodoval jsem se, jestli mám ještě vůbec hrát. Rozrostla se mi rodina, takže to nebylo úplně jednoduchý rozhodování, ale pak mě oslovilo Kladno. Myšlenka rozloučit se tam, kde to všechno začalo, byla fajn. Měl jsem nějaké podmínky a Kladno mi vyhovělo. Rychle jsme se tedy domluvili, pak už to bylo docela jednoduchý jednání a jsem tady.“
Byl jste zvyklý hrát v týmech s vyššími ambicemi. Mění se to nějak výrazně po návratu do Kladna?
„Ambice se trochu změnily, ale nikdy nejdete do sezony s tím, že budete hrát dole. Víme, na co tak nějak máme, ale plán je dostat se do play off. Určitě to bude náš 'goal' sezony, probojovat se tam a vyhnout se baráži. Když pak postoupíte do play off, stát se může cokoliv.“
Od vašich začátků se kladenský zimák včetně kabiny po rozsáhlé rekonstrukci změnil. Cítil jste i tak po příchodu velkou nostalgii?
„Ono se toho vlastně moc nezměnilo, když jsem tady hrál v šestnácti, sedmnácti. Trochu se změnila kabina, ale zbytek zůstal dost podobný. Vzpomínky určitě jsou, pamatuji si, jak jsme si tady mohl zahrát ještě s bráchou a se spousty dalšími kluky. Je to velký návrat do minulosti.“
