Jeden má pocit, že na MS v Praze 2024 nastoupí český Dream Team s Pastrňákem, Nečasem a spol. Může se stát, domácí šampionát ukrutně láká. Ovšem trenérský štáb musí stát při zemi a nespoléhat na finální dodávku luxusního zboží z NHL. Páteř týmu bude tvořena hráči z Evropy, tedy i z extraligy. Pár jmen rozjelo sezonu tak, že si dost nahlas říká o velkou roli. V prvé řadě Lukáš Radil. „Jednoznačně bych ho bral,“ míní bývalý uznávaný útočník Josef Marha.
Vidí se na nejvyšším stupínku extraligové produktivity. S 11 góly a 19 kanadskými body šéfuje sledované tabulce v ročníku, mezi experty považovaném za nejsilnější a nejzajímavější za hodně dlouhou dobu. Třiatřicetileté pardubické křídlo dozrálo do nejlepších let, nachází se v životním laufu. Pokud si udrží vysoký standard a vyladěnou fazonu mu nepokácí zdraví, je jasným adeptem pro Prahu. „Bylo by to skvělé, splněný sen,“ netají 191 centimetrů vysoký čahoun.
Jasně, namístě je nepředbíhat. Což někdejší forvard San Jose Sharks či moskevského Spartaku záhy prohlásí. Byla neděle a Radil měl asi půl hodiny po nedotažené bitvě v Českých Budějovicích. Té Dynamo dlouho celkem suverénně vládlo, aby ji zbytečně projelo v prodloužení 3:4. Připomnělo si tak páteční hřích, kdy podobně přišlo o dvougólové vedení proti Třinci. Nespokojený kouč Václav Varaďa na dlouhé minuty zavřel kabinu a promlouval hráčům do duše, čas pozápasové tiskové konference se neustále oddaloval.
Nehledě na první flek, v Pardubicích je práce stále dost. „Co si pamatuju, máme s Budějovicemi problémy už od minulé sezony,“ vybavil si Radil. „Většinou vedeme o dvě, tři branky, najednou dostaneme blbý gól, veze se to s námi a pak je otázkou času, kdy vyrovnají. Zatím se nám to podařilo vždycky vyhrát, až tady ne. Asi to byla jen otázka času,“ pokrčil rameny.
A co ty zaplombované dveře šatny? „Nikdo nechce prohrávat. Tak to je asi v každém týmu po prohraném utkání,“ dodal.