Velké gesto! Frodl stopl nadávky na Fleka: Nepřišly mi vhodné. Kluci byli v slzách

Překvapivá jízda Karlových Varů v play off extraligy skončila ve čtvrtfinále s Kometou. Hokejisté Energie se nemají za co stydět, v kabině však po rozhodujícím šestém zápase (0:1) převládlo zdravé naštvání. „Někteří kluci byli v slzách, mrzelo nás to,“ přiznal hrdina v masce Dominik Frodl. V posledním klání sezony ukázal i gesto velkého hráče, v komerční přestávce zastavil vulgární pokřik směrem k bývalému útočníkovi Varů Jakubu Flekovi. „Hráčům, kteří tady zanechali odkaz, takové chování nepřísluší.“
Je na místě předně vyzdvihnout vaše nádherné gesto. Proč jste se zastal soupeře před vlastními fanoušky?
„Měli na Kubu Fleka chorál, přitom je ve Varech novodobá legenda. I když jsem neměl tu čest s ním hrát, je mistrem světa a jedním z nejlepších hráčů extraligy. Víceméně celou kariéru strávil tady, a nepřišlo mi vhodné, aby na něj kotel řval sprostá slova.“
Děkoval vám pak?
„Asi si ani nevšiml, řvalo to pár jedinců v kotli. Ukázal jsem jim na čelo, co to dělají, jestli se nezbláznili. Hned pak skončili. Hráčům, kteří tady zanechali odkaz, takové chování nepřísluší.“
Co se ve vás odehrává krátce po vypadnutí ve čtvrtfinále?
„Fráze říkat nebudu. Chci v první řadě pogratulovat Kometě za těžkou a fér sérii. Byly sice nějaké fauly, ale ty k hokeji patří, žádné zákeřnosti. Přeji jim hodně štěstí.“
A hodnocení z vás dostaneme?
„Je to těžké hodnotit chvíli poté, co vám sezona skončí. Postoupilo se po šestnácti letech do čtvrtfinále play off, ale věděli jsme, že možnost udělat semifinále byla. Výsledky v sérii o tom dost napovídají, všechny zápasy byly o jednom gólu. Takhle to dopadlo. Myslím si, že výsledky zkreslují, možná si člověk řekne, že to byla defenzivní nuda, ale oba brněnští kluci chytali skvěle. Mě něco taky trefilo.“
Slzy v očích i naštvanost
Jak jste tedy viděl osobní meziroční vývoj?
„Sezonu beru podle úspěchu týmu. Vloni jsme skončili jedenáctí, i když jsem měl úspěšnost 92 procent, je to, s prominutím, úplně k hovnu. Letos čísla nebyla taková, styl našeho hokeje se změnil, neměl jsem tolik zákroků, ale beru to jako jednu z nejlepších sezon osobně i z týmového hlediska. Čísla nejsou všechno.“
Taky jste se pro jednou výjimečně pochválil.
„Musím se pochválit! (směje se) Ale ne, chválit se nechci, i když výher letos bylo dost, což je statistika, kvůli které hokej hrajete. Měl jsem ze sezony daleko větší radost, než když se prohrávalo.“
Čtvrtfinále se dá vnímat jako úspěch?
„Nedá! Já jsem strašně na… (nedořekne) Ne nasranej, protože to by znělo, že jsem zapšklej. Jsem spíš smutnej. Věděli jsme, že šance na semifinále je, nebyli jsme od něj daleko. To je ta mentalita – neuspokojit se, že jsme byli ve čtvrtfinále, ale být zdravě naštvaný.“
Bude Energie napřesrok zase dál?
„Vidím potenciál. Možná bylo jazýčkem na vahách to, že Kometa měla zkušený tým. Když se podíváme, je tam hodně borců, kteří mají něco za sebou. My jsme se tím strašně naučili, takže příští sezonu… Let's go!“
Hrály roli fyzické síly? Brno šlo do čtvrtfinále přímo, vy z předkola.
„Nemyslím si. Při vší úctě mi přišlo, že v některých zápasech jsme měli víc sil než Kometa. Není to jednoduché, mohlo se to projevit tak, že nějaký krok občas chyběl. V předkole to bylo našlapané, ale stejně si myslím, že jsme byli kondičně super přichystaní. Nemělo to vliv na to, že jsme vypadli.“
Jak konec brala kabina? Sám jste měl slzy v očích.
„Víte, jsem tady druhou sezonu, hodně kluků se už ale dá považovat za místní. Jejich jména radši ani nepište, nerad bych na někoho zapomněl. Ale je to znát a vidět právě v kabině. I někteří další kluci byli v slzách, mrzelo nás to. Cesta tohoto skvělého týmu pro letošek končí, ale už se těším, co vymyslíme příští rok.“