První zápas sezony v Pardubicích ještě nestihl. David Kaše (26) před startem prodělal zranění, po trénincích zůstával na ledě a doháněl učivo. Naskočil však v neděli při litvínovské premiéře proti Plzni. V trojspřeží s o rok starším bratrem Ondřejem a Nicolasem Hlavou sršel energií. K vítězství 4:2 přispěl dvěma trefami. „Parádní hokej. Hodně emocí, ale ty k tomu patří. Hrajeme to taky pro fanoušky, že jo?“ usmíval se.
Návrat Ondřeje Kašeho patřil k nejsilnějším explozím přestupového léta. David Kaše si s ním v tomhle moc nezadal. „Hráli jsme spolu zápas asi po deseti letech,“ utrousil, když ze sebe sypal první dojmy. Trefoval se naslepo a byl docela přesný. Na ledě se coby spoluhráči sešli sourozenci z Kadaně naposledy koncem sezony 2014/15 v Chomutově, v prvním čtvrtfinále prvoligového play off proti Ústí nad Labem.
Pak se jejich cesty na dlouho rozdělily, Ondřej Kaše šel do zámoří. Před čtyřmi lety na sebe narazili v NHL. David naskočil za Philadelphii proti Anaheimu, kde válel jeho sourozenec. Stal se dokonce hrdinou večera, vstřelil premiérový gól a ještě k tomu byl vítězný. V hledišti rodiče, na ledě bratr. Podobné to bylo v neděli večer při jejich shledání v extralize. Po téměř devíti letech v jednom stejnokroji.
„Jestli je to zápas, na který nezapomenu? Z regionu je nás tady víc. Budou chodit rodiče, známí. Na tohle se však úplně nesoustředím. Koncentruju se na těch šedesát minut, chci odvést kus práce a udělat to nejlepší pro tým. Ale zápas byl super. Parádní atmosféra, máme tři body, které jsme chtěli získat za každou cenu. Je pořád na čem pracovat, ale vítězství jsme si zasloužili,“ líčil David.
Ondřej si v žádné soutěži nezahrál přes jedenáct měsíců. Naposledy nastoupil za Carolinu začátkem minulé sezony NHL loni v říjnu. Pokračovat mu lékaři nedoporučili, vrátil se do Česka. Zásnuby s Litvínovem trvaly od zimy. Všechno do sebe zapadlo. Jakmile přišel po duelu s Plzní na rozhovor, chvílemi působil až rozjařeně, jakou měl radost a jak z něj všechno spadlo.
Před vstupem do sezony se potýkal se zdravím David. Výjezd do Pardubic mu ještě utekl, naplno šlápl do pedálů až proti Plzni. V přípravě neměli šanci ani dost času si spolu zahrát. Šli rovnou na věc. „Měli jsme spolu oběd, řekli si pár věcí. Jak bychom si to představovali, co od sebe očekávat. Když jste pak na ledě, už to nevnímáte. Ovšem jakmile nastane nějaká situace, řekneme si svoje. V celé lajně, jinak to nejde,“ popisoval David Kaše.
Vzájemná kritika? Mamka to vždycky spíš musela mírnit
Skočili šipku rovnou do rozbouřené vody. Přitom jako hráči, od kterých se čeká, že budou tahouny mužstva. „Tahouni bych neřekl, to jsou všichni hráči, kteří nastoupí,“ zpěčoval se David. „Chtěli jsme si to vyzkoušet už v přípravě, ale první zápas nakonec vypadal, že to šlo i bez toho. Nemůžu si stěžovat, jsem spokojený. Nic (Hlava) nás výborně doplňoval, obrana šlapala taky parádně, Matej (Tomek) chytal výborně. Celý tým paráda, šlapaly všechny čtyři lajny. Věřím, že to tak půjde dál. Dík patří i fanouškům, kteří nás hnali,“ vykládal.
Zatímco někdy se správná chemie musí hledat, tady fungovala prostě od začátku. Jako by ani nebyli od sebe a přestali teprve včera. Šikovný pracant Ondřej Kaše je celoplošný hráč, průbojný David zase víc střelec. Oba dobře doplňoval důrazný Nicolas Hlava. Mimochodem další, s nímž se potkali před lety v Chomutově. V početní převaze s bratry chodil na led Liam Kirk.
„Myslím, že to zatím šlape. Jak naše přesilovka, tak druhá. S každým, kdo se mnou nastoupí v lajně, se snažím vyjít, jak nejlíp umím. Rozdávat puky, tvořit šance a hrát za celou lajnu. Tentokrát to vyšlo, ale nesmíme usnout. Jsou to naše první tři body do tabulky a jsou hrozně důležité. Ale teď už se soustředíme na další zápas s Brnem,“ přeladil David Kaše.
Odložený start, zdravotní problémy, nový tým v regionu, kde vyrostl. Na každém zápase mu strašně záleží, ale na tomhle ještě víc. Do všeho se vrhal s obrovskou chutí. Obstaral dva góly, mohl dát víc. „Kluci mě ještě dvakrát našli, ale nedal jsem. Ale měli jsme předtím víc šancí, od víc hráčů. Ve druhém třetině tam byly parádní střely, bohužel to nepadlo. Na koncovku se budeme muset ještě zaměřit. Nezáleží, kdo góly bude dávat, hlavně, pokud budou,“ prohlásil.
Když jel těsně před koncem za stavu 3:2 na opuštěnou plzeňskou bránu, prý si všiml, že brácha vypadal trochu nervózně. „Asi ho napadlo, že mu budu nahrávat. První myšlenka tam byla, pak jsem to raději uklidil sám,“ usmíval se David.
Po vítězném zápase se mohli pochválit. I když to ve zvyku úplně nemají. Ne že by se navzájem dobírali, ale kritičtí k sobě tedy být dovedou. „Taťka ještě trošku víc, protože hrál. S mamkou nás vychovali, ona to musela vždycky spíš mírnit. Důležité je říct si pravdu. I na ledě, jakmile nastane nějaká situace. Třeba když jsem puk mohl dostat. Musíme se takhle bavit, aby další střídání bylo lepší. Máme ale teprve první vítězství, jdeme dál,“ dodal.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
