Nejmladší střelec v extralize (15): Čeká mě ještě dost práce. Hrozil mu konec

Překvapí vás úplně stejně, jako šokoval prvním gólem při extraligové premiéře. Adam Novotný není profesionál, který má jasně nalajnovanou kariéru a velkou smlouvu v kapse. Kdepak, sem teoreticky míří. Nebo měl by, doufáte, že to tak bude, když v patnácti zvládl už čtyři zápasy v extralize dospělých. Pro český hokej by byla fajn zpráva, kdyby se v Hradci klubal další velký talent. Upoutá vás ale svým nadhledem, jak dovede věci, které se kolem něj děly, vnímat. Patnáctiletý mladý kluk? Evidentně i v tomhle věku už můžete mít srovnané priority. Teď už hrabe zase v juniorce a občas pomůže ještě dorostu.

Roztočil se svět kolem vás s povoláním do extraligy hodně rychle?
„Na začátku úplně extrémně. (usměje se) Tolik zpráv mi ještě nikdy nepřišlo, což byl asi největší šok. Postupem času ale všechno ustalo. Od první chvíle jsem se snažil, abych tu pozornost dostal z hlavy co nejrychleji, nepřemýšlel o ní.“

Stal se z vás nejmladší střelec v historii extraligy. Fakt se dá v patnácti letech k sobě velkou euforii a nadšení všech kolem nepustit?
„Vážně jsem se snažil na tyhle věci nesoustředit.“

Ale jde to? Telefon v kapse máte, pořád vám pípá, sociální sítě chrlí upozornění, kde vás kdo označil...
„To je druhá věc, nepřehlédnete, co se děje. (usměje se) Vezmu mobil, rozkliknu ho a najednou mám pocit, že jsem úplně všude. Druhý den jsem si ale řekl, že bude lepší nic nečíst a být na mobilu co nejméně. Opravdu toho bylo hodně a teď se všechno dostalo do normálu. Takže si myslím, že jsem všechno zvládl v pohodě.“

V Hradci chodíte na obchodní akademii. Spolužáci zaregistrovali, co se děje?
„Jasně, na zápas s Pardubicemi nás přišli podpořit. Ve škole, když jsme se bavili, tak mi taky fandili, hokej byl téma. Udělalo mi radost, že to škola ví a jsem rád, že mi přejí.“